Insidious

Nejsem si jistý, jestli mám vůbec posuzovat scénář, neboť jsem tohoto subžánru hororu zcela neznalý, ale myslím si, že i kdyby byl dobrý nebo byl ještě horší, pocity by se změnily minimálně. Tenhle film totiž hraje čistě na strach. A na rozdíl od mnohých uživatelů zde mě neděsila pouze úvodní 3/4 hodina plná mrazivých náznaků a tancujících dětí, ale i ten bizarní svět poté. Takže mi vůbec nezáleží, jestli tvůrci různé humorné prvky zahrnuli schválně nebo si mysleli, že to stále je pod hranicí over the top. Dobře 5x jsem prodělal těžký infarkt a ještě jsem se neodvážil podívat do kalhot. Kdo ví, co za hnusného bubáka by na mně odtud vyskočilo. Ano, takhle si představuji horor. Dívat se na to o půlnoci na sluchátkách opravdu k nezaplacení, ale být sám bez jakékoliv lidské podpory, asi to nerozdýchám. BAF! (07.11.2012)

Nějakou dobu jsem tenhle film měl uložený na HDD, ale poté, co mi kamarád řekl, že to večer musel vypnout a dodívat se až ráno (tak se bál), jsem si řekl, že si to musím pustit, až na to budu mít náladu. A dneska jsem ji náhodou měl, takže volba "na co se podívat" byla jasná. A musím říct, že Insidious mě prakticky nezklamal. Jistě, pár scén mi přišlo až parodických (příšera si brousí drápky, plynová maska) ale jinak vše fungovalo perfektně. Bál jsem se tam, kde jsem se měl bát, většina scén byla působivých, Rose Byrne byla super a Patrick Wilson taky dobrý. Myslím, že tohle má potenciál stát se kultem. A nejen proto, že si některé scény vysloveně říkají o to, aby je někdo zparodoval. Tenhle film podle mě bude často parodován, uvidíme. A podle toho konce, myslíte, že se dočkáme pokračování? ;-) 90 %. (13.07.2011)

Wan je učenlivým studentem všech žánrových učebnic a příruček, což je na jednu stranu fajn, protože si pak může dovolit zválcovat Paranormal activity během dvou, tří scén. Na straně druhé ale nepřinese nic nového, takže když jej (opět) sestřelí Whanell se svým scénářem, dojde mu dech. Sebeironická vsuvka s příchodem dvojky ‚ghostbusterů‘ ještě funguje, scéna vymítání to ale posílá do kopru. Druhá polovina evidentně neměla strašit, ale jako bizarní výlet do jiného světa je vlastně příliš krotká a pozitivní dojmy mizí stejně rychle, jako záblesk foťáku. Zvlášť, když pointu odhadnete v půlce filmu. 3 a ½. (06.09.2011)

Učebnica efektívneho strašenia. Pritom to po scenáristickej stránke nie je žiadna sláva a riadne na tom vidno, že rozpočet bol smiešnych 1,5 milióna. Možno je to ale dobre, šikovný Wan aspoň neutráca za digitálne efekty a drahé masky, ale láduje do nás len zdanlivo jednoduché a občas predvídateľné, ale zakaždým stopercentne fungujúce hororové finty. Napätie trhá nervy, ľakačky prečisťujú črevá. Nevymkne sa mu to z rúk ani v závere, kedy už je tá bizarná grotesknosť na hranici sebaparódie... ale nikdy neprepadne na druhú stranu. Najstrašidelnejší filmový zážitok od finále prvého REC. (02.05.2011)

Viděl jsem hada chcát, koně blejt a žábu bušit pěstí do skály, ale tohle jsem ještě neviděl. Prostě občas se stane, že někdo zaspí a v tu ránu si to už kvaltuje rovnou k samotnému Princi lži do tenat. To beru. Naštěstí ale každý fakan, co takhle v duchu vandruje, má fotra, jenž to umí taky a tak už jen stačí přizvat bábu na saních, co rozkmitáním starejch cibulí uvede do spánku i diváky a ejhle, všechno jde do hajzlu. Vlastně pocaď dobrý. Lekačky a duchařina s vrzajícími dveřmi, divným chichotem v baráku a děsivou hudbou - to je moje. Ale od vandrování po dreamlandu a boji o synovu píchlou duši se pro mě stal filmu prakticky nekoukatelným. Nuda jak u videostopu i s onou strhující losovačkou o kuchyňskou váhu Zepter. Vážně zvažuji, jestli má cenu nudit se i u druhého dílu. (04.07.2014)