Blonde
Blonde
Réžia:
Andrew DominikScenár:
Andrew DominikKamera:
Chayse IrvinHrajú:
Ana de Armas, Bobby Cannavale, Adrien Brody, Julianne Nicholson, Xavier Samuel, Lucy DeVito, Sara Paxton, Garret Dillahunt, Scoot McNairy, Toby Huss (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Norma Jeane Mortenson (Ana de Armas) patřila v šedesátých letech mezi nejkrásnější modelky a herečky amerického stříbrného plátna. Muži po ní doslova šíleli. Ačkoliv si žila pohádkovým životem, veřejnost nic nevěděla o jejích těžkých traumatech z dětství, která si stále nosila sebou a nevěděla nic ani o drsném filmovém světě, kde se nejen za role platilo sexem. Tento snímek nastavuje skrze životopisné drama Marilyn Monroe nekompromisní zrcadlo poválečnému americkému filmovému průmyslu. Průmyslu, který nejednu ze svých hvězd nakonec úplně zničil. (Big Bear)
(viac)Recenzie (362)
Neobyčejně intimní biografie artového ražení s úžasnou formální stránkou (Ch. Irvin si tedy opravdu vyhrál!) a neskutečně přesnou A. de Armas. Chybí tomu standardnější styl vyprávění a je to víc než dost zeměřené na pocity než děj, který je prezentován jako často nesouvisející mozaika událostí. A mnoho lidí to určitě znechutí, protože by si ve flmu přáli víc MM než NJ. Její život nebyl jednoduchý a stejně jako ona nebyla dost silná na mašinérii Hollywoodu, šovinismus a tlak úspěchu, nemusí být některý řadový divák dost silný na trochu umění. Zvlášť na Netflixu. ()
Uff. Všechno si neseme z dětství a Norma ta dostala řádně naloženo. Bohužel stejně jako miliony dalších dětí. Btw, návod na to, jak se fatálně nepodepsat pokroucenou výchovou na utváření malých človíčků sepsal už v šedesátých letech Huxley ve své knize Ostrov. Kdyby si jí přečetli všichni a hlavně vzal celý svět k srdci, takové tragédie by se nemusely konat. Jenže to je v systému naší civilizace jenom utopie. Ale k filmu: všechny zdejší recenze, jakkoliv protichůdné, mají vlastně pravdu. Pokud znáte skutečný příběh Marilyn Monroe, může být těžké přijmout vyfabulované pasáže. Když se ale oprostíte od svázanosti s realitou, dostanete dosti slušnej vizuální i emoční nátěr! Osobně jsem si to zjednodušil: buď mě film vtáhne a nebo ne. A Blonde mě vtáhla od prvního záběru naplno. Každopádně se na tom nejvíc podílela naprosto skvostná a neobyčejně nápaditá kamera, tak úžasný záběry jsem už dlouho neviděl. Celý to artový ztvárnění je za mě skutečně trefou do černýho, vlastně spíš černobílýho:) Nemenší podíl má pochopitelně božská Marilyn, tedy pardon - Ana de Armas:) Někteří říkají famózní výkon, jiní tvrdí, že přehrávající. Obojí je možná pravda, ale nebyla tohle právě M.M.? Za mě rozhodně od Any výjimečné podání! To, proč v hodnocení nemohu na plnou palbu, je především totálně přepálená stopáž. Za první dvě třetiny bych dal klidně 100 %, ta poslední je však natahovanej stereotyp a trochu nuda. Všeho moc škodí, katastrof je tu i na jednu Normu Jeane až dost a těch útrpných obličejů a slz je postupem času vážně přespříliš, což myslím nakonec může jen degradovat skutečně vypjaté scény. A o ty v celém bijáku rozhodně není nouze. Shrnuto: vizuálně nádherný, emočně hluboký a trýznivý, obsahově lehce povrchní a chvílema prázdný. Ale opět - není právě tohle vlastně dokonalá charakteristika celýho Marilynina života?! ()
Ako kazda ina...herecka ()
Od Netflixu je Blondýnka vcelku odvážný počin. Bezmála tříhodinová sice fikční, ale o to větší depka o hollywoodské ikoně, kterou však v reálu nemám vůbec rád. Ale Marilyn v podání Any de Armas, která roli dala úplné maximum, mě docela uhranula. Bohužel se najde pár docela vyčerpávajícně vleklých míst a občasné pokusy o artovost si myslím filmu docela škodí. Ale určitě se jedná o velmi zajímavý počin a už jen kvůli hereckému výkonu Any de Armas stojí za vidění. 3,5*. ()
Já nevím, ale mně to šíleně nebavilo. Krom toho, že tři hodiny je opravdu moc dlouhý, tak ten film prostě není klasický životopis... a myslím si, že je to špatně. Sny se tady potkávají s vizemi, realita zase se sny, a já to bohužel asi moc nechápu. Ana je výtečná, ale vůbec mi nesedlo pojetí toho filmu. Pardoon. ()
Po vizuální stránce zajímavý, to určitě. Netradiční práce s kamerou. Ale i přesto jen trochu moc dlouhý. Fanoušek Marylin jsem nikdy nebyla a asi ani nebudu. Spíš mi vlastně až vadí. Ale tak za pokus to stálo. Nic moc nového jsme se nedozvěděli. Ana však hraje brutálně. ()
Kvôli zvolenej kompozícii neľahký film. Film režiséra A. Dominika dáva taký portrét o Marilyn Monroe, ktorý sme doposiaľ (ešte raz, v tejto forme) nevideli. Avšak je otázka, že čo z toho dozvie taký divák, ktorý o danej slečne (z nejakého dôvodu) ešte nepočul. Inými slovami, film je dlhý, ale málo informatívny. Keď sú tam informácie, tak z každého rožku trošku a divák bez nejakých základoch sa v nich môže stratiť (napríklad aféra s prezidentom JFK). Jediný obraz, ktorý sa tu skutočne vykreslí je to, že je tu krásna slečna, ktorá vďaka traume v detstve nedokáže nájsť svoju skutočnú osobnosť a svoje miesto v živote. Ja osobne si myslím, že za monogramom „M.M.“ bolo aj viac. Neustále striedanie obrazových formátov, čiernobielych a farebných snímok a sugestívnych obrázkov nie vždy vyvolajú požadovaný efekt. Občas to pôsobí chaoticky, ale chlapi zodpovedajúci za hudbu, pre takmer každú scénu našli ten správny zvukový doprovod (mimo iné, nájde sa tu ambient aj piano, atď). __ Film na pleciach nesie Ana de Armas, na ktorej je vidieť, že hrá ako nikdy predtým a pre danú rolu dala nielen dušu ale aj telo. (A to v tomto prípade stačí na „+1“ hviezdičku.) Osobné hodnotenie: 80% (****) ()
Hroznej film. Nedozvěděl jsem se skoro nic o jejím životě, a silně pochybuju ze to byla jenom nekonečná řada negativních momentů, jako je zobrazeno v tomhle filmu. Nemám problem s depresivnimi filmy ale musí to mit hlavu a patu. ()
Film ma úprimne pozitívne prekvapil. Od netflixu som nečakala niečo tak silné, dotiahnuté, na všetkých frontoch zaujímavo uchopené. Či už strih a kombinácia formátov a vizuálu vôbec, úžasná Ana de Armas alebo snaha o to, aby bol divák v rovnakom citovom a myšlienkovom rozpoložení ako samotná hrdinka. Možno o 20 minút skrátiť, ale inak som fakt prekvapená, 4,5/5. Film je fikcia, spracovaný román... nie biografia. Big up! ()
Ne zas tak vzadálená představa mé vlastní. Značně smutná podívaná v pěkném pocitovém kabátě, co místy značně studí. ()
Popravdě řečeno, já si ani tak moc nejsem jist, proč dávám právě snímku Blond plnej počet těch roztomilých červeně zářících hvězdiček. Možná to bude kvůli talentované Aničce de Armas, možná kvůli zajímavému střídání kamer a balancování mezi černobílým a barevným obrazem, a nebo prostě kvůli tomu, že je to příjemné překvápko tohoto roku a že je to v mnohým okamžicích až šílené vyobrazení dívky, která ten život neměla zas tak pěkný, jak by si někdo mohl třeba jen tak náhodou myslet. Přesněji a lépe řečeno: měla to všechno pěkně na hovno. Na druhou stranu měl však ten film také čas divákovi plácnout rovnou mezi oči nějakou tu pořádnou prdelní, nebo rovnou pořádnější dospělí dělají dospělé věci scénu, pokud mi dobře rozumíte :) A pokud ne, tak se vůbec nedivim, já stejně píšu recenze jak úplný vocas. Tak či onak, plný počet dávám jednoduše kvůli tomu, že se mi to líbilo jak ze strany zpracování, tak ze strany dramaturgické. Dobrý snímek, doporučuji především pro milovníky blondýnek a depresí. 5/5 ()
ale jo Ana de Armas si zasluzi minimalne 4/5, ale zvysok je odpad takze za mna 2/5... som sa vlastne nic nedozvedel okrem toho, ze marilyn bola (podla autorov tohto filmu), neschopna submisivna "devka"... co si myslim, ze nebola uplne... ()
Životopisy známých osobností byly vždycky diváky žádány, nemluvě o tom, že poslední dobou se s nimi roztrhl pomyslný pytel. Ovšem pozor! V případě této blonďaté sexbomby, premiérované k 60tého výročí hereččina skonu, nejde o klasické odvyprávění životního příběhu, tak jak jsme většinou zvyklí. Tady a tady, něco ubrat, něco přikrášlit a téměř všichni žili šťastně až do závěrečných titulků. Dominikova Blondýnka je před dvě a půl hodiny artové masturbace, deprese a sypání soli do otevřených ran. Představte si dvoumetrákového pořízka v latexovém sado-maso oblečku, jak na rozkvetlé louce záměrně šlape po květech….to je ve zkratce svíčka ve větru v rukou ambiciózního umělce. Nejsem zastánce umělého přikrášlování životních osudů ve snaze vytvořit tu nejsladší hollywoodskou cukrovou vatu, ale tenhle způsob léta se mi zdá také poněkud nešťastným. ()
Zaujímavo a sugestívne natočený film, ale zároveň pre mňa príliš depresívny zážitok. Pôvodne som sa chcela rozpísať viac, ale jednoducho povedané: už to nikdy nechcem vidieť. ()
Ztracený otec Normy Jean byl K.S.Stanislavskij.Takhle dopadnete,když se vám zajídá poctivá práce v továrně! ()
Norma Jean a Elvis (nedávno viděný) měli hodně společného. Oba byli manipulovatelní svým okolím, bulvár jak už to u celebrit bývá si na nich rád smlsnul, oba propadali depresím, které zaháněli prášky až se na nich stali závislými. A v lecčems byl podobný i jejich tragický konec. Film o Elvisovi byl zábavnější, ale i Blonde mělo svou sílu. Navíc oba herci v hlavních rolích podali velmi uvěřitelný výkon. Už už jsem sahal po stejné známce, ale scéna s JFK jednu hvězdu ubrala. Tohle nebylo nutné! ()
Najprv sme mysleli, ze co to za humus, lenze sme to nevzdali (scena s dvoma satanasmi, sex uchylov, grupak, hodne hnusne a zvratene) a dopozerali - a musim povedat, ze 5*, coz fakt davam zriedka. Materia je sice hnusna, ale to spracovanie, klobuk dolu - takto verne vykreslit peklo na zemi, to chce spiritualitu, takovu alebo makovu, ale spiritualitu. Cloveku duchovne zalozenemu je velmi rychlo zjavne, cim prechadzala ona a jej kumpani. Tri potraty, z toho dve vrazdy, drogy, chlast, kopa sexu, hnusneho, pekelneho, hlad neutisujuceho spoteneho prazdneho sexu, cez drogy, spomienky, rodinne prekliatia, rozvratene vztahy, halucinozne bdenie, strata hranic sen-realita, hulenie satanasovi Kenedymu, FBI cez mrakoty... - to vsetko podfarbene sugestivnou muzikou: BRAVO! Tak toto je filmove umenie jak bic. 5*, je mi na blitie, jazda na husenkovej skoncila, musime to rozdychat. ()
Emocionálně intenzivní sonda do utrápené duše Marilyn Monroe, která mnohého diváka vyžene od televize nebo z kinosálu, protože Dominikovo zpracování vyžaduje náročného diváka, protože zobrazuje hollywoodskou ikona absolutně svlečenou především v duševní rovině a její neustávají pád do prázdna je znázorněn mnohdy velmi sugestivně a Andrew Dominikovi stejně jako Aně de Armas je nutno vyseknout poklonu jak nekompromisně se svých úloh v tomto biopicu zhostili. Ana zcela bez ostychu před kamerou a Andrew s neochvějnou odvahou, drzostí a citem pro okamžik za ní. Asi navždy mi zůstane v hlavě scéna fellatia DžejEfKeje, která svým hraničně explicitním pojetím a tragickým vyzněním nedá divákovi možnost se ani nadechnout. Blondie vás bude bolet u srdce nejenom za Marilyn. 100% ()
V geniální písni od skupiny The Kinks se zpívá: But please don't tread on dearest Marilyn / Cause she's not very tough / She should have been made of iron or steel / But she was only made of flesh and blood a ačkoliv je to možná jen tím, jak často mi jejich jemný hlas hraje v hlavě, tak je to zároveň nejpřesnější a nejméně přesný popis toho, co tato svůdná, však křehká Blondýnka nabízí. Kdo očekává životopis, bude možná zklamán, ale já - který dle recenzí očekával naprosto všechno a dle očekávané délky snímku se pomalu přizpůsoboval, s čím vším se bude muset potýkat - byl tímto vskutku obsáhlým snímkem založeným na knize Joyce Carol Oates velmi překvapen, a přestože jeho sledování byla vskutku kalvárie, tak to byl dobře investovaný večer a musím přiznat, že jsem ve skutečnosti velmi rád, že to trvá skoro tři hodiny a po posledním záběru jsem se jen koukal do titulků - snad jsem nemohl uvěřit, že už je konec - a skoro bez dechu si četl všechna ta (povětšinou neznámá) jména. Už jen pro zážitek bych doporučil Blonde všem nadšeným fanouškům filmu, nicméně počítejte, drazí, s tím, že je nutné si na ni najít rozpoložení a stav duše, podobně jako když Zeyera čteme ideálně jen ve vaně se sklenkou vína. Pokud bych však měl předložit i nějaké relevantní faktické argumenty, proč vlastně toto modře zbarvené dílo na ČSFD vidět, tak vězte, že pouhé sledování je naprostý skvost. Jde o důkaz filmové symbiózy mezi papírovým scénářem a kamerovými snímky, které by na rozdíl od fotografie či na druhou stranu divadelního scénáře bez sebe prostě nefungovaly; každá scéna je pak uměleckým obrazem, většina z nich připomíná krásné staré fotografie, které nějaký filmový kouzelník mávnutím ruky rozpohyboval; většina herců, ačkoliv si zachovávají své typické rysy, tak jako by z oka vypadly svým skutečným protějškům, neskutečně výborně vypadá hlavně Adrien Brody v roli Arthura Millera či ten kdokoliv, kdo hrál J. F. Kennedyho, o samotné Aně de Armas pak ani nemluvě, protože přestože je v ní stále vidět tvář toho děvčete z Knives out, (zatímco v ní ani jediným pohledem nelze vidět to děvče z posledního B(l)onda, co by si tak zoufale zasloužilo vlastní sérii) tak je takřka zaměnitelná se všemi těmi klasickými podobami Marilyn Monroe, které známe z médií. Samotný nedějový průřez dvěma identitami světoznámé sexuální ikony, která opouští svůdný bulvár jejího tématu a ukazuje nám, že i blondýnky mají duši, je k nezaplacení. Téma toho, že každý chce být jako ona, ačkoliv netuší, jaké je jí vlastně být či že ona sama sebou vlastně být nechce, je možná lehce ohrané, ale v tomto zpracování, kdy se v průběhu mění hned několik poloh včetně jedné silné, kdy už Norma Jeane tak nesnese být Normou, že se v pohledu zrcadla mění na Marilyn, zatímco divák tuší, že ten neskutečně dobře zahraný smích na tváří je jen trpící maskou. O vztahu s dvěma mladými herci, kdy dívka konečně zažívá něco jako svobodu a mimo jiné snad i kvalitní sex; či samotném Arthuru Millerovi, kterému (dle filmu) snad jako jedinému zvládla zjevit, jak má ráda ruské klasiky, ani nemluvím. Jednotlivé nálady se střídají stejně rychle jako barvy obrazu či proporce snímku, který povyšuje Blondýnku mimo jiné i na jedno z dalších experimentálních děl s technickými žánry filmu, které se střídají na všemožných polích. Moc rád bych řekl a snad bych to i myslel upřímně, že na tento snímek budu ještě dlouho pamatovat, ale to už jsem říkal i o jiných. Nyní však Blondýnka zůstává na nějakou dobu v mém srdci a ačkoliv ji už asi nikdy nezvládnu celou, tak bude stále v mých očích velmi hodnotné dílo, kvůli kterému jsem se rozepsal tak neskutečně, že všechna čest tomu, kdo tohle dočetl až sem. Aspoň máš čtenáři nějaký základní přehled o tom, jak vyčerpávající je Blondýnku skutečně vidět. () (menej) (viac)
A já si říkal, že biografický snímek o životě Marilyn Monroe s Aničkou de Armas v hlavní roli snad nemůže neuspět a mohl by Netflix zase vrátit k platformě, která ty svoje velké očekávané filmy zvládá nějak točit. Jestli byl Grey Man zklamáním, tak Blonde bolí ještě o kus více. Ana de Armas přitom svoji dost možná i životní roli zvládá velmi dobře a několikrát mě vskutku potěšila. Ta dívka je sladká a hrát opravdu umí.. Životopisné filmy jsou vesměs šablonovité, protože zkrátka všechny ve své podstatě chtějí odvyprávět ten jejich životní příběh. Velmi snadno se tak stane, že snímek má pořád takové stejně chladné tempo a vesměs pořád přešlapuje na místě. Ani asi nejde o zajímavost života dané osoby, ale o šikovnost tvůrců si s tématy pohrát, ještě lépe je přenést nějakým poutavějším způsobem. A kde to nepůsobí tak svěže, tak doplnit nějakým netradičním vizuálem či zkrátka něčím extravagantnějším.. Ano, narážím na letošní životopisnou pecku a vůbec jeden z nejlepších filmů roku - Luhrmannův Elvis. Ale tam jde o daleko zkušenějšího režiséra s jasně osobitým stylem dělání filmů. To se může Andrew Dominik jít klouzat, stačí si jen vzpomenout na jeho poslední snímek "Zabít tiše" a nenávidím sám sebe, že jsem od Blondýnky vlastně čekal něco více. Je ve finále neuvěřitelná škoda, jak jsou vynikající herecké výkony v čele s Aničkou (i ten Cannavale zahrál famózně) utopeny v uchylných střípkách z života MM. Za jedinou zajímavě pojatou pasáž paradoxně považuji ten potrat, jehož nepříjemnost je pozvednuta kreativním pojetí záběrování. Jinak veškeré pikantnější scény jsou pro mě až nechutné a pro příběh zcela irelevantní. Štáb dostal povolení si Anu svlékat dle chuti, a tak není o scény na hoře bez nouze. Jen by s tím detailováním na hereččiny exotické bradavky místy mohl šetřit. Nerozumím tomu, ať se snímek snaží několikrát pokládat nějaké otázky nebo rozvířit některá zajímavější témata, vše je pokaždé utopeno stejným způsobem. Chybí mi tak vize, nosnější kompozice, jež by jednotné střípkovité scény vázal k sobě. Jsem zklamán.. Filmová kariéra? We do not care, but aby dostala roli musela roztáhnout tomuhle a tomuhle. Hudební kariéra? We do not care, but.. Kde je ten Kennedy? Jasně nikdy není čas ukázat všechno, ale ve téměř třech hodinách a tolika přešlapovačkách je to neodpustitelné. Nechápu, co to mělo o postavě MM říct, ale pro mě z toho nevychází dobře nikdo. Nezaslouží si to, ale při vzpomínce na Aničku v blonďaté paruce se po pár hodinách od vidění slituji, ale pořád jsem smutnej. 45% ()
Súvisiace novinky
Blondýnka vede nominace na Zlaté maliny
Každý rok se v předvečer velkého finále oscarové sezóny sejdou v Los Angeles členové nadace Zlatá malina, aby „ocenili“ ty nejhorší filmy uplynulého roku. Hlasování o tyto ceny se účastní zhruba 700… (viac)
Film o Marilyn Monroe obdržel rating
Přesně jak režisér Andrew Dominik (Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem, Zabít tiše) v minulosti naznačoval, jeho biografický film Blonde o legendární herečce Marilyn Monroe obdržel… (viac)
Spin-off Johna Wicka našel hlavní hvězdu
Herečka Ana de Armas (Na nože, Není čas zemřít) pokračuje v parádním kariérním rozletu a po Bondovi, životopisu Marilyn Monroe Blonde a blockbusteru The Gray Man od režisérů Avengers: Endgame se… (viac)
Marilyn Monroe bude mládeži nepřístupná
Režisér Andrew Dominik (Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem, Zabít tiše) si s biografií o slavné Marilyn Monroe prošel peklem. Nejprve byla potíž najít tu správnou herečku, posléze se… (viac)
Reklama