Sherlock

1. série: musím konstatovat, že takhle dobře a důsledně provedenou aktualizaci jsem již dlouho neměl tu čest vidět. Formálně je seriál BBC udělaný podle všech pravidel modernosti, přitom v něm jsou však momenty, které působí až nezvykle staromilsky a které jakoby svět současného Londýna se všemi jeho proprietami vracely do časů temných a křivolakých uliček, v nichž se prohání všeliká spodina. Sherlock zůstává svým jádrem tou nejtradičnější detektivkou, pro kterou je akce a dynamika prostředkem k ironii (stroboskopicky chaotická rvačka v planetáriu v Great Game, zemitá mlata v čínském cirkuse v Blind Banker atd.). Hlavní zbraní postavy, kterou s geniálním vcítěním oživil Benedict Cumberbatch je dedukce a sarkasmus. A hlavní zbraní seriálu je zcela dechberoucí duet Watson-Holmes, který o dvě třídy překonává slavnější soupisku Ritchieho špektáklu. Přitom jsou ale jak postavy, tak případy nesmírně věrné duchu Doylova díla, aniž by je to limitovalo v lišáckém popkulturní rozletu. Je bezmeznou slastí vidět, jak si Holmes podmaňuje a reinterpretuje moderní seriálové mantry a vzbuzuje v člověku až necudné puzení vidět, jak by asi dopadl Pes Baskervillský v podání téhle tvůrčí skupiny. Sherlock prostě vrací temné a uhrančivé mystérium, které vždy patřilo k tradičním detektivkám a daří se mu to i bez nutnosti vracet se v čase. Což je, z mého pohledu, počin zcela nepochybně geniální. (17.08.2010)

1. A STUDY IN PINK: Neskutočná pecka, ktorá kvalitou scenára a presným obsadením zatieni aj Ritchieho film. Televízna udalosť roka. 90% - - - 2. THE BLIND BANKER: Podľa očakávania slabšie ako jednotka (to tempo a zábavnosť sa nedá udržať, navyše chýbajú Lestrade a Anderson), ale stále je to parádna detektívka a tentoraz to ešte dôslednejšie kombinuje moderné finty a totálne oldschoolovú zápletku (krásna scéna s oživovaním vizuálnej pamäte... a foťákom v mobile :-D). 80% - - - 3. THE GREAT GAME: Skutočne veľkolepá hra. Divák je však tou smršťou "menších" prípadov zahltený a tak už asi v polovici nastáva menšie vyhorenie a tempo vážne kríva. Našťastie v záverečnej tretine naberú Sherlock, Watson a hlavne pán M druhý dych. Béčkovo-staromódna vložka s Golemom fantastická, bitka v planetáriu geniálna. Obsadením pána M som si nie celkom istý - zlodušské prehrávanie samozrejme patrí k veci, ale napodobňovanie Jima Carreyho už je trochu silná káva. 85% (29.07.2010)

Čistý průstřel. Sherlock není jen brilantně zvládnutá televizní série, pokud se jí tři díly ob rok dají ještě nazvat. Probudil ve mě tu část filmového diváka, která poslední dobou v kinosálech dříme, kolébána sázkou na producentskou jistotu a strachem zkusit něco osobitého. Asi je na čase přečíst si Douglasovu diplomku. (27.04.2012)

U některejch vysoce hodnocenejch seriálů si říkám něco jako "jo, to je vážně dobrý," ale vlastně mě to moc nebere. U jinejch seriálů si zase říkám jen "ááá!!!" a vezme mě to hned po prvním dílu. A to je přesně Sherlock, takže asi tak, no. Velice mnoho se mi líbí Mark Gatiss, co tady nejenom scénarničí, ale taky hraje, a to Mycrofta a hraje ho skvěle. A ten Cumberbatch s Freemanem, wow, wow, wow, božské! Kam se hrabe Ritchie. (04.02.2014)

Detektivky jsem nikdy nemusel. Knižní ani televizní. Kdy jindy bych měl dát šanci těm knižním, když ne s příchodem Cormorana Strika (J.K. Rowling a.k.a. Robert Galbraith, vřele doporučuju), a kdy jindy bych měl dát šanci těm televizním, když ne s příchodem Sherlocka? Já totiž Stevena Moffata miloval ještě v době, kdy to nebylo v módě, kdy ho v ČR znalo jenom pár vybraných fandů Couplingu. Po třech minisezónách Sherlocka musím s potěšením konstatovat, že ani tentokrát nezklamal. Znovu a znovu totiž dokazuje, že je mistrem point, a je jedno, jestli zrovna píše lechtivou komedii, epické sci-fi, nebo supercool kriminálku s kulometnými dialogy. V jeho podání mě zkrátka baví i tahle dvojka sestávající z arogantního vševěda a loajálního sidekicka, ke které bych si jinak cestu hledal jen těžko. Moffat staré známé příběhy kombinuje, převrací vzhůru nohama, a šperkuje humorem sobě vlastním, herci jsou bez výjimky přesní, a divák se pak jen těžko rozmýšlí, jestli mít nejradši Sherlocka, Watsona, dobrosrdečnou paní Hudsonovou, démonického Moriartyho, nebo geniálního Mycrofta (poslední dva jmenovaní jsou dost možná mí osobní favoriti). Není to dokonalé, některé díly místy váznou, některé dedukce působí až příliš vykonstruovaně, a na to, že je Sherlock schopný z půlvteřinového pohledu vydedukovat, co jste měli před měsícem k snídani, mu některé myšlenkové pochody trvají nelogicky dlouho, ale.. Komu to vadí? (02.09.2014)