Dámska jazda

Ženský Fight Club. Nejen pro ženy, kterým předchozí filmy Apatow Productions přišly moc falocentrické. Pravidla zůstala podobná, pojetí hry občas více tíhne k (poměrně přesvědčivému) dušezpytnému dramatu. Radikální změnu prodělalo obsazení. Namísto mužů neochotných dospět sledujeme zralé ženy, pro které má - jak konečně vidno bez oklik, vytáček a výmluv vlastních většině romantických komedií - "bromantické" přátelství osoby stejného pohlaví též ohromný význam. Dospělost scenáristek prozrazuje jejich obcházení běžných dějových zvratů ze žánrově spřízněných filmů. Problémy si holky vyřeší mezi sebou a v sobě, muži jsou jen nepříjemným (týpek z Mad Men) nebo milým (týpek z Ajťáků) bonusem. Protagonistkou příznačně není nevěsta (celá svatební linie funguje hlavně jako MacGuffin), ba ani žena vždy pohledná a výhradně ctnostnými vlastnostmi obdařená. Annie musí obhájit svůj post nejlepší kamarádky nastávající nevěsty, která by v jiném filmu byla hlavní hrdinkou. Chybující a tím autentická je zásluhou scénáře i polo-improvizovaného herectví Kristen Wiig. Kdykoli má potřebu, zakleje, není imunní vůči projevům opilosti, leze-li jí přetvářka krkem, dá to najevo. Feministky by mohly hořce konstatovat, že je to nakonec stejně muž, kdo řídí a žena, kdo se nechává vézt (a že se Annie ze svrabu vyhrabe díky družičce připomínající gesty, grimasami i náklonností k oplzlostem Rickyho Gervaise). Na nahou pravdu Hollywood zatím zjevně připraven není, ale stejně jde o pokrok. Kdyby ze sebe Paul Feig dostal tu televizi a jeho film se nedrobil v řetězech různě povedených komediálních skečů, občas jako z gross-out komedie, občas jako z inteligentní konverzačky, kdyby se nebál odstranit některé sice povedené, ale pro vyprávění postradatelné vtipy, píšu teď o nejlepší americké komedii od Zbouchnuté. 75% (09.07.2011)

Další rok; další apatowovka, která je ale tentokrát určena (ryze?) ženskému publiku; další výborná romantická komedie, která aspiruje na to stát se klasikou či kultem pro konkrétní divácké skupiny. ŽENÁM SOBĚ jde jako žánrovému filmu těžko co vytknout, protože i ta na první pohled přestřelená stopáž, která u podobných děl bývá zásadním problém, má své opodstatnění. Jde sice spíš o sled scén, které jako kdyby vypadly ze zábavného pořadu Saturday Night Live, v němž se proslavily scénáristky i herečky, ale ona kaskáda vtipů je precizně dávkována, posouvá příběh dál a slouží k prokreslení postav. S těmi se i přes jejich evidentní mentální problémy a pubertální příhody, do nichž se dostávají, dá sympatizovat a identifikovat, jelikož se vymezují vůči svým evidentním předobrazům: jak příliš chlapské PAŘBĚ VE VEGAS, která flashbackovou strukturou vyprávění zastírá primitivnost zápletky a prostoduchost řešení (místo, kde se najde zmatkující nevěsta), tak SEXU VE MĚSTĚ, který dojel na svou nevkusnost vzhledem k dobovému kontextu (recese je zde naopak všudypřítomná). ŽENY SOBĚ - a vůbec všechny apatowovky bez výjimky - jsou i přes všechny R-kové vtipy středostavovsky usedlé, protože se nedovedou oprostit od konvencí klasicky odvyprávěných snímků. O žádnou "rovnoprávnost" ani "ukázku ženské emancipace" nejde, jelikož i přes až nevídanou absenci mužského prvku se končí svatbou snů, po které touží každá dobrá nemajetná panička, a ustanovením heterosexuálního páru, kdy trhlá hlavní hrdinka potřebuje mužskou ochranitelskou a usměrňující ruku. Jasně, v rámci mainstreamové podívané asi na nic lepšího člověk nenatrefí, ale - a teď přichází povzdech diváka odrostlého na "smithovkách" - porušením určitých konvencí by se mohlo dojít ke skutečně komplexní generační či "genderové" výpovědi. Nová doba a noví diváci potřebují svou Amy, ta ale přijde, až se Apatow vzdá svých dogmat na "zaručený hit na základě prověřených ingrediencí". (19.07.2011)

Nebylo to úplně špatné. U filmu se jistě pobaví především ženské publikum. Postavy jsou dobře a reálně napsané, věřím, že každá žena si tady najde postavu, ve které se uvidí. Ovšem s komediemi je to těžké, jelikož každému divákovi sedí úplně jiný humor. První hodinu filmu jsem se dost nudila a nemohla si k hlavní hrdince najít cestu, vlastně téměř k žádné postavě, taky se zde vyskytuje několik trapných scén (scéna se záchodem byla přímo nevkusná). Druhá polovina se už rozjela a bavila mě o dost více, i když závěr samozřejmě není žádné překvapení. Herecké obsazení povedené, ale nějak více sympatická mi nebyla ani jedna. (08.09.2011)

Ženský manifest, upozorňuju jen na to, že žádná tzv. "pařba" se nekoná. Annie je taková normální holka až na to, že se jí totálně všechno sere. Opustil ji chlap, zkrachoval podnik, bydlí v pronájmu, a aby toho nebylo málo, její nejlepší kámoška se vdává... a jejda. Snaha o pirátskou kopii je tady značná a to se mi nelíbí Paule, naštěstí to všechno zachrání Kristen Wiig, které to člověk fakt věří. Jinak jsem tak dumal, proč se tu sakra nedostalo víc známých ksichtů, no pak jsem si uvědomil, že těžko by tyhle situace někdo věřil Jenifer anebo Jolie. Mravních ponaučení je tady požehnaně, taktéž "normalních" situací ze světa žen. Každopádně pravdu? Bavil jsem se a vřele doporučuju. 7/10 (15.07.2011)

Tak tohle rozhodně není obyčejný chic flick (biják pro baby). Dámy jsou tu už docela otřískané životem, ale stále vtipné, pohotové, šarmantní (když zrovna nemají otravu jídlem!) a mají i něco v hlavě. Je tu hodně vidět, že většina představitelek jsou zkušené komičky, především Kristen Wigg je tu odzbrojující a hláškuje jako o život. A přesto jí věříte celou tu romantickou vložku s irčanským policajtem alias "ajťákem Royem". Pánové se nemají čeho bát, ačkoli se tu vlastně jedná o předsvatební boj družiček, díky (většinou) povedeným vtipům tenhle film rozhodně nemusejí odtrpět vedle svých drahých poloviček. (31.07.2011)