Nejdivočejší sen

Tragický príbeh Malloryho a Irvine s rekonštrukciou ich výstupu na Everest. Je takmer isté, že 2. výšvih v ceste v tomto období a s danou výstrojou nevyliezli. Oceňujem hlavne použitie dobových záberov, ktoré sú veľmi cenné na predstavu vtedajšej situácie. Prečo chcete liezť na Everest? Preto, lebo tu je. Malloryho citát zo stretnutia s novinármi v USA pred odchodom na expedíciu. (31.01.2011)

Mě bohatě stačí se vydrápat ráno z postele a ve svých divokých snech taky lezu úplně jinam.Podle mě Ankerův adopt. syn hodil mnohem lepší hlášku než Mallory:''Lezl by si v tomhle na Everest?-Ne-A v čem by si lezl?-Nelezl bych na Everest.''A ti dva byli pěkní šméčkaři,protože tam nelezli v té dobové výbavě,čímž byl tohle ''jen'' další výstup na Everest (prej tam bylo už asi 3500 lidí a někteří i víckrát.Asi tam něco zapomněli).Hvězdný dabing celkem nechápu. (30.03.2011)

The Wildest Dream je možná neakční a biografický, ale rozhodně není nudný! Tedy určitě ne pro diváky, kteří mají rádi hory a jejich dobývání, s chutí si pokládají otázky začínající "Co kdyby?" a "Co když?" a mají rádi dokumenty, kde je důležitější obsah nad formou. Nejdivočejší sen je přesně pro tento typ diváků stvořený. Je až nepředstavitelné, za jakých podmínek dokázal George Mallory a Irvin šplhat po stěnách nejvyšší hory světa. Aniž bych chtěl nějak snižovat výkony, odvahu, zásluhy a hrdinství nynějších horolezců (resp. takových jako je Messner, Rakoncaj, Gálfy, Sulovský, Nežerka,...), tak právě tato dvojice (ale i jiní z tohoto období) byla neskutečně a až nadlidsky odvážná, hrdinská a právem v dnešních dnech glorifikována a s úctou vzpomínána. Zajímavé na tomto dokumentu je kromě autentických záběrů či fotek též čtení Malloryho dopisů, vylíčení jeho vztahu k rodině a za doprovodu tklivé hudby rozhodně nejsou scény nudné! Na atraktivnosti přidává též novodobý pokus horolezců napodobit expedici z roku 1924 v replikách tehdejšího oblečení a obutí, navštívení stejných zastávek a rekonstruování výstupu, o jehož výsledku se můžeme jen dohadovat. (02.10.2012)

Každý, kdo kdy jakýmsi způsobem přičichl k vrcholovému horolezectví ať už aktivně, či pasivně, určitě již jméno George Malloryho slyšel. Podotýkám, u mě před lety již převládla aktivnost ze skalisek v pouhé čtení. Mallorym se zabývá spousta knih, ať už horolezecké příručky, či spisovatele s lezením spojení. Zejména Reinhold Messner, který věnoval této osobnosti celou knihu, potažmo v dalších se k jeho obrazu vrací, již poukazoval na jeho neskutečnou vůli a odhodlání. Tento dokument zachycuje Malloryho jako člověka posedlého velkým snem a popisuje prakticky celý jeho život od dětsvtí až po osudný výstup na nejvyšší horu. Bohužel prvenství výstupu nikdy tomuto člověku nepřipadlo. Samotný dokument s dobovými fotografiemi a materiálem je velmi poutavý a rozhodně stojí za zhlédnutí. National Geographic opět zazářil (10.09.2011)

Pokud se někdo snaží vydrápat na Everest jen za pomocí zubů a nehtů, na nohou má vietnamky a na sobě letní outfit z poctivých, bavlněných vláken, pravděpodobně zmrzne rychleji, než byste řekli Čumulangma. Je to jako pokusit se uprostřed prosince přeplavat Grónské moře a na to, že měl Mallory doma tři fakany, bylo to od něj děsně "odvážné a zodpovědné". Plně si tedy zaslouží tento unylý a nudný dokument, kde za zvuku tklivých, molových houslí pár celebrit pateticky recituje, jaký to byl jinak príma chlap a ukazují jeho zažloutlé fotografie. Nepochybuji, že si u toho budou ostatní horolezci nadšeně leštit cepín a stříkat do maček a my, co byli nejvýše v čtyřech a půl tisících do toho nemáme co kafrat. Nic naplat. Místo, kam se dnes může se svým nuzným primátorským příjmem vyškrábat kdejaký Bém, už holt nebudí takový respekt. Když jsme u toho stavění pomníčků všelikým magorům, tak mi kdysi vyprávěl dědek, že jednou v padesátémdevátem čuměl na měsíc a viděl po něm někoho chodit. A Armstrong to prý natuty nebyl!! (27.05.2011)