Tri

Tykwer umí točit i psát a je radost sledovat jeho vyprávění. Možná je tentokrát příběh až příliš čitelný a konstrukt má tak tlusté sloupy, že se obcházejí dvě hodiny, ale když někdo umí... Kamera v pohybu, agresivní vizuál je zpět, uhrančivý soundtrack, zábavné a akční dialogy, spolehliví herci. Znalci vědí, že se zde bude skládat pocta architektuře a urbanismu. Láska zvítězí a příběh je přijemně originální. Těším se na další produkt tohoto neměckého mistra! Asi takhle on miluje ji, ona jeho, ale navíc on i jiného a ona taky, není to tak jde čas, je to Tom Tykwer!... 80% (19.04.2011)

Open space - open mind - open days - open and blind! Další Tykwerova pohádka o světě, kde se lidské (erotické) představy mohou stát skutečností pouhým mrknutím oka a v konečné fázi pak může ke slovu přijít i ten smířlivě osvobozující intimní kýč. A pak, že z trojky nemůže nikdy vzejít nic dobrého. Tupé úhly se mnou pohly. PS: nejlépe vystihnuto Marigold-em. (18.04.2011)

Učit se německy, studovat německou literaturu, žít pár měsíců v Berlíně, alespoň trochu proniknout do místní mentality a brečet u Pramenů života od Roehlera - přesně pak člověk pochopí, že podivná nalajnovanost scénáře, zdánlivě krkolomně vystavěné situace, klišé a nerealistické náhody, jsou prostě jen čistým projevem německého ducha. A přesně tak je potřeba tento film přijímat. / Velmi pozitivně hodnotím bezprostřední pohled na nejaktuálnější problematiku a nastínění hranic lidskosti/nelidskosti. (29.03.2014)

Záměrně povýšená intelektuální hříčka, která má za cíl nasrat za a) morální užvaněnce, kteří se navzdory svým morálním kázáním chovají vskrytu jak hovada; za b) stereotypně přízemní konzervativce, kteří nechtějí slyšet, vidět a uchopit ten volnomyšlenkářský proud a povznést se na něm; za c) "svaté", kteří věří v čistotu nejvyšší a nejjasnější nehomosexuální a nebisexuální lásky; za d) všechny, kteří nesnáší děsně duchaplné průpovídky o umění a vědě (a těch je dost). Inu netvrdím, že se s Tykwerovým pohledem na věc ztotožňuji, netvrdím, že se mě na některé scény dívalo příjemně; tvrdím však, že byly okamžiky, které mě rozesmály (ať už ze zoufalství, nebo skutečně od srdce); také mě velice rychle došlo, proč tento film vznikl a proč tu má své místo - má znepokojit a nutit člověka k zamyšlení a nejen nad tím, zda ona vykonstruovaná trojice je jen symbol něčeho víc, nebo nikoliv. (11.09.2012)

Tom Tykwer se po deseti letech vrací se zcela německým filmem. Romantická komedie, která tvoří složitá sexuální trojice. Nemůžu uvěřit, že tento příběh nebyl natočen dříve. Pod Tykwerovou režií budete bojovat s tím, aby jste brali postavy vážně a veškerá smešnost má absurdní pojetí. Hudební skladba, pohyby kamery a osvětlení jsou přirozeně nádherné a typické režisérovo zakončení vůbec nezklame a vy z kina budete odcházet plní myšlenek o vztazích kolem vás. Cesty lásky jsou prostě složité. (15.04.2011)