Čarodejník z krajiny Oz

Tý jo,tak tohle byla síla.Něco tak barevného a hyperoptimistického jsem neviděl.No,možná Zpívání v dešti se atmosféře téhle klasiky blíží.Ale to je jedno.Je pravda,že těsně po zhlédnutí jsem byl rozpačitý,možná trošku zklamaný,ale jak se mi to rozleželo v hlavě,tak musím uznat,že je to klenot celé kinematografie a já jsem šťastný,že jsem měl příležitost jej vidět.No co bych si počal bez těch geniálních hlášek("To jsi celý ty!"),těch skotačivých a strašlivě chytlavých písniček("Off to See the Wizard") a těch úžasných,sympatických postav(Strašák je král,Lev v těsném závěsu).Ta kolorovaná verze je neuvěřitelná,tohle že vzniklo v roce 1939?Neuvěřitelné.90 % (03.12.2009)

(1001) Nikdy (a hlavně jako dítě) jsem nechápala tu dospěláckou snahu rvát malým dětem pod nos takhle strašně bipolární filmy. Na jednu stranu infantilní, až by z toho zarytý intelektuál zvracel, na druhou stranu drastické, až z toho děti získávají psychopatické předpoklady. A to samé u všech těch Sněhurek a Lvích králů a podobně... (18.09.2009)

Nemůžu uvěřit, že je to přes 70 let starý film. Vizuálně je to geniálně nádherné a nechápu, jak mohli Američani natočit ve studiu takovouhle nádheru, protože většina českých studiových pohádek mi přijde tragická, na výjimky. Ovšem nejen vizuál, i výkony, písně a scénář jsou jednoduše brilantní a vůbec by mě nenapadlo, že by mě tohle tak moc nadchlo. (26.11.2015)

Čaroděj ze země Oz (1939) VS. Alenka v říši divů (2010): Dva srovnatelné pohádkové motivy, dva způsoby vyprávění a také dvě zcela odlišné doby vzniku filmů. Oba jsou i žánrově téměř synonymní, jen "Čaroděj" je navíc "ještě" muzikál. Oba filmy znamenaly ve své době inovaci, i když každý jinak mocnou. Mohli bychom tu vyjmenovat grafické pojetí obecně, počítačovou grafiku v "Alence" či technicolorové zpracování v "Čarodějovi", tím bychom však začali srovnávat nesrovnatelné. Filmy dnešní doby by tak podobnou optikou zákonitě musely být lepší než filmy předválečné, a filmy, které přijdou za padesát let, přinesou kvantitativně propracovanější zábavou než ty dnešní. Podívejme se však na oba příběhy pohledem filmově naivním, ohodnoťme, jak na nás působí jako celek bez nutnosti či možnosti preparovat jednotlivé složky jejich výroby. Hodnocení pak napovídá, že hudebně, obrazově, trikově a "maskově" vousatější "Čaroděj" neztratil nic ze svého kouzla, a až na výjimky dodnes nezestárl. Burtonova "Alenka" je film, který si už druhý den po zhlédnutí "moc nepamatujete". A jsou to dost možná právě masky hlavních postav, které mě tolik ovlivnily - do detailu vypiplané obličeje lva, plecháče a strašáka (toho zvláště!) proti počítačově baňatým "merunám" či nevkusným kýčovkám v "Alence", které ať se na mě tvůrci nezlobí, vypadají spíš odfláknutě než přelomově. Údajně téměř sto násobně vyšší rozpočet (hádejte pro koho..). (01.08.2010)

Vynikajúce až do momentu, keď Dorota s roztomilým psom Totom stretne strašiaka v poli. Následne sa dovtedajšie príbehy recyklujú v nových a nových súvislostiach, tančekoch a spevoch, no v zásade pôjde už pôjde len o to isté, čo divák dovtedy videl. Dej sa následne blysne akou - takou originalitou až v závere. Užívateľka Morien trefne uviedla, že ide o bipolárny film. Jeho bipolaritu ale vnímam trochu inak. Na jednej strane nesmierne hravý, originálny, trefne vyfarbený a okúzľujúco čarovný, nekašľajúci sa s detskou korektnosťou: búrlivo oslavujúci smrť zlej ženy, ubližujúcej zvieratám (manická fáza) - na druhej strane neustále opakujúci síce originálne, ale stále rovnako pôsobiace koncepty tancov, spevov a priberania partiakov až do uspávajúceho oblbnutia (depresívna fáza). 66,6% (30.10.2014)