Dobrý voják Švejk

Haškův Švejk představuje neoddiskutovatelně, ať už ve své knižní nebo filmové podobě, národní klasiku. Nepříjemnou vlastností takové klasiky je fakt, že každý má přesně vytvořenou představu, jak má film vypadat, které hlášky se v něm v té které scéně musí objevit, který herec je nepostradatelný a které scény jsou klíčové. Potíž je v tom, že román patří k hrstce děl, které překonaly národní hranice a dostaly se do světového povědomí. A tím i do hledáčku zahraničních producentů a režisérů. Není nic nespravedlivějšího než odstřelit snímek s vágním odůvodněním, že postrádá pochopení české mentality a reálií. Já si tuhle ukrajinsko-britskou animovanou verzi docela užil a považuju ji za příjemné zpestření světa dobrého vojáka Švejka. Celkový dojem: 70 %. (27.06.2015)

Ukrajinští tvůrci si zkrátka vzali větší sousto, než dokázali sníst. Pokusit se narvat čtyřdílné veledílo české literaturu do 79 minut je opravdu vražedný nápad. Dobře, oblíbené vícedílné filmové zpracování Švejka s Rudolfem Hrušínským také není v žádném případě vyčerpávajícím převedením knihy do filmu, kdo ji nečetl, nemůže říct, že by Švejka znal; ale kdyby filmaři prostě snímek pojali jako ochutnávku v podobě několika kvalitně zpracovaných scének, nezlobil bych se. Problém je, že si absolutně nelámali hlavu s posloupností děje (poručík Dub se objevuje už v Praze, i když ve skutečnosti začíná až tuším v Budapešti, budějická anabáze je přesunuta na Halič), prostorovou orientací (Švejk psa nelovil na nábřeží), charakterem postav (poručíka Duba snad neviděli ani z rychlíku), ale především naprosto ignorovali reálie (snad jediný český nápis nebyl správně, chudákovi Bretschneiderovi udělali ve jméně tři hrubky -„Brettshnaider“; evidentně nikdo ze štábu v životě nebyl v římskokatolickém kostele atd. atd.). Kdo Švejka zná, je znechucen, kdo ho nezná, udělá si naprosto špatnou představu, že jsou Osudy taková česká crazy komedie typu Malérů pana účetního. (30.12.2011)

„Ukrajinsko-Britský Český voják, taky dobrá voják“. Naprosto se neztotožňuji s názorem uživatele „sud“, o absolutním Haškovu nepochopení. Pominuli stylizaci podobnou spíše francouzskému komiksu než sourodé ilustraci Josefa Lady, tak myslím, že tvůrci docela slušně porozuměli Haškově pikareskní satyře. Ústřední linie, stejně tak jako stěžejní postavy či poselství zůstává nedotčená a Ferdinanda nám taky zabili, takže ne zcela rozumím některým nelichotivým komentářům. Někdo, zvyklí na legendární herce jako Hrušinský, Kopecký nebo Filipovský, bude možná žehrat na přílišnou karikaturnost animace, někdo, jako já, nebude úplně spokojen českým s dabingem (hlavně Potměšil jako Švejk), ale jinak, ať se koukám, jak se koukám, nevidím žádný zásadnější důvod, k výraznější hrobové rotaci pana Jaroslava Haška. (19.01.2012)

Ono to objektivně vzato nění zas tak špatná adaptace, ale zároveň nnexistuje důvod, proč na to koukat, když hraná verze s Hrušínským je lepší. Koho by snad napadlo, že je to víc pro děti, když je to kreslené, tak to ani náhodou. Jako takovou bonusovou hru lze hledat, co všechno je špatně v pokusu zobrazit "české" reálie; chyby v pravopisu českých slov jsou drobnosti, za mě vede erb České republiky na vojenském vagonu z doby Rakouska-Uherska. A jako bizardní , ale neurážející třešnička na dortu je import takzvaného Vánočního příměří ze západní fronty. (13.12.2018)

Těžko filmu vyčítat, jak se chová k Haškově klasice, když takřka stejně při její adaptaci kdysi postupovali tvůrci "těch našich starých dobrých" dvou hraných snímků. Na rozdíl od tohoto animovaného Švejka se však Steklého kusy mohou chlubit především nezaměnitelnými hereckými výkony, které z nich dělají tu pravou podívanou, a díky nimž mají vtipy a dialogy vůbec tu správnou šťávu. Nemůžu si pomoct, ale z těchhle britsko-ukrajinských kreslených úst mi všechny ty slovní přestřelky a nadávky zněly hrozně lacině. Možná to bylo nehezkým českým dabingem, možná ne. (31.12.2011)