Konečný problém (S04E03)

Tak jak jsem byl z první dvou dílů čtvrté řady na rozpacích, tak mě to třetí díl vrací ve své nejčistší podobě. Jestli tohle byl moment, ke kterému to celé směřovalo, tak klobouk dolů. Rozhodně by se k tomu šlo dopracovat lepší a srozumitelnější cestou, ale na druhou stranu, mě to chytlo jako málo co. A fakt jsem byl zvědaví, jak to nakonec dopadne a oproti předchozím dílům čtvrté, a i třetí řady to bylo napínavé a byla tam cítit ta osudovost. Moje pocity vycházejí z toho, že jsem přistoupil na hru tvůrců a zbytečně jsem nerozebíral logický aspekt toho co vidím, jelikož si nedovedu představit, jak by tohle celé mohlo jít zorganizovat. Budiž, to je asi největší nedostatek celé epizody. V tomto dílu bylo všechno co mám na Sherlockovi rád a navíc tam bylo tolik emocí, které dokáží dojmout, což jsem fakt nečekal. Jsem spokojený a pokud by tohle byl poslední díl seriálu, tak s ním dokáži v klidu žít. 9/10 (16.01.2017)

Tenhle díl byl jeden z nejhorších. Nedokázala jsem udržet pozornost, trapný rámec experimentu a hry se neskutečně táhl a všechny ty rodinné a vztahové záležitosti mě neskutečně iritovaly. Vše, co vytvořilo z první série kultovní záležitost, už je dávno pohřbeno pod nedostatkem tvůrčí invence a schopnosti říct NE dalším sériím. (19.01.2017)

Jak jsem si hlavní postavy tohoto seriálu a frenetickou dynamiku celého vyprávění včetně jeho vizuální a hudební stránky (což vše odkazuje na tvůrčí a velmi nadšený a výkonný autorský i realizační tým) oblíbil, toto finále už je opravdu posledním stádiem... V této fázi se chování starého člověka vrací zpět do dětství, ochrnutý mimický sval Sylvestera Stalloneho zabraňuje artikulaci kompletně a Clintův ostrý výzor proměňuje se v pohled kapra. Kdybych neznal předchozí díly a série, sledování tohoto parodického "finále" bych jednoznačně ani nedokončil. No dobře.. Když ale při hodnocení necháme setrvačně zapůsobit dojem z celého seriálového díla, dojdeme k nemalé kompenzaci těchto partikulárních rozpaků. A takový přístup oproti nějakému uvolňování proudů znechucení považuju za spravedlivější. (25.01.2017)

Na Moffatovi určitým způsobem obdivuji dvě věci: Tou první je, že na začátku dílu někam nažene všechny postavy, pak si to ale rozmyslí a pár minut před koncem je nažene někam úplně někam jinam, aniž by komukoliv včetně něj bylo jasné, jak se tam vlastně ocitli. Tou druhou je, že vymyslí nějakou úplně novou postavu, třeba malou holku v letadle, vytvoří kolem ní nějaký charakter a pár minut před koncem z ní udělá úplně někoho jiného a dělá, že ta původní postava nikdy neexistovala a neřeší, že jakýkoliv pokus o vysvětlení je spíš jako z Doctora Who. Jinak je to ale naprosto fantastická epizoda, kterou jsem si nehorázně užil a ze čtvrté série je rozhodně tou nejlepší. Euros je překvapivě funkční postava, výborná, skvěle napsaná, perfektně zahraná a je vlastně docela i škoda, že se objevila až teď. Návrat Moriartyho (mimochodem v královském stylu) byl skvělý, jsem rád, že aspoň tohle se vyřešilo "normálním" pozemským způsobem. Děj dynamický, výborně napsaný, interakce postav je naprosto úchvatná, tempo je perfektní, vše je podbarvené skvělou hudbou. Ty hry s Sherlockovou genialitou tvůrcům vždycky šly a tady to k mé radosti opět vyždímali na maximum, jen je škoda, že kvůli tomu byly tak trestuhodně upozaděné postavy Lestrada, paní Hudsonové a Molly, která tady alespoň měla (doslova) tři minuty slávy. A nikdy bych neřekl, že mě potěší Mary Watsonová, ale ta její závěrečná řeč byla vážně perfektní a tím, že se tvůrci tak nějak symbolicky vrátili k první řadě se to celé vážně docela hezky zakončilo. A taky mě naštvalo to vysvětlení Rudovouse. Docela přehnané. Jako finálový díl (ať už série nebo celého seriálu) to už snad ani lepší být nemohlo, bylo to o postavách a jejich vzájemných vztazích a hlavně to dost prohloubilo vztah mezi Sherlockem a Mycroftem, který se z poměrně retardované postavy vypracoval až (skoro) na tu nejlepší - a tak to má být. Ty podivné mysteriózní sci-fi twisty a drogové experimenty v celé čtvrté sérii tvůrcům asi časem odpustím, ale za tuhle epizodu jsem jim skutečně vděčný. Udělala mi velikou radost. Děkuji všem, kteří se podíleli na tvorbě seriálu a stvořili fenomén a jednu z nejlepších adaptací Sherlocka. Děkuju hlavně hercům. Děkuju i Marku Gattisovi. A.... ach, Bože.... děkuju i Tobě, Moffate :). 100%. (25.01.2017)

Docela to i šlo... Dokud se z toho nestalo Saw a já si nezačal přát, ať to skončí co nejrychleji než se to ještě zhorší. Sherlock se během čtyř řad pozoruhodně proměnil. Nemyslím tím jen ústřední postavu, která se z výstředního, brilantně uvažujícího asociála stala naprostým psychopatem nebezpečným sobě, blízkému i širokému okolí, ale myslím tím celý seriál, který se z něčeho nečekaně úžasného stal něčím nečekaně nepovedeným. Nemám vztek, ale jsem hodně zklamaný. Nicméně k prvním dvěma řadám se budu rád vracet. Ty byly fajn, díly na sebe navazovaly a vzájemně se nevyvracely. (30.04.2021)