Konečný problém (S04E03)

V rámci 4. série dobré, od vyvrcholení takového fenoménu, jakým se Sherlock bezesporu stal, jsem ale přeci jenom očekával trochu víc... Finále poměrně obstojně a logicky uzavírá předchozí dějové linky a tak nechápu to volání po dalších dílech, které se tady objevuje... Třetí a čtvrtá série na první dvě svou kvalitou už nenavázala a očekávat, že by se mělo v budoucnu něco měnit, je naivní... I když jsem měl Sherlocka rád, ještě radši se podívám na filmy / seriály, které teď bude moci Cumberbatch díky ušetřenému času natočit... Už aby to bylo... (15.01.2017)

Ten odklon je dobře patrný už od začátku 3. série, ovšem TEĎ je ještě o něco zřetelnější. Víc nežli na dílo sira Arthura Conana Doyla autoři zaměřují pozornost na TOHO Sherlocka, kterého stvořili - přičemž (povzbuzeni předchozími úspěchy a možná i trochu opojeni vlastní kreativitou) žijí v bludu, že mají detailně zmapovanou hranici, kterou v žádném případě nesmějí překročit, aby ho přemrštěným zájmem o jeho osobu nezdiskreditovali. Jejich přístup je ovšem dle očekávání KOMPLEXNÍ, takže ho prostřednictvím "posledního" případu (nebo PRVNÍHO - podle toho, jak se to vezme) nechávají zúčtovat se vším, čím prošel ... se vším PODSTATNÝM, co formovalo jeho osobnost. Konfrontace s vlastní minulostí je přitom procedura nanejvýš bolestivá, neboť nemilosrdně obnaží staré, nikdy nezhojené rány a bez slitování vytáhne na denní světlo pečlivě uklizené a nejméně na dva západy uzamčené vzpomínky. Ale když už se s ní jednou začne, je svým způsobem NEZBYTNÁ, neboť symbolicky uzavírá pomyslný kruh, jehož obvod křižují cesty ústředních hrdinů. Ať je to jak chce, pokud má TENHLE případ představovat opravdu POSLEDNÍ zfilmovaný příběh o excentrickém detektivovi, pak se jedná o finále, které mi přes zjevně vykonstruovaný, iluzorní základ prostě imponuje - je adekvátně dramatické ... i nadmíru osobní - takové, s jakým se s trochou dobré vůle pořád ještě můžu ztotožnit. Zaručeně neobjektivních 5* ... protože (co si budu nalhávat) dobrá vůle je tady vždycky ... z mé strany - pokud se jedná o Sherlocka. (19.01.2017)

// Jsem vlastně spokojenej. Vypointovaný, osobní finále, které sice spíš rekapitulovalo už dobře známé, než že by přinášelo něco nového, ale na druhou stranu, pokud by tohle byl konec, nijak bych se nezlobil. "Žili šťastně až do konce" mi k té legendě sedí víc než ta opačná možnost. 7/10 a už nechte Sherlocka spát. (17.01.2017)

Pořád nevím, jak hodnotit. V určitých chvílích dokonalé, napínavé, s obrovskou atmosférou, v jiných docela nuda. Emoce jsem Sherlockovi nevěřil ani v nejmenším. Mycroft je chytřejší brácha Sherlocka a v minulosti i nyní se chová jak křupan a pitomec. Psychologická linka se sestrou je asi nejvíce zajímavá - opuštěnost člověka, kterému nikdo nerozumí kvůli jeho výjimečné inteligenci. Problém je, že si v něčem příběh odporuje - na jednu stranu sestra necítí nic, jestli zabije viníka, nebo nevinného, tvrdí, že emoce neexistují, a přitom sama jedná z emotivních důvodů? (16.01.2017)

A je dobojované a môj verdikt je jasný: ešte prvá časť štvrtej série bola „iba“ nadpriemerná, ale po exkluzívnej druhej je to už bez debaty – štvrtá séria je najlepšia. Čo ma teší, pretože ide o poslednú sériu minimálne na niekoľko rokov, takže dôstojnejšieho uzavretia etapy sme sa už dočkať zrejme ani nemohli. Tretia časť na to ide značne osobne a mrazivo, nakoľko prenikáme do hĺbky klanu Holmesovcov, s čím síce prišiel už záver druhej časti („psychiatrička“), ale až v tretej sa do toho ponoríme naplno, nadlho a príjemne vyčerpávajúco. Tretia epizóda je kvalitou niekde medzi fajnovou prvou a dokonalou druhou. (18.02.2017)