Borgiovci

Splněný sen milovníků historických „intrikáren“, které se nebojí používat filmovou řeč a nedělají z diváka hlupce, kterému je vše třeba polopaticky sdělovat (snad jen popisky s uvozením období by se hodily, působí to dojmem, že se to vše semele během týdnů a nikoli let) a navíc přecházejí od intrik i k činům. A vůbec nejlepší na tom je, že stále je to především o prokreslených živoucích postavách a emocích. Úvodní tři epizody jsou docela utahané, nic moc se v nich vlastně ani ne(u)děje a navíc je do nich necitlivě a násilně naroubovaná „propojovací“ postava žoldnéře. Ne, že by to bylo špatné, to ne, ale přeci jen jsem si říkal „do čeho si to Neile Jordane duši dal“. Takto si nechat utíkat mezi prsty tak silnou látku jako jsou osudy Apeninského poloostrova za vlády Borgiů je trestuhodné. Jenomže od čtvrtého dílu (a to ještě slabý odvar kvalitativních výšin, do kterých seriál zavítá během druhé série, která patří mezi to vůbec nejzdařilejší v žánru) se Borgiové stávají přesně tím čím měli být od samotného počátku, tedy ukázkovým kouskem na poli intrikářských historických seriálů, byť pravda, že s historií nakládají poněkud "hodně po svém"; a je to mnohdy spíše volně na motivy historie více než co jiného. A byť se autoři „ducha postav i událostí“ drží, tak pro věrný zážitek je potřeba zamířit jinam. Z herců by za zmínku stáli snad všichni (i „kontroverzně“ pojatý znuděný Ironsův papež), ale v čele tohoto nebývale kvalitního hereckého peletonu šlape Arnaudův Cesare. Třetí série je rovněž zdařilá, ale ve své první polovině bez tahu na branku. Ovšem jakmile se rozjede tak opět stojí za to. A i nadále platí, že Cesare je jednou z nejlépe napsaných a soustavně se vyvíjejících kontroverzních postav televizních obrazovek. Největším záporem celého seriálu je ovšem zrušení v momentě, kdy se k nejzajímavější pasáži osudů a činů Borgiovic famílie teprve schyluje; grr… (09.06.2011)

Skvělé to není, ale pěkné ano. 1) Slovo, které vystihuje devět dílů seriálu, je pěkný. Pěkné kostýmy, pěkné historické reálie, pěkně vypadající herci, několik pěkných kluků, pěkně (pro masového diváka) napsaný scénář, pěkné zobrazení faktu, že politika byla a je svinstvo za všech období a za všech režimů. Ano, bylo to pěkné. 2) Úsměvné je použití korunovační hymny Sádok kněz jako doprovod k instalaci papeže roku 1492. Hymnu složil čerstvý anglický občan George Frederic Handel v roce 1727 ke korunovaci Jiřího II. Dnešní fotbaloví fanoušci její upravenou verzi patrně znají jako znělku Ligy mistrů. 3) Historické nepřesnosti nejsou příliš závažné. Snad jen bych dodal, že ottomanský princ pobýval v Římě 5 let a zemřel v bitvě u Neapole po boku Karla VIII, kterého doprovázel spolu s Cesarem. Giovanni Sforza nepředváděl svou potenci před kolegiem kardinálů. Cesarova milenka Uršula Bonadeová dokonce vůbec neexistovala apod. 4) V seriálu vystupuje řada pěkných kluků. Především papežovi synové Cesare (26letý Francois Arnaud) a převelmi přitažlivý Juan (28letý David Oakes). Lukrezin podkoní (22letý Luke Pasqualino) stejně jako neapolský princ Alfonso (24letý Augustus Prew) rovněž stojí za hřích. Pěkný je i ottomanský princ Djem (28letý Elyes Gabel) i nájemný vrah Micheletto (39letý Sean Harris). Jinak řečeno, pořád bylo na co koukat. (24.08.2011)

1. série: Seriál se v podstatě drží zaběhlých stereotypů Kmotra, což by mně osobně ke štěstí stačilo, církví je koření jen trošku, což je škoda; charaktery ale zůstávají nepříliš prokreslené (zvláště Ironsův papež je toliko neproniknutelnou kamennou maskou) a téměř neprocházejí vývojem. Celkově má nakonec člověk pocit, že se toho až tolik nestalo. Prozatím velmi silné 3 *. (24.07.2011)

Obecně považuji tyto historické seriály za přínosné a to i přes určitou bulvarizaci historie. Pořád zde však existuje vyšší infromační dějinná hodnota a oheldně oné skandalizace, ono to zase nemusí být od pravdy až tak daleko. Asi tím nejdůležitěšjím je samozřejmě scénář a právě ten považuji za nejsilněšjí stránku seriálu. První série je poměrně nadupadná událostmi a je zde hodně málo druhořadé vaty. Téměř všechny pasáže nějak rozvíjejí děj a i přes některé nadbytečbé scény má celá série tah. Dalším kladem je určitá „erudovanost“ dialogů, které tak nějak souznějí s duchem doby, ve které se děj oderhává. Až si myslím, že to může být někdy k nevoli některých diváků. No a samozřejmě film zdobí to, že se nešetřilo. Tj. na seriály slušná výprava, hudba a kostýmy jsou snad na nejvyšší možné úrovni. (15.03.2012)

Za klady považuji "charizmatického" francouzského krále a Lukrecii. Po Tudorovcích jsem čekal rozhodně více, je to tak 3 a půl, ale špatná první série nebyla a možná se ve druhé tvůrci poučí ze svých chyb. Držím jim k tomu palce a ať je to co nejdříve. 2.sezóna nastavila laťku ještě výše a tak s nadějí vyhlížím tu třetí. Irons se neskutečně v roli změnil k lepšímu a jak jsem ho ze začátku nemusel, tak teď celý seriál táhne. Teď hodnotím jasně za 4. Po 3.sezóně spokojenost dále převládá. Akorát nevím, proč se poslední dobou řeší v historických seriálech homosexualita. Asi daň současným trendům v západní společnosti. Tato sezóna patřila Cesaremu, ale ani ostatní členové familie nezůstali pozadu a tak doufám v další pokračování. Podpořit natáčení 4.sezóny lze tady: http://www.thepetitionsite.com/496/753/349/we-need-4th-season-of-the-borgias-on-showtime/ (27.05.2011)