Restrepo

Restrepo dokáže velmi barvitě zobrazit pocity a činy hrstky vojáků, kteří si prošli intenzivním bojem. Jsou zahrnuty všechny aspekty jejich pobytu v Afganistánu. Jako dokument ale nepůsobí dobře. Na to je až příliš zkratkovitý, chaotický a roztříštěný. Je ale zajímavé vidět vojáky a jejich reakce během a bezprostředně po akci. Kvůli tomu se vyplatí na Restrepo podívat. (11.03.2017)

Poněkud nudný a zcestný dokument o jedné americké jednotce. Takových příběhů se jistě odehrává na světě spousta. Tady navíc jen sledujeme, jak se někam střílí a ozývá se střelba, vojáci posedávají nebo se schovávají, ale nevidíme, že by se střílelo kolem nich, proto jsem vůbec neměl dojem, že by jim hrozilo nějaké nebezpečí. Navíc je celý dokument ztvárněn jen z jednoho pohledu - pohledu toho silnějšího - a snaží se v nás vzbudit lítost nad těmito vojáky. (04.02.2011)

Co ti Američani jako čekali, že s nimi budou Afghánci popíjet čaj a provozovat s nimi vysokohorsku turistiku? To, že spousta z nich přišla o své iluze bylo naprosto normální. Denně jim smrt dýchala na záda. Ale stále to byla okupační vojska v cizí zemi. Navazování kontaktu s místními bylo poměrně zbytečné. Vždyť se báli Talibanců. Při některých rozhovorech jsem si vzpomněla na indiány. Už jenom chybělo, aby Američani začali rozdávat ohnivou vodu, nakažené deky a bezcenné zbraně. Co jsem si tedy odnesla z dokumentu? Ve své podstatě toho moc není. Hrdiny takových dokumetů nejsou ti, co v nich vystupují, ale ti, co je připravují, režiséři, kameramani, reportéři, novináři a fotografové. Ti musí mít nesmírnou kuráž a odhodlání, které je spojené s velkou dávkou odvahy a možná i určitým bláznovstvím (29.08.2012)

Veľmi zaujímavá sonda do života profesionálnych vojakov, ktorá zobrazuje veci také aké sú, bez najmenších prikrášlení. Oceňujem snahu o autentickosť, byť vždy a všade, aj za prítomnosti svištiacich guliek zo samopalov nepriateľa. Ako dokument mi však tento film veľa nedal, ku koncu som sa pravdupovediac aj trošku nudil. 65%. (05.04.2011)

24.12.2010 ~ Smysl tohoto dokumentu od National Geographic mi poněkud uniká. Zřejmě chtěli poukázat na naprostou zbytečnost zachyceného dění. ~ Jistý dokumentarista strávil 1 rok po boku amerických vojáků kdesi v nějakém nevlídném údolí v Afghánistánu a zachycoval každodenní dění na bojišti i mimo něj. Mimo jiné tak dostanete možnost podívat se, jak probíhají sbližovací jednání s místními obyvateli hor a prachu (výsledek = jednání jsou zbytečná), jak probíhá akce a vymývání mozků naprostých kluků, pro které je to celé zábava po výcviku, tedy až do chvíle, kdy to schytá seržant a věřím, že ani on pořádně nevěděl, co v téhle bohem zapomenuté části šutrů vlastně dělá. Všichni plkají vlastenecké žvásty a když se jich napřímo zeptají, neumí odpovědět (smysluplně). ~ Hodinu a půl se tak koukáte na skupinu kluků a jejich autentických výpovědí o dění, strachu a dalších pocitech, abyste ke konci věděli to, co jste věděli už před tím. Tohle může celé skončit jen blamáží a pachutí zbytečného pachtění se za něčím, co místní nechápou a chápat ani nechtějí. No a pak se jede domů a srdceryvně se o tom vypráví. ~ Na mě tohle nezapůsobilo, asi jsem cynik, ale neviděl jsem nic nového, co bych už nevěděl. Marnost, zbytečnost, hloupost. (13.04.2013)