Zvuk hluku

Vynikající a netradiční. Pořád čekáte, s jakým novým nápadem hudebníci přijdou. A přidání inspektora, který neslyší zvuk toho, na co už naše banda hrála, byla opravdu třešnička na dortu. Sice mi přišlo, že už v poslední čtvrtině tak úplně nevěděli, jak to všechno zakončit, ale i tak, opravdu jsem se pobavila a užila si všechna netradiční vystoupení. (08.07.2012)

Cesta do hlubin bubeníkovi duše je strnitá, pro normálního jedince těžko pochopitelná a jak vidno, občas vede i mimo zákon. Tato exkurze je více než zajímavým pohledem na problematiku hudební kriminality, a navíc obsahuje explicitní záběry na zcela odhalené metronomy! Své si v ní najdou jak garážoví hipsteři, nacházející umění v likvidování plechovek dřevěnými paličkami, tak jistě i uťáplá filharmonická smetánka, škála potencionálního publika je opravdu široká. Přesto bych Zvuk hluku, či hluk zvuku, doporučil jen skutečným hudebním dušičkám, které hluk i zvuk v celé své neomezené kráse rády vyhledávají, a překousnou bez újmy i nadbytečnou romantickou vtěrku na závěr. Ruce vzhůru, tohle je koncert! 4* (06.01.2014)

MFF KV 2010. Dementnost festivalových anotací opět slaví úspěch. Když nevíte coby, přirovnejte film k dílu slavného režiséra... Kromě toho, že s tvorbou Roye Anderssona tu nelze najít takřka žádnou podobnost, zaostává za ní i co do kvality. Je to vlastně příjemná festivalovka, nápad atakovat hudbou veřejný prostor je fajn, je to však jediné obohacení oproti krátkému snímku Music for one Apartment and Six Drummers, kde se hudba za pomoci netradičních "nástrojů" vytvářela uvnitř bytových prostor. Jinak jde spíše jen o zábavný sled hudebně teroristických akcí, jejichž sarkastický osten je o dost tupější než u zmiňovaného Roye Anderssona. A ani hudebně to není nikterak objevné, přičemž k noisu a dalším pozoruhodným skandinávským hudebním žánrům to má mnohem dále než k tajtrlíkování projektu Stomp. A že autoři Stomp nesnášejí, nic neznamená. Tvrzením, že je ke snímku inspirovala i skladba Monkey Bussiness už výsledný rozpačitý dojem režiséři jen posílili... P.S. největšími hvězdami karlovarské projekce stejně byli dva postižení vozíčkáři, jejichž nezvyklý smích byl tím opravdovým hlukem atakujícím sál, vzdejme jim hold! (15.08.2010)

Kriminální komedie,která k nám dorazila ze Švédska(kolik severských filmů k nám ročně dorazí?),je vskutku velmi originální a zaručeně pobaví,i když nějaké ale se najde.Skupina hudebníků,která se snaží kdekoliv a kdykoliv na sebe upozornit zvláštními výstupi a hlavně hraním na cokoliv si člověk(a divák)vzpomene.Stávají se tak vlastně hudebními teroristy,které začne pronásledovat ruka zákona....Opravdu zajímavé a nevšední.První polovina filmu je opravdu jedna vtipná scéna za druhou,vše plné originálních nápadů a gagů.Zpracování-kamera,zvuk,hudba-je na velmi vysoké úrovni a opravdu nemá chybu.Režiséři nám ukazují,jak většina lidí propadne stereotypu a taky,že si moc nevšímáme toho,co se kolem nás děje.Tahle parta si naší pozornost zaslouží a chvílemi jsem nevěděl,jestli fandím hudebníkům,nebo policajtovi.Všichni jsou opravdová"mňamka".Druhá půlka filmu zvolní tempo,místy poměrně značně(až chvílemi nudí),jakoby tvůrci nevěděli kudy kam a jakoby všechny nápady už vyčerpali.Taky se objeví několik nelogičností a nevysvětleností(motiv"hluchoty")a trochu pocit,že střihač měl více střihat.Celkově ale působí film neotřele,originálně a vtipně(scéna na operačním sále nemá chybu) a skutečně má chvílemi člověk chuť válet se smíchy.U mě krásně zvučných 75% a koukám,koukám,na co bych si zabouchal. (25.05.2011)

Roztáhnout devítiminutový originální kraťas na celovečerní stopáž se moc nepovedlo. Zbylo pár výborně vymyšlených hudebních scén a zcela nesmyslný příběh, který je korunován neslaným nemastným závěrem. Hudební teroristé jsou zkrátka stále zábavní, policisté bez hudebního sluchu vůbec. Radši si zase znova pustím ten původní krátký film. (07.12.2013)