Neviňátka

Miluji až idylickou atmosféru starších hororů a The Innocents je skoro až na vrcholu geniality. Již úvodní písnička a záběr dokáže nahnat dost nepříjemný pocit a za mě jde o jeden z nejlepších začátků. Nepříjemný pocit z písničky? Wow, Je zajímavé, že snímek v celé své stopáži spíše než film připomíná divadelní představení. Se všemi těmi přístupy ke kameře apod. a dostává tak naprosto jiný rozměr. I když se ve snímku sem tam objeví krásný hudební podkres, tak valnou většinu scén je film v tichu, což zrovna při scéně na chodbě působí... Brrr... Snímek si s divákem krásně hraje, jelikož svou temnou stránku schovává za krásný barák, za milou pokojskou, za vychované a hodně děti, za poklidnou a až právě idylkovou atmosféru. Lže mu, odvádí jeho pozornost, aby se v několika scénách mohl sakra dobře připomenout. Scénka s Florou v altánku se mnou hodně dobře hnula. Bez digitálních triků, bez strašidelné hudby, bez rádoby temné atmosféry. Jen chůva, holčička a skvělé herecké výkony a jak člověku dokáže pořádně zatrnout! Bravo! Jak přituhuje, snímek už se nasnaží diváka klamat a ten naplno pociťuje onu nepříjemnou atmosféru. A ten konec... Takový závěr filmu se již dnes jen tak nevidí (skoro vůbec). Bravo Georges Auric, Freddie Francis a Jack Clayton! (20.07.2013)

Uhladené dostávanie sa divákovi hlboko, hlboko do mysle, pomocou duchaplného (dvojzmysel zámerný) strašenia vyvolávajúceho viac otázok osobnej interpretácie než len čistokrvného strachu, s úžasnou záverečnou gradáciou, scénami s postupne silnejším a silnejším tepom ako zaisteným dlhoročného významného postavenia medzi "duchárinami". (04.01.2013)

V poslední třetině film nabízí výbornou dusivou atmosféru společně s gradujícím výkonem Deborah Kerr i obou dětských herců. Ale celkově to na mě neudělalo takový dojem jak jsem čekal, což je dáno i tím, že až na výjimky nedokážu horory natočené před sedmdesátými léty plně docenit. Hodnotím tudíž stejným způsobem, jako letošní verzi. 50% (21.09.2020)

Starosvětská duchařská historka Henryho Jamese, jedna z nejlepších nekomediálních rolí Deborah Kerr a precizní scénář Trumana Capotea. Jack Clayton natočil film, který lze brát buď jako duchařský horor (pak je zřejmě nejlepší, jaký jsem viděl), anebo jako drama úzkosti ženy, které se věci vymykají kontrole (rovněž skvělé). Původně jsem dal čtyři hvězdičky, ale protože zážitek z filmu nevyprchal ani po deseti dnech od jeho vidění a příkladně tu melodii, kterou trylkuje David82, nemůžu dostat z hlavy, podíval jsem se na Neviňátka znovu jinýma očima, něco o nich zjistil a potvrdil si domněnku, že je v nich víc, než se na první pohled zdá. Více zde. 90% (12.10.2010)

Starosvětský horor, který ale v době vzniku musel vyděsit tisíce diváků. Slušně gradované napětí až do inteligentního vyvrcholení. Žádné zbytečné příšery nebo nesmysly, všechno docela realistické. Mladá guvernantka se ujímá výchovy dvou sirotků v honosném sídle na vzdálené samotě. Kromě služebnictva už není v domě vůbec nikdo. Tedy, neměl by být ... (22.03.2020)