Sherlock
Sherlock
Sherlock
VOD (3)
Série(4) / Epizódy(12)
Obsahy(4)
Nové spracovanie kultového detektíva, vsadené do súčasného Londýna.
Jednotlivé časti: 1.-Štúdia v ružovom -Tam kde nie je možné vyriešiť prípad, tam nastupuje Sherlock Holmes spolu s Johnom Watsonom. Herec Benedict Cumberbatch dal postave Sherlocka Holmesa nový rozmer, za čo získal niekoľko televíznych cien. Detektív Holmes má najúžasnejšie odhaľovacie metódy. Má schopnosť analyzovať stopy tak ako nikto iný na svete.
2.-Slepý bankár -V Londýne sa začnú na najrôznejších miestach vyskytovať záhadné symboly a vraždy, ktoré Sherlocka a Watsona pivedú k čínskej zločineckej skupine zvanej Čierny lotos. Zavraždení sa vyskytujú na miestach, kam sa vrah nemal ako dostať, ani odtiaľ ako uniknúť. Okrem tejto záhady sú tu symboly ako odkazy, ktoré sa vyskytujú na miestach činu alebo v ich blízkosti. Jediná žena, ktorá by dokázala symboly rozlúštiť je nezvestná a Sherlock vie, že ju musí nájsť, aby dokázal prípad vyriešiť.
3.-Veľká hra -Sherlock sa nudí, pretože nemá žiadny zaujímavý prípad. Má pocit, že mu zahníva mozog a túži po niečom naozaj pikantnom. Ani sa však nenazdá a začnú sa diať veci. Centrom Londýna otrasie mohutný výbuch, na koľajniciach nájdu mŕtveho úradníka a Mycroft mu oznámi , že pracujú na novom raketovom obrannom systéme, no všetky tajné plány, ktoré boli uložené na fleške, sa stratili. Sherlockov mozog začína znovu pracovať na plné obrátky a jeho dedukčné schopnosti mu pomôžu vyriešiť všetky záhady.
4.-Škandál v Belgravii -John Watson píše blogy, ktorými je už v spoločnosti povestný a vďaka nim zásobuje Sherlocka prípadmi, ktoré ich živia. Sherlockovi sa všetko máli a túži po niečom výnimočnom. To sa mu splní, keď ich s Johnom pozvú do Buckinghamského paláca a v najprísnejšom utajení majú pracovať pre najvyššie postavenú osobu v štáte. Dostanú fotografiu mladej ženy, ktorá je často ústrednou postavou viacerých škandálov v spoločnosti. Má prezývku Domina a vlastní kompromitujúce fotografie, ktoré sa nesmú dostať na verejnosť...
5.-Psy baskervillské -Sherlocka navštívi mladý muž, ktorý tvrdí, že pred dvadsiatimi rokmi bol svedkom toho, ako v mokradiach pri Baskerville beštiálne roztrhal jeho otca akýsi netvor s červenými očami. A je presvedčený , že podobné monštrum zbadal predchádzajúcu noc na tom istom mieste . Sherlock pozná fámy o genetických pokusoch na zvieratách v Baskerville a preto ho prípad zaujme . Dostanú sa s Johnom do vojenskej základne a na prísne utajované pracovisko, kde sa naozaj pod rúškom vedeckých výskumov dejú čudné veci. S nasadením vlastného života sa rozhodnú záhadu vyriešiť.
6.-Reichenbašský pád -Úhlavný nepriateľ Moriarty pritvrdil a hrá sa s Shelockom nebezpečnú hru. V rovnakom čase je hlásené vlámanie do Toweru, kde sú uložené korunovačné klenoty, do trezoru Centrálnej banky a zlyháva bezpečnostný systém v najprísnejšie stráženej väznici v krajine. Všetky tri vlámania má na svedomí Moriarty a dráždi tým Sherlocka, ktorý nevie prísť na to, ako to urobil. Moriarty sa dokonca nechá chytiť a Sherlock proti nemu na súde vypovedá, no i napriek tomu Moriartyho prepustia. Sherlock čelí doteraz najväčšej záhade vo svojom živote, ktorá ho zrejme privedie do záhuby.
(oficiálny text distribútora)
Videá (36)
Recenzie (1 753)
Viktoriánska éra je nenávratne preč ale aj preradenie do súčasnosti má v prípade Sherlocka Holmesa svoje čaro. Hlavne ak sa toho chytí niekto, kto presne vie čo robí a touto zmenou dokáže dať najslávnejšiemu detektívovi nový impulz. Výborné herecké výkony a inteligentný scenár dokonale ťažiaci zo súčasných reálií dávajú v pohode zabudnúť na občasnú televíznosť, pričom špičkovanie medzi Holmesom a Watsonom je snáď ešte zábavnejšie ako za starých čias. Jediné čo môj dojem predsa len jemne zráža je mierna nevyrovnanosť dielov a súčasne ich dĺžka, ktorá mi v tomto prípade príde až príliš dlhá. Odhliadnuc od toho veľmi milé serialové prekvapenie, ktoré sa však bohužiaľ s pribúdajúcimi dielmi zbytočne zamotáva a posúva smerom až k čoraz väčšej neuveriteľnosti. ()
"Nejsem psychopat. Jsem vysoce výkonný sociopat. Vygooglete si to." Už je to tak, knihovnu nahradil Google, drožku taxík, krasopisné dopisy s pečetí sms. Z problému na tři dýmky je problém na tři nikotinové náplasti. A přesto se Sherlock roku 2009 duchem podobá literárnímu předobrazu možná víc než desítky jeho bezkrevných ilustrací před ním. Připouštím, že sám jsem jimi ovlivněn víc než Doyleovými předlohami, které jsem četl velmi namátkově, a zpočátku mi připadalo divné převádět něco tak bytostně viktoriánského do současnosti. Zbytečné obavy. Sherlock Holmes i doktor Watson mají vše, co mají mít, a mají i cosi navíc. Mimořádná schopnost vidět pod povrch věcí Sherlocka vyčleňuje ze společnosti 21. století, zvyklé uzavírat předsudečné závěry pod vlivem mediálních schémat a omezených zkušeností svých zlenivělých myslí. Doktor Watson po traumatické válečné anabázi těžko hledá způsob, jak se vrátit k normálnímu životu. V 9 adaptacích z 10 jsou ti dva zahálčivá dvojice, která se nechá ze svého hnízdečka lásky v Baker street vylákat až na všeobecné naléhání vedlejších postav, které se (kromě Lestradea) okázale koří jejich renomé a uctivě jim nahrávají na brilantní smeče. Zde jsou Holmes a Watson outsideři a řešení případů berou jako jediný možný způsob seberealizace. Velice moderní forma obrazového vyprávění mi trochu připomíná seriál Podfukáři (2005), výborně děj rytmizuje a zabraňuje největšímu nešvaru detektivek všeobecně - nekonečnému vysvětlujícímu tlachání. Vše podstatné prostě vidíme a dialogy proto mohou být a jsou jen vtipnou třešničkou na dortu. Hodnotím po pilotním díle, ale velice pochybuji, že by následující mohly výrazně pokazit můj dobrý dojem. 100% ()
Mé první setkání se Sherlockem vůbec nebyla láska na první pohled. Když jsem ho prvně poznala, zrovna pracoval na případu "The Blind Banker." Setkala jsem se s ním na AXN. Ještě před tím jsem si říkala, že zmodernizovaný Sherlock prostě nemůže fungovat a že to vůbec není dobrý nápad. Po zhlédnutí "Slepého bankéře" byly mé dojmy značně rozporuplné a měla jsem pocit, že toto prostě není ten pravý Sherlock, jak má být. Že mu chybí něco z té dobové Sherlockovitosti. Pak jsem uviděla "The Great Game" a v tu chvíli jsem již měla dojem, že se něco začíná dít. K úplnému dokončení první série jsem nakonec zhlédla první díl, který jsem na AXN prošvihla. A tehdy se to stalo. Jako, když se člověk zamiluje. Martina Freemana jsem do té doby znala jen podle fotky na CSFD a nezvyklé jméno Benedict Cumberbatch mi neříkalo už vůbec nic. Začala jsem si denně přehrávat množství videí na Youtube, pročítat velmi podnětné a zajímavé komentáře a analýzy fandů a hledat na netu všechno, co jen se dalo o tomto seriálu najít. Ben je mimořádný herec, má nevšední, zajímavý, aristokratický vzhled a jeho úchvatný hlas je dalším unikátním prvkem jeho osobnosti. Pro tuto roli se narodil, tak jako Hugh Laurie pro House. Martin je fenomenální ve svém skromném, zdánlivě jakoby obyčejném hereckém projevu, v němž se však ukrývá patřičný temperament. Tento vzrůstem malý, sympaticky a roztomile působící muž, který však dokáže být i zároveň nevybíravě upřímný a otevřený, až drzý, mě dostal. A jeho smysl pro humor... to je prostě něco:) Vlastnosti jeho povahy dokonale souzní s charakterem Johna Watsona. Často zaskočený a rozpačitý, nejistě působící, jinak však chytrý a pohotový Watson skvěle kontrastuje s geniální a komplikovanou povahou Sherlocka. The greatest bromance was born:) To, co mě prvně zaujalo, byla chemie hlavních postav. Něco tak silného jsem mezi hlavními mužskými postavami snad ještě neviděla. Jejich vzájemný vztah je ztvárněný s magnetizující silou. V diskuzích a komentářích k videím se neustále probírá jejich vztah, každý detail jednotlivých scén, jeho podtext, skryté myšlenky, pohledy. Já říkám, je to láska v přátelství a přátelství v lásce. Veškerý obdiv a nezlomné pouto. Vše v nesexuální podobě. Ale v té duševní. Láska a vztahy, to je přece mnohem složitější, než aby vše existovalo jen v té jedné sexuální rovině, kde se vše škatulkuje. Skrývá se v nich všechno to nevyslovitelné, co nedokážeme vyjádřit, ale zatraceně dobře to cítíme. A nechceme to ztratit. Čím to, že nás geniální asociálové a sociopaté tolik přitahují? Je to snad tím, že jejich absence vztahů a citů je právě proto dělá tolik přitažlivými a když se naskytne nějaký možný cit či vazba k někomu, je to natolik silné a mimořádné, že nám to přijde chemicky "konstantnější" než většina klasických milostných vztahů. Stejně nemohu všechny své dojmy obsáhnout do jednoho komentáře, takže tuto část končím:) And then... Sherlock is British! Typicky anglický, deštivý feeling, humor a akcenty. Vizuální podoba seriálu je jako vybroušený, vypilovaný diamant. Chladné barvy kontrastují s pošmourným zimním počasím a vytvářejí tak porcelánový nádech na tvářích hlavních hrdinů. Scénář a dialogy - Daleko za hranicí geniality. Scénář a samotné dialogy jsou již teď kultovními a už jen jednotlivé scény se dají obsáhle rozebírat. Sherlockovy dedukce - Pasáže, kde okolí i diváky šokuje a ohromuje svými dedukčními schopnostmi a detailními rozbory osobností jedinců a míst činu mě ohromují stále zas a znova. Hudba - Fenomenální. Včetně množství fanouškovských videí, díky nimž jsem začala milovat songy, na které bych jinak nenatrefila. Oblečení - Miluju Sherlockův oděv. Jeho dlouhý kabát, modrou šálu, černý oblek, naleštěné boty a elegantní rukavice. Miluju jeho havraní vlasy, jeho chůzi a jeho "mysterious cheekbones and cool coat tricks":) Miluju Johnovu černou bundu a jeho džíny. Miluju jeho "Watsonovské" obličeje a výrazy. Nechápavé, překvapené, obdivné a roztomilé. Miluju jeho lehce zastřený hlas. Vedlejší postavy - Lestrade "Not our division", v podání Ruperta Gravese, který je stále "handsome man" se svým osobitým hlasem, Mrs. Hudson coby "Landlady not Housekeeper," roztomilá a dobrotivá "You do count" Molly, forenzní "Don't talk out loud" Anderson, Irene Adler coby "The woman of the women" a démonický "I'm Mr. Sex", Jim Moriarty. Jeho "Evil face" je kapitola sama pro sebe. Druhá série se od první hodně liší. První byla spíše odlehčená a poznávací. Ve druhé se vztah Sherlocka a Johna se ještě více prohlubuje a utužuje, vše nabývá na důležitosti, situace jsou vyhrocenější, uvědomují si, co jeden pro druhého znamenají a co by mohli ztratit. Poslední díl třetí série je totální emocionální výprask. Reichenbach Feeling. Shrnuto: Sherlock je jeden z nejgeniálnějších seriálů vůbec. Mám své oblíbené seriály, mám je ráda, miluji je, ale pak si klidně přijde ten kudrnatý, vysoce funkční sociopat s hypnotickým pohledem a jen tak je všechny smete bez zájmu ze stolu. Člověk, jehož Ben Cumberbatch vytvořil, se rodí jednou za dekádu. Zrodila se jedna z nejgeniálnějších, nejvýraznějších, nejkultovnějších a nejlepších postav televizní obrazovky. Tato mánie zaplavila celý internet, který tímto mluví za vše. A nebýt Sherlocka, zřejmě bych ani nepřišla na výrazy, jako "Fandom", "Slash", "Shipping" a "Tumblr", díky nimž se z internetu stává naprostý ráj plný fanouškovské extáze a jejich kreativních výtvorů. A nyní mě omluvte. I am SHERlocked in my Mind Palace:) "What is it like in your funny little brains? It must be so boring.", "Don't make people into heroes, John. Heroes don't exist, and if they did, I wouldn't be one of them.", "I don't have friends. I've just got one.", "Alone is what I have, alone protects me." - "No, friends protect people.", "I may be on the side of the angels, but don't think for one second that I am one of them.", "There's just one more thing, one more miracle, Sherlock, for me...", "I'm glad no one saw that. You ripping my clothes off in a darkened swimming pool, people might talk.":) Yes, John! Everyone is already talking!:) () (menej) (viac)
První série ****, druhá série *****, třetí série *****. Nikdy bych nevěřil, že lze osobnosti Sherlocka Holmese i doktora Watsona tak elegantně přenést do současných reálií a nechat je řešit zapeklité případy moderní doby, kdy leckteré sice evokují literární klasiku, leč jen názvem a egoisticky razantním stylem Sherlockova vyšetřování. Benedict Cumberbatch se výzvy zhostil na výbornou a Martin Freeman se z Hobitína do Londýna přesunul též naprosto hladce. Originální zápletky a to, s jakou lehkostí Sherlock "čenichá" po stopě, to prostě stojí za vidění i opakovaně. ()
Galéria (412)
Zaujímavosti (107)
- Scéna, v ktorej Sherlock požiada pani Hudsonovú, aby mu pošepla meno antagonistky "Norburyová" (orig. "Norbury"), kedykoľvek sa jej bude zdať, že je namyslený či príliš sebaistý, naráža na podobnú žiadosť, ktorú dal Sherlock Watsonovi v knižnej predlohe príbehu Arthura Conana Doylea "Žltá tvár" ("The Adventure of the Yellow Face"). V nej je Norbury miesto jedného z prípadov, v ktorom zlyhali schopnosti tohto slávneho detektíva. V oboch prípadoch je to symbol Sherlockovho prenáhlenia sa a precenenia svojich schopností. (Phosphorus)
- Martin Freeman (dr. Watson) a Amanda Abbington (Mary Morstan) jsou partnery i v osobním životě a mají dvě děti. Ženicha a nevěstu si před kamerou zahráli již potřetí. Předtím tomu bylo ve filmu Dluh (2003) a v seriálu The Robinsons (od r. 2005). (Sadi)
- Role Molly Hooper (Louise Brealey) se v původních povídkách spisovatele A. C. Doyla neobjevila. Tvůrci však tuto postavu do seriálu zařadili, aby tak více znázornili Sherlockovu (Benedict Cumberbatch) neschopnost sociálního cítění a chování. (cihlenka)
Súvisiace novinky
Andrew Scott je nový pan Ripley
Hvězda seriálů Sherlock (Moriarty) a Potvora (sexy kněz) Andrew Scott získal hlavní roli v připravované seriálové adaptaci slavné série knih o známém zloději, podvodníkovi a sériovém vrahovi Tomu… (viac)
Drákula od tvůrců Sherlocka našel obsazení
V nové drákulovské minisérii od tvůrců seriálového Sherlocka se v hlavní roli objeví herec Claes Bang (Dívka v pavoučí síti, Most). Třídílnou sérii dělají Steven Moffat a Mark Gatiss pro BBC a… (viac)
Febiofest má letos Deneuve i stan na Václaváku
Pětadvacátý ročník Mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest letos nabízí velmi kvalitní dramaturgii a zajímavé hosty. Tím jistě nevyhledávanějším bude francouzská herečka Catherine Deneuve… (viac)
Bond má prvního kandidáta na režii?
Po miliardovém Skyfallu nám bondovská série nabídla Spectre, které se dočkalo horšího přijetí a nevydělalo ani 900 milionů dolarů. Filmová logika v takových případech velí zastavit stroje a zvážit… (viac)
Nuže, Watsone, kamže se nám zakutálela pátá hvězdička? Inu, může za to obrovská propast mezi oběma vyšetřovateli, kteří jsou velezajímaví, a vyšetřovanými případy, které naproti tomu nejsou zajímavý ani trochu. Sémioticky bychom to možná trochu vznešeněji mohli říct i tak, že vyšetřování ční nad vyšetřovaným. Přesně obráceně tomu bylo tuším v Aktách X, kde se zas poněkud mdlí agenti ztráceli pod rozkošatělými paranormálními jevy. Problém vězí v žánru. Jak známo, složka Akt X je složkou nevyřešitelných případů, což objasňuje příklon seriálu k thrilleru na úkor detektivky a tedy k tomu, proč nesměřuje k odhalení neznámého padoucha, ale soustředí se na budování podmínek existence hrdinů v nějakém politickém uspořádání plném omezení. Naproti tomu Spock a Dr. Kirk, jak jsem si oba hrdiny ze Sherlocka vtipně přejmenoval, odkrývají skutečný kriminální zločin, žádný fantasma v povětří, a žánrově patří do detektivky. Třebaže ani jeden z nich není profesí detektivem - Sherlock je něco jako neoficiální konzultant, Watson armádní zdravotník -, pohlcuje je vyšetřování paradoxně více než profesionální detektivy z povolání, kteří na to mají papír, ale za rutinérský přístup a menší nadšenectví musejí zákonitě zaplatit přesunem do žánru thrilleru, kde jsou přímými svědky zločinu a ne jen jeho výsledkem v podobě vychladlých mrtvol. Asi se prostě shodneme na tom, že kdyby si měli v Menze vybrat mezi Mulderem a Sherlockem, zvolí Sherlocka. Celou tuhle neokázalost vyšetřovaného ve prospěch vyšetřování, rozuměj thrilleru ve prospěch detektivky, zdvojnásobuje přesun z viktoriánský Anglie do střízlivé a jednotvárné současnosti. Současný Londýn - stejně jako u Conana Doyla - je sice stále záhadné, divoké, nepředvídatelné a nebezpečné místo, ale tvůrci nikdy nezavedou hrdiny do nejšpinavějších a nejnebezpečnějších londýnských čtvrtí, krypt, tunelů a opiových doupat, soustředěném výtažku všech neřestí a hříchů ze všech divů světa, kde lidé, mutanti a tajemné rasy žijí beznadějně a nevázaně ve stínu Temže zanášené odpadem, jak to provedl Simmons v románu Drood s typologicky obdobnou dvojicí Dickensem a Wilkie Collinsem, který Dickensovi s pátráním po tajuplné a děsivé bytosti umrlčího zjevu z názvu knihy asistuje – v Sherlockovi žádná taková bytost není, protože vlastně nemá ani odkud vzejít. Střídmost kulis ulehčuje oběma pánům také dost výrazně práci. Jednak proto, že detektiv odečítá všechny informace z okolí (detektiv není žádný zasněný romantik, jak bychom ho snad chtěli vidět, ale normální pozitivista, jdoucí po povrchu a faktech), druhak z toho důvodu, že z příliš velkého bordelu by detektiv nic kloudného nevykoukal a spíše by se octl v nezáviděníhodné roli pixelhuntingujícího hrdiny ze starých dobrých point-and-click adventur, kde nezbývalo než zběsile posouvat myši po obrazovce za účelem nalezení nějakého hodně malého/skrytého předmětu. Snad navrhnout kompletně steampunkovej háv, ale to by bylo asi příliš drahý, a zas vyloženě hightech gadgety ozvláštňující prostředí novým pohledem si tvůrci dovolit nemohli, protože Sherlock je spíš matfyz-ák než čvut-ák, čímž míním, že onu dobovou osvíceneckou posedlost k přírodovědeckým objevům a expertízám, dnes reaktualizovanou nástupem digitálních možností v pseudovědeckých forenzních CSI fikcích, si nakonec odbývá hlavně ve své hlavě. Stejně jako divák. Čímž samozřejmě nikoho nenavádím k tomu, aby zůstal sedět s rukama v klíně a nevžil se víc do role sadou Malý chemik. () (menej) (viac)