Flám

Hrůza, vždyť to bylo úplně o ničem! Nevýrazný, dlouze ukecaný a především velmi nudný film (slabý děj i scénář), který nezachránil ani pan Kopecký (jehož role mu byla napsáno přímo na tělo), o proti předchozím filmům méně výrazná Olinka Bérová, trochu žalostný pohled na korpulentní Vastu Matulovou, pro kterou to byl vůbec poslední celovečerní film po dlouhých 26 letech strávených před kamerou. Ta jedna jen za nějakou tu rock 'n' rollovou atmošku v báru a částečně i za Janu Hlaváčovou. Jak napsal kolega Přemek, opravdu právem zapomenutá hořko-sladká komedie. (12.03.2010)

Ač souvislá dějová linie či hlubší vyznění milostného tápání jednoho postaršího architekta, lítajícího mezi roztančenou květinovou mládeží, visí někde v éteru, film má naprosto skvělou šedesátkovou atmosféru a také velice rozmanité a zajímavé herecké obsazení, které umožňuje některým zúčastněným ukázat trochu jinou tvář v uvolněné atmosféře doby. Ovšem celkově se jedná one-man šou Miloše Kopeckého, která mě osobně bavila. "jak to děláte, že máte furt tak krásný ženský?" "jednoduše, ty ošklivý se mi nelíbí..." (24.05.2015)

Já nejsem špatný kluk, já jsem Rudýnek. Olympic hraje v původní sestavě s 24letým vlasatým Petrem Jandou, 28letý Jiří Menzel vede noční partičku socialistických chuligánů, půvabná 28letá Jana Hlaváčová se stylizuje do prostitutky a 44letý Miloš Kopecký se drží své typické role záletníka...a stejně to nestačí na víc než dvě hvězdičky. (02.06.2015)

Neprávem podceňovaný Flám uvádí do světa masek úžasným „horníčkovským“ monologem stárnoucího muže, jemuž zbyla jen sebeironie, jíž splácí své prohřešky. I tomu, kdo se přizpůsobuje „dnešním“ mravům, zbývá trocha naděje, naděje, kterou si jako piliny z milovaného stromu, nosí po kapsách, a z níž se snaží uhníst nový svět. A nejvhodnější příležitostí je seznámení se s přitažlivou ženou, tedy takovou, která nemusí být krásná ani vzdělaná, ale dokáže vnímavě rozmlouvat. Jaká směšná tragika ovšem cizopasí na takovém nevěřícně započatém rozhovoru! Jistě, ale: proč se vlastně dívat na to, jak někdo tone v příhraničních bažinách a srší vtipem, když by se stačilo namísto shrbené chůze rozeběhnout – bez ohledu na vytrasované stezky. Ale tomu se porozumí jen s těmi hříchy na hřbetě… (17.12.2017)

Filmový flám roku 1966 zde bez přívlastku velký... Flám relativně skromný, komorní, decentní, ale stejně dosti zábavný a mající minimálně jeden značně odvázaný vrchol u střetu s partou mladých motorkářů. A jako snad každý flám, i tenhle film už v posledních minutách trošku dodýchává, i s menší ztrátou na tempu u příchozího rána probdělé noci. Posléze od zazvonění budíku ještě silněji přichází vystřízlivení s návratem do každodenní reality a vážnějším začátkem nového dne. Velký smysl pro ironii a nadsázku v podání Miloše Kopeckého, v typické svůdnícké roli, vynikne obzvlášť v četných vnitřních monolozích hlavní postavy (byť 3 roky před Já, truchlivý Bůh ještě bez prolomování čtvrté stěny směrem k divákovi). Naladil jsem se brzy na komorní styl, bavil mě jemný humor i herci včetně tajuplné milenky Jany Hlaváčové a byl jsem také překvapen, kolik známých tváří se v drobných rolích této polozapomenuté komedie postupně objevilo (ještě i zpívající Olympic s Petrem Jandou v jednom z lokálů). Za mě hodně dobrý... „To už jsi vstal nebo jdeš teprv' spát?“ [80%] (10.08.2024)