Dámska jazda

Tak jsem včera s hrůzou zjistil, že polovina mojí topky patrně fetuje! No dobře, uznávám, že když se odporná, tlustá kráva vysere do umyvadla, přičemž dvě další pipky u toho poblijou hajzl, může to u zarytých exkrementalistů vyvolat salvy dusivého smíchu, ale 4 hvězdy, jeden jako druhý???!!! Za co? Nesympatické, afektované, přehrávající slepice, balancující dvě hodiny mezi Blbým a blbějším, Deucem Bigelowem a Děsným bijákem, tedy mezi trapným, tragickým a ostudným, s přehledem dostaly Apatowovu fekální produkci na absolutní dno žumpy a já pouze lituji, že jsem si předtím taky něco nešlehl a nenaladil se na vlnu retardovaných brigošů s vytříbeným syslem pro tumor. Příště raději zabiju čas tím, že si budu na hajzlu vrážet pod nehty špendlíky. Bude to děsná zábava a určitě u toho nebudu tolik trpět! Nejtrapnější zvěrstvo, co jsem kdy v životě viděl, které určitě musím vypálit své domině a škemrat, aby mi to pustila znovu, jakmile budu mít v prdeli násadu od smetáku. (23.09.2011)

Tak tohle rozhodně není obyčejný chic flick (biják pro baby). Dámy jsou tu už docela otřískané životem, ale stále vtipné, pohotové, šarmantní (když zrovna nemají otravu jídlem!) a mají i něco v hlavě. Je tu hodně vidět, že většina představitelek jsou zkušené komičky, především Kristen Wigg je tu odzbrojující a hláškuje jako o život. A přesto jí věříte celou tu romantickou vložku s irčanským policajtem alias "ajťákem Royem". Pánové se nemají čeho bát, ačkoli se tu vlastně jedná o předsvatební boj družiček, díky (většinou) povedeným vtipům tenhle film rozhodně nemusejí odtrpět vedle svých drahých poloviček. (31.07.2011)

Po nejdelších 125ti minutách svého života jsem otráveně vstoupil na profil tohoto filmu, že napíšu něco ve stylu "sračka", a půjdu si vyměnit tampon, když v tom okem zavadím o 62%... Vy na něčem ujíždíte, do kina chodíte spát, na televizi se koukáte z druhé strany, POMO vám slíbil bod za každou hvězdičku, nebo snad doma také serete do umyvadla??? Oscarová akademie by zasloužila po Willisovku "narvat deštník do prdele a rozevřít ho" za to, že tenhle antivtipný antifilm získal dvě nominace. O vás to psát nebudu, protože soudě podle zdejšího hodnocení jste už asi schopni všeho, včetně aplikování Willisovy metody na mou troufalou maličkost. Ale tímhle jste mě zklamali, jdu hodit svou uživatelskou topku do skartovačky. Šmankote, já rozumím tomu, že ten film je pro ženy. Ale to já přeci taky a jsem o dost lepší! (24.02.2012)

Značne nevyrovnané v kvalite humoru a trochu roztrieštené ale za to s až na menšie výnimky zaujímavými postavami a s celkovo príjemným feelingom. Kristen Wiig a Rose Byrne ako rivalky prekvapivo skvelé a príjemne teší aj fakt, že Chris O'Dowd sa zaslúžene čoraz viac prediera do pozornosti Hollywoodu. Aj kvôli nemu filmu ten úspech v kinách a u kritikov prajem. (10.09.2011)

Ženský Fight Club. Nejen pro ženy, kterým předchozí filmy Apatow Productions přišly moc falocentrické. Pravidla zůstala podobná, pojetí hry občas více tíhne k (poměrně přesvědčivému) dušezpytnému dramatu. Radikální změnu prodělalo obsazení. Namísto mužů neochotných dospět sledujeme zralé ženy, pro které má - jak konečně vidno bez oklik, vytáček a výmluv vlastních většině romantických komedií - "bromantické" přátelství osoby stejného pohlaví též ohromný význam. Dospělost scenáristek prozrazuje jejich obcházení běžných dějových zvratů ze žánrově spřízněných filmů. Problémy si holky vyřeší mezi sebou a v sobě, muži jsou jen nepříjemným (týpek z Mad Men) nebo milým (týpek z Ajťáků) bonusem. Protagonistkou příznačně není nevěsta (celá svatební linie funguje hlavně jako MacGuffin), ba ani žena vždy pohledná a výhradně ctnostnými vlastnostmi obdařená. Annie musí obhájit svůj post nejlepší kamarádky nastávající nevěsty, která by v jiném filmu byla hlavní hrdinkou. Chybující a tím autentická je zásluhou scénáře i polo-improvizovaného herectví Kristen Wiig. Kdykoli má potřebu, zakleje, není imunní vůči projevům opilosti, leze-li jí přetvářka krkem, dá to najevo. Feministky by mohly hořce konstatovat, že je to nakonec stejně muž, kdo řídí a žena, kdo se nechává vézt (a že se Annie ze svrabu vyhrabe díky družičce připomínající gesty, grimasami i náklonností k oplzlostem Rickyho Gervaise). Na nahou pravdu Hollywood zatím zjevně připraven není, ale stejně jde o pokrok. Kdyby ze sebe Paul Feig dostal tu televizi a jeho film se nedrobil v řetězech různě povedených komediálních skečů, občas jako z gross-out komedie, občas jako z inteligentní konverzačky, kdyby se nebál odstranit některé sice povedené, ale pro vyprávění postradatelné vtipy, píšu teď o nejlepší americké komedii od Zbouchnuté. 75% (09.07.2011)