Kvartet

"S průměrným věkem 196 zpívat kvartet z Rigoletta?" Někdo to může považovat za čest, jiný za šílenství, přesto v jistém věku už jedinou jinou alternativou může být jen stát se "čestný hostem v krematoriu..." :D Kvartet je vcelku melancholicko jímavý film plný krásné (zvláště operní) hudby o tom, jak se se stářím snaží vypořádat opravdoví umělci. Tak jako asi každý člověk i oni se někdy ptají sami sebe i druhých "bože, proč jsme zestárli?".  Občas je přitom popadnou chmury, a to zvláště když mají pocit, že "můj dar mně opustil." Přesto se většinově snaží to nevzdat. Vždyť "stáří není pro srágorky..." (10.10.2021)

Divadelní hra převedená na plátno není vždycky to nejpoutavější podívání. V rukou člověka, zamilovaného do filmu, jakým Dustin Hoffman jistě je, a s čtveřicí vynikajících herců ovšem tenhle Kvartet může ladit, místy téměř dokonale. Přidáme-li k tomu krásný hudební doprovod, rozeznívající všechny chodby, salóny i zahradní altány Beecham House, skutečné veterány britské hudební scény ve vedlejších rolích a absenci jakékoliv sebelítosti či přehnaného sentimentu hlavních postav, máme tu skutečně povedenou jednoaktovku. (07.10.2013)

Velmi průměrná sladkobolná skorokomedie o starých lidech a srovnávání se se stářím. Co se týče "domova pro vysloužilé muzikanty" coby parafrázi na domov důchodců by se měly naše domovy jen učit a čeští důchodci jen tiše závidět. Chvílemi jsem se smál a ano, byl jsem i pobaven, ale celkově na mě film zapůsobil velmi depresivně, už pro to, že přes svůj ještě mladý věk se bojím stáří a pomalého umírání a čekání na smrt zvlášť. Přestože herecké výkony byly jistě velmi kvalitní a zvláště Billy Connolly byl skvělý, hodnotím jak hodnotím kvůli pochmurnému podtextu a smutnému pozadí, které je mi zkrátka proti srsti. (03.07.2013)

Ano, jak tu řada píše, je to spíše takový nenápadný snímek. Jde to vidět i podle počtu hodnocení, že až tak nezaujal, aby se na něj někdo podíval, nebo se o něm prostě neví. Mě se každopádně líbil. Byl natočen velmi lehce, prostě, krásně ovšem s grácií a humorem. Je to o starých lidech, což třeba vím, že někteří nemusí, ačkoliv netuším proč, ale to je to stejné, jako když se někteří odmítají dívat na asijské filmy - taky to nechápu a ani člověk sám, co mi tohle řekl, mi nedokázal vysvětlit proč. Odehrávalo se to celé na jednom místě - domov důchodců pro vysloužilé hudebníky. Za prvé bylo nádherné to prostředí, tam bych si taky dovedla představit, že strávím na stará kolena poslední dny (jestli se důchodu dožiju:D). Celý film byl prokládán řadou nádherných árií a skladeb a já mám vážnou hudbu prostě ráda, jako kterýkoliv jiný styl. Obdivuju, že je tu stáří bráno relativně uvolněně alias neřeší tu furt, jak jsou staří a stojí to za hovno a nevzpomínají na to, jak byli mladí a krásní... prostě si užívají i své stáří. A ústřední čtveřice? Potlesk. (30.11.2013)

Nenáročne a nenápadne natočený film (a to nielen pre staršiu generáciu) od D. Hoffmana, ktorý využíva herecký potenciál hercov a herečiek. Jediný, kto mi v samotnom filme chýbal, je práve pán režisér. PS: U záverečných titulkov bol veľký nápad zobraziť fotky „skutočných postáv“. Osobné hodnotenie: 73% (***) (18.07.2013)