Šťastný Nový rok

Po Valentýnu se Marshall rozhodl složit také novoroční puzzle. Posbíral hollywoodské hvězdy, které zrovna neměly do čeho píchnout, vzal stejnou kostru a zavěsil na ni několik romantických povídek, ze kterých klasickým postupem upletl takový milý nekonflitkní cop. Některé jeho prameny jsou nudné, tuctové nebo plné klišé, a některé jsou překvapivě svěží nebo alespoň milé. Není to samozřejmě žádná Láska nebeská, není to ani tak dobré jako Valentýn, ale Michelle Pfeifer a Robert deNiro jsou výborní a také jejich příběhy patří k těm nejlepším. Není to samozřejmě nic pro cyniky, ale pro nás, notorické romantiky, příjemná, hladce plynoucí pohodovka, která nám večer nezkazí. A ani nevadí, že nejvtipnější momenty čekají u závěrečných titulků, vyzdobených legráckami z natáčení. (04.01.2013)

Na takový film je potřeba především dobrá režie, protože propojit tolik příběhů a postav není zrovna nejjednodušší. Přesto mě trailer nalákal a i přes kritické recenze jsem se na film docela těšil a nakonec si nemyslím, že se nejedná o tak špatný film. Spíš mně přišlo, že film chce toho stihnout až moc, chce co nejvíc pobavit a dojmout, no a povedlo se mu to tak na půl. Nakonec se prostě nejedná o nic vyjímečného a vlastně je to jen taková klišé romanticko-optimistická oddychovka, která neurazí (a občas je dokonce i docela vtipná). PS. Snad nejvíc nápadité mi přišly závěrečné titulky... :) A nejkrásnější moment z celého filmu? Auld Lang Syne. (10.12.2011)

Velká romantická zbytečnost a slabý odvar Lásky nebeské, jemuž úplně schází dramatická lehkost, vtip a emoce britského předchůdce. Jasně že to muselo být poseto známými tvářemi, jinak by o tenhle křečovitě splácaný scénář v životě nikdo nestál - jenom nechápu, proč na to kývli De Niro, Swank a Pfeiffer (i když vzhledem k jejich formě z poslední dekády to zas tak překvapivé není). (28.12.2020)

Nedokoukáno. Ve třetině filmu, asi u milionté první další postavy v příběhu (mnoha příběhů) jsem už očekával KONEČNĚ konec. Pohled na progress bar zlomil moje odhodlání a následně jsem začal zlehka skákat v ději. Lehké hopsání se změnilo posléze ve zběsilé přeskakování několika desítek minut a zjišťování, ŽE SE MEZI TÍM VŮBEC NIC NESTALO! Neuvěřitelné nudné zpracování několika životních příběhů neskutečně velkého množství relativních filmových hvězd, které tu neměly ani prostor, aby dokázaly zahrát něco, na co by se dalo po filmu vzpomínat. Jedno velké hloupé vyčpělé a milionkrát jinde viděné klišé bez nápadu a bez šťávy. Takových xichtů přišlo zcela vniveč. ~ Překvapilo několik osobností: Til Schweiger za to, že se tu vůbec objevil, nečekal bych ho mezi ostatními hvězdami - má zřejmě dobrého agenta. Jon Bon Jovi a Michelle Pfeiffer tím, že bych je nepoznal. A Halle Berry za to, že ukázala, že ještě žije. (25.04.2012)

Film se snad největší koncentrací známých tváří, jaký pamatuju. Ze začátku bylo těžké sledovat nit, těch příběhů bylo spoustu, ale jak se dalo čekat, všechny se spojily. Tenhle film je přesně takový, jaký se dá čekat, nic světoborného nepřináší, ale je koukatelný snad pro všechny. Ze záplavy hvězd mě nejvíc zaujala postarší zakřiknutá dáma Michelle Pfeiffer, Zac Efron, který mi nebyl nepříjemný, Lea Michelle, kterou jsem neznal a je to sympaťačka, Ashton ve své typické roli, Abigail Breslin, která už vyrostla a poznal jsem ji jen po hlase. S humorem to nebylo moc divoké, jen pár scén, třeba pomalá babča ve výtahu. Celkovému dojmu značně pomohla hudba pro tento žánr typická. # příběh 5 | hudba 7 | humor 3 | akce 0 | napětí 1 | pustil bych si znovu 4 (31.03.2012)