Banáni

Pri mojej oblubenej Allenovej komedii DAREBACCI (2000) by mi ani nenapadlo, ze by som sa pri niektorom z jeho dalsich filmov dokazal nasmiat este viac, ale to som samozrejme nevidel vsetky jeho filmy. Pri tejto crazy komedii mi uplne stacila hudba a Allenov uces a nasmial som sa rovnako, ako volakedy na komediach s Pierrom Richardom. V tejto ulohe si zahral nestastnika, do ktoreho sa nezalubi ziadna zena a ked uz to vypadalo byt z jednou slecnou nadejne, ta ho potom odmietne. Uz mi stacili len tie dialogy :-) Proste Woody je skvely herec a reziser, avsak treba tento film brat len ako blaznivu komediu. Prekvapiva bola aj mala uloha nasilnika Sylvestra Stalloneho... 12.11.2008 ____ Woody Allen - (Fielding Melish) +++ Louise Lasser - (Nancy) +++ Carlos Montalbán - (generál Emilio M. Vargas) +++ Danny DeVito - (muz pri svadobnom sprievode) +++ Sylvester Stallone - (násilník vo vlaku v metre) +++ (13.11.2008)

První Woodyho film, ve kterém se aspoň chviku bere nepatrně vážně. Přestože musela být dřina udržet scénář plný gagů pohromadě, ale povedlo se a film dokáže i přes neustálou tématickou kousavost neskutečně zahřát. Romantická komedie, nezvladatelná groteska, politická satira a ideologická parodie v perfektní souhře. (21.06.2007)

Přes Banány jsme se kdysi dávno (bylo to v rámci jeho retrospektivy na ČT 2) s Allenem seznámili. Já byla hodně malá žába a následný sled jeho pozdějších děl mi vůbec nepřišel tak zábavný, jako fraška odehrávající se z větší části ve Střední Americe. Jenže ouha, po dvacítce už mi to vůbec nepříjde tak vtipné. Jasně, je tu Sedmá pečeť, je tu Křižník Potěmkin. Ale toho prvoplánového humoru a grotesky je moc... Díky ti, Woody, za tvou pozdější subtilnost, díky ti za Annie Hall, Manhattan, Hanu a její sestry a mnohé další filmy, díky kterým mohu Banány pohřbít a mluvit o mladické nerozvážnosti! (13.08.2011)

Hlavním představitelem je Fielding Mellish, který se pokouší bez velkých nároků nějak nenápadně protlouct životem. Kromě toho, že již delší dobu hledá pevnější milostný vztah a práci, nemá žádné ambice. Vyhýbá se politice a vlivu televize. Je také pěkný nešika a smolař. Ironií osudu způsobí zlom v jeho životě mladá aktivistka Nancy. Od okamžiku, kdy se Fielding do dívky zamiluje, mění se nejenom jeho vztah k okolí, ale i touha navždy zůstat jen nenápadným kolečkem ve společenském dění. Woody Allen tak vytvořil bláznivou parodii, v níž se místem děje stala smyšlená banánová republika San Marcos. Vysmívá se nejrůznějším vzbouřeneckým hnutím a také politice s jejími viditelnými i utajovanými metodami, mechanismy, rituály. Politická naivita je dobře trefená do černého. Dialogy a gagy jsou brilantně sehrány do humorného spojení s absurdním světem. Pro někoho se může zdát celá stopáž moc ukecaná, ale na druhou stranu to má svůj smysl v rovnováze s groteskními gagy. Není to snímek pro každého, což je přirozené, ale jedná se o typický film Woodyho Allena. - "I was always, ah, I was always very shy when it came to girls. I, I remember when I was a little boy, I once stole a pornographic book that was printed in braille and I used to rub the dirty parts." (06.08.2020)

Mnohem raději mám Allenovo filmy, které nejsou tak „crazy,“ ale Banáni patří mezi ty povedené ztřeštěnosti. Komedie je to vskutku trefná, neboť latisnkoameričtí diktátoři jsou od Fidela po Chavéze jsou pěkná svoloč a v zásadě jsou všichni stejní. Film je nacpán porůznu vtipnými gagy, přičemž převažují ty opravdu dobré. Nejvtipnější scény jsou následují po tom, co Fielding Mellish dorazí San Marcos. Woody Allen chtěl co nejvíc rozesmát, a tomuto možná trochu obětoval i ucelenější příběh a smysl existence některých scén, které ve filmu moc význam nemají. Jinak místy prosvítá skvělá režie, která napovídá že kdyby Allen chtěl zvládnul by natočit i vážný film na stejné téma. (07.12.2011)