Hektorova cesta aneb hledání štěstí

Niečo na štýl The Secret Life of Walter Mitty, avšak s oveľa väčším potenciálom, no bohužiaľ nie plne využitým. Ten koncept hľadania šťastia bol síce vynikajúci, len som dúfal, že ten geografický rozsah bude väčší ako len os Čína-Afrika-LA. Na druhú stranu sa mi však páčilo, že na otázku "čo pokladáte za šťastie?" sa Hector pýtal obrovskej škály ľudí, ktorých pri svojom putovaní stretol. A je to naozaj tak, že každý pokladá za šťastie niečo iné, a každý má inšie priority. Presne tak ako to bolo vo filme prezentované. Ale aj tak si nemôžem pomôcť a v tom filme som videl oveľa vyšší potenciál ako sa napokon podarilo dosiahnuť. A ja osobne akosi nemusím ani Simona Pegga - jeho herecký prejav mi pasuje jedine tak do komédie, inak akúkoľvek vážnu tému tá jeho prehnaná mimika viacmenej degraduje. (25.01.2015)

Vyčerpat zajímavé a vtipné nápady během dvaceti minut, tomu se říká umění. Pak už zbyl jen deník a skype. A Chelsom to dokázal! A co si má nebohý divák počít dalších sto minut, to už pána režiséra a scénáristu v jedné osobě jaksi nezajímalo. No nic. Diváka navnadíme a pak už si při tripu našeho ňoumy bude muset vystačit s pořádnou řádkou klišé, občasného kýče a hlavně spoustou vaty (místy cukrové). A přitom opravdu věřím, že předloha Francouze Lelorda je zábavná, musí být zábavná. Téma zážitků psychiatrů je nevyčerpatelné. Opravdu velká škoda, že to do filmové podoby nepřevedli samotní Francouzi. Francouzská stopa tu tak je pouze díky nevyužitém Jeanu Reno jehohož role je ... nudná. Jedinou skutečně vtipnou postavou je Pikeová (v začátku) a dobře zahraná ta od Colletteové. Pegg je nudný až otravný aneb jak ňouma z zodpovědnosti přišel a hlavní ponaučení - naučil se vázat kravatu. Chjo. Velké zklamání a to jsem se tak těšil. (03.03.2015)

Když budu film brát jako takovou zfilmovanou sluníčkovou příručku psychologie, tak vyjde líp, protože jako skutečný a jaksi realističtější příběh to nefunguje. Máme tu jednotlivé položky, které je třeba vyslovit, pojmenovat a definovat, inu vyrobíme všelijaké místy za vlasy přitažené oslí můstky a položky pospojujeme, přičemž každou doprovodíme nějakou zásadní moudrostí napsanou do deníčku i rovnou bezostyšně na filmová políčka. Prostě taková poměrně velice vydařená prezentace přednášky o štěstí pro otupělé konformisty, kteří se mají v tom svém blahobytném rutinním matrixu výborně, ale ke štěstí jim chybí...neštěstí. Výborný Pegg, je to opravdu Pan herec, také další casting se povedl, grafické doplňky vyprávění také, soundtrack jakbysmet, a co si budeme vyprávět - i nám se hodí občas si ty banální a otřepané poučky zopakovat, abychom zjistili, jak moc nebo méně jsme se od vlastního štěstí vzdálili nebo jestli se k němu blížíme:) A pamatujte: vyhýbat se neštěstí, není cesta ke štěstí:))))---Jo a chtěla bych přidat ještě jednu poučku: štěstí si každý nosíme v sobě jako stav bytí a je jenom na nás, kdy ho v sobě "otevřeme". A nemusíme kvůli tomu udělat ani jeden krok z domu:))) (20.08.2016)

Pegg si vždycky vybírá trochu zvláštní filmy a vždycky je to sázka na nejistotu - bude to tentokrát dobrý, nebo to budou ujetý pseudohumory? Uff, tentokrát to bylo dobrý. Moc dobrý. Krásně pojatá a natočená cesta za štěstím, které - jako vždy - máte rovnou pod nosem. I na Peggův standard mi to vlastně ani nepřišlo ujeté, opravdu civilní komedie / drama (ano, drama) s nápadem a grácií. Dost jsem váhal, jestli 4 nebo 5 hvězd, protože tohle se mi líbilo opravdu hodně. Nakonec dávám ty nejlepší 4, jaké umím. 84,9 %. (27.10.2016)

Moje chyba bylo příliš vysoké očekávání, ale svůj podíl na tom má i trailer, který sliboval zábavnější podívanou, a také atraktivní herecké obsazení. Uvažované čtyři hvězdy definitivně zazdil nepovedený a přeslazený konec. Mohl to být další Walter Mitty, ale nebyl. :-( Chyběl ze všeho nejvíc lepší scénář, určitý nadhled nebo třeba i výraznější hudební doprovod. (05.02.2015)