Sherlock - Série 4

Ja tomu nechápem. Kritikov štvrtej série. Veď presne TAKÝTO by mal byť „správny“ Sherlock – nie arogantný šmejd, ktorému vôbec nezáleží na ľudských životoch, ale vcelku sympatický chlapík, ktorému to brutálne páli, ale ktorý zároveň so „svojím“ Johnom Watsonom udržiava výsostne slušný, pekný a dôstojný vzťah. Sú to dobrí priatelia a kolegovia, ktorí sa navzájom rešpektujú a jeden bez druhého by sa ďaleko nedostali, hoci Watsonovi to nepáli až tak, ako Sherlockovi. Ale Watson má pre zmenu zas vlastnosti a schopnosti, ktoré nemá geniálny detektív. Čiže sa navzájom dokonalo dopĺňajú a pomáhajú si s neuveriteľnými prípadmi. TO je podstata tých príbehov a preto sa mi štvrtá séria páčila zatiaľ najviac spomedzi všetkých existujúcich (vrátane „vianočného retro špeciálu“). V štvrtej sérii, pozostávajúcej z troch filmov, sa síce dočkáme aj „klasických“ prípadov (a treba dodať, že Toby Jones je ukážkovo odporný magor), ale v strede všetkého diania stoja miestami až drasticky nepríjemné osobné veci. Najviac sa mi na štvrtej sérii páčilo práve to alias prerod hajzla v človeka, ktorý sa snaží hľadať v ľuďoch skôr to dobré napriek tomu, že vie, aké príšerné je ľudstvo. (18.02.2017)

Sherlock přestal mít linku, ačkoliv se snaží tvářit, že ji má víc než kdy dřív. I přes tu příběhovou propojenost napříč sériemi vlastně ve výsledku každý díl dopadá spíš jako speciál - nakombinovaný z fanouškovských konspirací a tvůrcovských klišé odkazujících se na sebe sama (to je tak maximálně ještě v pořádku). Ta touha po inteligentní a odosobněně vtipné pointě, která dřív rozsekávala hutné kriminální případy, přerostla v emocemi přeplácnutý seriál, kdy se rádoby chytrý zvrat objeví co minutu, jenom aby se domnělá laťka smartass provedení zápletek a jejich technického zpracování mohla pořád zvyšovat. Jenže zůstává u toho chytrého zpracování - řemeslně Sherlock fakt ještě stoupl a režijně to není vůbec špatné, přiznejme kredit . Bohužel, o co složitější děj se spoustou wow twistů Moffat s Gatissem nabídnou, o to prázdnější a nesmyslnější je ve výsledku příběh. Samoúčelný nablýskaný alibismus - ehm, celkem povrchní umění, ne, pánové? Sami jste z Sherlocka vytvořili blázna, který si musí svoje případy vymýšlet, aby nějaké vůbec měl. Fakt by mě nikdy nenapadlo, že dám Donovanový takhle přeneseně za pravdu. (17.01.2017)

S04E01 - Opravdu jsem nečekal, že by se mi mohlo stát, že mě tento seriál bude nudit. A ono se to stalo. Samo osobě to není, tak špatné, jak se zprvu může zdát, jen s přibývajícími minuty se to začne stáčet, tam kam nemá. A o to více mě pak mrzel finální zvrat, který mě přišel spíše k smíchu, než ke smutku, což je hodně špatné. Snad se další díl povede, a napraví si reputaci. 6/10 S04E02 - Rozhodně lepší díl, než minule, ale pořádně je tady dost "ale" a to mě pořád dost mrzí. Je fajn, že tvůrci sehnali Toby Jonese jako slizkého padoucha, a že si trochu pohráli s vyprávěním a po dlouhé době nám opět představili toho geniálního Sherlocka, kterého máme rádi, i přestože se v tomto díle chová dost hrozně a šlo by to vymyslet lépe. Tento díl nenudí a daří se mu upoutat naší pozornost, přesto nejlepším dílům se Sherlockem to nesahá ani po Holmesův kabát. 7/10 S04E03 - Tak jak jsem byl z první dvou dílů čtvrté řady na rozpacích, tak mě to třetí díl vrací ve své nejčistší podobě. Jestli tohle byl moment, ke kterému to celé směřovalo, tak klobouk dolů. Rozhodně by se k tomu šlo dopracovat lepší a srozumitelnější cestou, ale na druhou stranu, mě to chytlo jako málo co. A fakt jsem byl zvědaví, jak to nakonec dopadne a oproti předchozím dílům čtvrté, a i třetí řady to bylo napínavé a byla tam cítit ta osudovost. Moje pocity vycházejí z toho, že jsem přistoupil na hru tvůrců a zbytečně jsem nerozebíral logický aspekt toho co vidím, jelikož si nedovedu představit, jak by tohle celé mohlo jít zorganizovat. Budiž, to je asi největší nedostatek celé epizody. V tomto dílu bylo všechno co mám na Sherlockovi rád a navíc tam bylo tolik emocí, které dokáží dojmout, což jsem fakt nečekal. Jsem spokojený a pokud by tohle byl poslední díl seriálu, tak s ním dokáži v klidu žít. 9/10 (08.01.2017)

Jak jde čas, Sherlock se pomalu, ale jistě stává do značné míry nezávislý - na knižní předloze ... což mu ovšem nikterak neulehčuje pozici - spíš naopak. Najednou jde čím dál víc o něj - v pořadí čtvrtá série jakoby vedla po tenkém ocelovém laně napjatém až k prasknutí ... přes údolí zatracení a jeho temné stíny - minulé i současné, naplněné bolestí a sebezapřením. Nicméně Sherlock ani v náznaku neudělá nic, co by mu v mých očích mohlo uškodit - nic, proč mu měla přestat věřit ... proč bych jeho příběhy nemohla nebo nechtěla přijmout. ----- "Na světě je jedno poslední útočiště zoufalých, nemilovaných, pronásledovaných ... místo, kde najde odvolání úplně každý ..." ----- Přála bych si, aby to tak zůstalo ... nicméně chovám neurčité podezření, že se Mark Gatiss a Steven Moffat (možná s drobnou asistencí Steva Thompsona) už od samého začátku třetí série průběžně pokoušejí nanejvýš sofistikovaným způsobem Sherlocka zlikvidovat ... ne snad přímo fyzicky - to už jim nevyšlo s "Reichenbašským pádem", ale PSYCHICKY. Jinými slovy: Velice rádi by ho naprosto znemožnili - což může být pro filmovou či televizní postavu ve své podstatě horší nežli smrt. Co se mě týká, zatím se jim to nepovedlo - Sherlock veškeré jejich ataky odrazil ... byť ho to stálo víc, než je ochotný připustit - než jsem JÁ ochotná připustit ... a tak nezbývá než počkat, jestli na tom něco změní kritik ze všech nejpovolanější a nejobávanější: Nesmlouvavý soudce jménem Čas. (19.01.2017)

Sherlock letos nezačal vůbec dobře. I přes všechnu bídu se mu však daří vyváznout se ctí. Oblíbené postavy zůstávají a složitý příběh je uzavřen. Snad se tak můžeme v budoucnu těšit na návrat ke kořenům. Ostatně jak bylo v závěru řečeno: „Podstatný je ten mýtus, ty příběhy, dobrodružství.“ Tak snad zase příště. Více na Věčnýkritik.cz. (16.01.2017)