Muži, ktorí nenávidia ženy

Skvělé v několika detailech, celkově ničím uchvacující. Nejslabší Fincher - pro mě tedy nejisté 4*, protože první hodinu na mě občas dorážel pocit nudy (!). Mohla bych sama sobě začít oponovat a říct, že jsem stejně předem věděla, co se stane (mizerný argument). Ovšem i u jiných filmů, jejichž předlohu nebo jinou filmovou verzi jsem četla/viděla, bylo čím se nechat unést, vtáhnout, dojmout etc. Tady ne. Nikdo nemůže stále točit fenomenální filmy, i kdy ten Fincherův je rozmáchlejší než švédská verze - a to nejen díky jeho dvornímu kameramanovi Cronenwethovi, který dokáže scénu projíždění zasněženou krajinou nasnímat tak, že máte pocit, jako kdyby se dělo něco epického./// Nutno však podotknout, že Craig je stokrát víc sexy než Nyqvist - a to ani nemusí mít černé boxerky. Herecky však ani jeden nepředvádí nic mimořádného./// OST filmu je sice progresivní a velmi nekonveční, ale zkrátka pískání ve vysokých frekvencích (scéna znásilnění, ze které vám mimochodem bude špatně psychicky i fyzicky, protože je natočena precizně), tikání do rytmu připomínající hodiny (archiv) a upravený song od Zeppelinů (ano, úvodní sekvence je vizuálně skvělá) nevytváří zrovna OST, který by člověk od Reznora po fantastické hudbě k TSN čekal./// Mara je dobrá, protože je neznámá a nestrhává na sebe pozornost, ale Rapace byla přesvědčivější. A ty akcenty byly vážně trapné, nehledě na naprostý nesmysl, že lokální švédské noviny píší články v angličtině... [Kino] (15.12.2011)

Trochu vymakanější Hříchy pro pátera Knoxe s pár (možná až moc okatě) vtipnými detaily a pěknou muzikou. Hlavní postava mi hned ze začátku přišla trochu nevěrohodná, protože místo "radikálního" vyholenýho obočí ho měla akorát blonďatý (nebudu zkoumat, jak je to v knize). S postupem času to bylo lepší, ale stejně byla tak plochá (kozičky dobrý), že mě dost brzo přestalo zajímat, co se jí stalo a co se jí stane. Tlustej chlápek z úřadu byl mnohem zajímavější postava a na jeho veselé etudy se svěřenkyněmi bych se rozhodně dívala radši (skvěle vybraný herec – zvrhlý medvídek s ksichtem míliuse). Scéna, která nejspíš měla být vrcholem filmu (Enya) mi krom vtipného "chlapského zjištění" tak nějak vyšuměla. Ale jo, docela se mi to líbilo a neměla bych problém sedět v tom kině dál a dokoukat celou první řadu seriálu, abych věděla, jestli se teda vemou nebocovlastně. (3,5* minimálně) ///Kdyby byly úvodní titulky jako samostatný kraťas, klidně jim dám pozérskou skoropětku. (13.01.2012)

předloha ho omezuje, ale Fincher je Fincher a všechno, co na něm mám rád, lze nálezt i zde. Atmosféra je mrazivá, Rooney je ve své proměně fenomenální a vrah je pořádný psychopat. Jedinou chybu bych viděl v závěru, a to ne v epilogu, ale ve finálním odhalení - čekal jsem to přece jenom trochu více překvapivé a trochu méně střelené. To ve sklepě bylo totiž podle mně trochu moc a pak zase trochu málo, když se to vyřídilo tak lehce.. Ale jinak to feel-bad movie opravdu byl, Reznorovy kvílivé disharmonie jsou správně děsivé, po řemeslné stránce nelze co vytknout a do Švédska v nejbližší době jen tak nepojedu.. Sníh dokáže dělat divy :) (21.06.2012)

|| Scenár: Steven Zaillian / Predloha: The girl with the dragon tattoo by Stieg Larsson | Hudba: Trent Raznor, Atticus Ross | Produkcia: Scott Rudin, Ole Sondberg, Soren Staermose, Cean Chaffin | Distribúcia: Columbia Pictures, Sonz Pictures Releasing | Štúdio: MGM, Scott Rudin Productions, Yellow Bird Films, Film i Vast | Rozpočet: 90 miliónov $ | Tržby: 232,617,430 $ || (24.02.2013)

Vyprázdněná, epizodická, odcizená manýra, která je de facto zbytečná a jakou Fincher natočil už bůhvíkolikrát. Za kreativně mrtvého ho nicméně prohlásím až jindy, jelikož zde měl aspoň dostatek rozumu na to, aby Lisbeth a lá zastaralou kyberpunkovou fantazii předělal na psychopatického asociála, věnoval jí sekundární pohlavní znaky a báječný ohoz a značně omezil odporný ideologický kontext předlohy, z nějž zbylo v podstatě jen převracení patriarchátu v podobě převzetí moci nad násilníkovým životem a sexualitou (díky bohu už aspoň není naznačováno, že co má péro, je potenciální pupkatý sadista), a to je navíc stejně vykráceno zcela jeblým erotizováním ústředního znásilnění. Nabízí se samozřejmě otázka, proč ztrácet čas něčím, co na rozdíl od švédské adaptace nefunguje jako detektivka a ucelený příběh a co škrtá ideovou podstatu předlohy, aniž by ji něčím nahradilo, ale nakonec nikdo, kdo koukne na Larssonovu nepřijatelnou misandrii a řekne, že tohle zůstane raději jen na papíře, si nezaslouží být příliš kritizován. (04.01.2013)