O bohoch a luďoch

Nie všetci vyznávači islamu sú teroristi, dokonca málo z nich je teroristov, na takúto jednoduchú pravdu sa snaží poukázať tento film. Zvonku sa nám to môže zdať ináč, ale tu ide o pohľad zvnútra malej komunity rehoľníkov uprostred nepriateľského územia ovládaného islamom. Dilema ostať alebo odísť sa tu rieši po celý film a rozhodnutie je nakoniec osudné. Z väčšej časti sa dá film označiť ako nudný s predlhými pasážami modlenia sa, ale scéna poslednej večere ako labutej piesne bez slov vynahradí čakanie. Zostávam užasnutý nad tým, ako môže hudba dotvoriť jednoduchú scénu s postupným približovaním detailov tvárí na nazabudnuteľný zážitok. (05.11.2013)

V ostatních komentářích si lze přečíst výtky k přílišné nefilmovosti a rozvleklosti snímku. Já jsem si ale ničeho takového většinu stopáže moc nevšímal. Nic jsem nečekal a byl jsem spíše příjemně překvapen. Mniššské prostředí je sice na mě moc vážně ale bylo zajímavé do něj náhlednout. Malilinko kratší stopáž a spád by asi nikterak neuškodila ale vzhledem k povaze tématu mi pomalejší tempo nevadilo. I když do nějaké meditativní fáze jsem se s filmem příliš nedostal, myšlenky jestli setrvat v trvalé víře a pomoci bližních nebo si uchránit vlastní život byly určitě velmi zajímavé. Nakonec ale bohužel musím konstatovat, že tvůrci sice měli duchovní náboj ale nepíliš filmové prostředky a jak se má přejít k meditaci, k dramatu není to zvládnuto. Nestojím o nějaké melodrama amerického střihu s patetickou hudbou ale myslím si, že zrovna vtrhnutí do kláštera a následné odvezení mnichů islamskými teroristy by mohlo být natočeno trochu emotivněji. Celkově duchovní zážitek zajímavý, filmový spíše poloviční. (30.07.2020)

Človek je spoločenská bytosť, potrebuje pre rozvoj svojej jedinečnej osoby spoločenstvo, ktoré ho podrží. Takéto spoločenstvo tvorí aj partia trapistov v severnom Alžírsku. Spolu jedia, spolu sa modlia, spievajú, slúžia dedinčanom, a spolu idú až do konca... Poctivá trpezlivá filmárčina pre trpezlivého diváka, ktorý čaká od filmu niečo viac. Slovo, príbeh jednoduchého života, múdrosť. Ticho. (23.07.2012)

Režisér Xavier Beauvois využil skutečnou událost, k níž došlo v roce 1996 v Alžírsku ke stvoření filmové úvahy na téma víry a přístupu k ní a (ne)možnosti vzájemné koexistence lidí s jinou náboženskou příslušností. Citlivá režie a velice působivý film, jeden z nejlepších artových počinů tohoto roku. (P.S.: Koukám, že opět se našlo pár jedinců, kteří nejsou schopni překousnout náboženské téma filmu. Možná by se měli vrátit zpátky k něčemu, jako je Šifra mistra Leonarda.) (12.07.2010)

Reziser Xavier Beauvois rozhodne nema na vysiny povedzme Truffauta, nehovoriac uz nedajboze o Bergmanovi. To sa na filme plne podpisuje. Prazdne tliachanie o univerzalnych hodnotach, pri ktorom sa xmrti ufilozofujem nad kazdou vetou, ktory predniesol kadejaky mental a psychopat. Toto na filmoch otvorene nenavidim + absenciu vyraznejsej dejovej linie. 20 % (05.11.2013)