Beznádejne zamilovaná Lola

Nejen že je to natočené na motivy francouzského originálního LOL, které je mimochodem naprosto skvělé, ono je to natočené podle něj i s naprosto stejnými scénami a dialogy a i úšklebky herců, úplně jak přes kopírák, jediné, co se změnilo, bylo místo konání - Chicago a na výlet nejeli do Anglie ale do Francie, asi aby upozornili na to, jak moc velká je to vykradačka. No a samozřejmě tu byli jiná herci, kteří byli naprosto strašní....jako koukat se na to dalo, protože je to právě skoro úplně stejné jako francouzský originál, ale je to bídné a ubohé. (22.09.2012)

"Jmenuji se Lola, ale každý mi říká Lol." Lol jí říká pouze jedna postava a to přibližně v pěti případech. Už to mluví samo za sebe... Naočkovat si bezprostředně po God Bless America nové LOL bych označil za čirý masochismus. Vůbec jsem netušil, že se v dnešní době něco tak úžasně stupidního ještě dělá. Nemůžu si pomoci, ale u LOL jsem se skvěle bavil a mělo to prostě všechno. Chlapeckou kapelu, která přirozeně nemá kde zkoušet a má problémy s nechápavými rodiči. Miley Cyrus s vychlastaným hlasem á la Terezka Voříšková. Mužské postavy vypadající až na jednoho (otce Loly) jako homosexuálové. Otce Jacoba ze Stmívání v roli policejního detektiva. Přísného otce, zakazujícího synovi hrát v kapele, který na konci prozře. Čtení dceřina deníku. Odebírání lidí z přátel na Facebooku. Spoustu chatovacích okének. Spoustu zařízení opatřených nakousnutým jablíčkem (za mořem to fasují nebo co). Sexy učitele trigonometrie. Sex s nýmandem na školních záchodech, aby už slečna konečně nebyla panna a byla ready pro výše zmíněného lamače dívčích srdcí. Domnělá nevěra vycházející ze záměny osob (úzce spjatá s výše zmíněnou kopulací). Odpanění Loly (téměř) v přímém přenosu. Debatu o jejím pubickém ochlupení. Domácí vězení. Výsměch Francouzům. A konečně happyend, kdy se parta čítající osm osob hezky spáruje a všechno je fajn... 100% (26.08.2012)

Naaaaaprosto okopírované podle francouzské verze. Věděla jsem, že to má být podle toho natočené, ale myslela jsem, že ačkoli příběh bude stejný- scény a dialogy budou jiné...Ale to jsem se spletla protože snad jediná věc co se lišila byla Johanka z Arku versus princezna Diana. Ale na druhou stranu- není to špatně natočené. Na herce se kouká rozhodně líp, než v originální verzi s výjimkou Miley- která mi byla trnem v oku a je to asi ta věc co mě na americkém zpracování vadí úplně nejvíc. A málem bych ještě zapoměla na OREO sušenky! :) (06.08.2012)

Celý ten úsměvně i ubrečeně výmluvný koncept, že tahle generace sice nevěnuje čas studiu (a tím nemyslím striktně školu), ale místo toho si užívá života - šuká, chlastá a poslouchá hudbu, mi přijde děsně kreténský. Někdo by jim měl říct, že my jsme v sedmnácti taky šukali, chlastali, hulili a jak tak poslouchám svý rodiče, tak i oni v šedesátkách a sedmdesátkách netrávili volný čas čtením bible. Společnost se mění skrz užívání médií. Naši rodiče neměli ty naše internety, takže se scházeli face to face, věci si hledali v knihách a poslouchali druhý. Moje generace má s tou mladou v podstatě stejný možnosti, rozdíl je ale ve stylu. My využijeme email, abychom se sešli, děcka se sejdou tam. Nám slouží internet, abychom na něm našli informace, děcka je nehledaj, protože jsou přece na internetu. Doba se zrychluje, ale klouže se jenom po povrchu. Představte si lidi jako mravence a společnost jako cibuli. Dneska se běhá po povrchu cibule děsně rychle a mravenec může být v jeden moment kdekoliv, nepodívá se ale pod slupku. To je strašně jednoduchý pro marketing, protože stačí cibuli hezky nastříkat, navonět, namalovat a je už úplně jedno, že je uvnitř shnilá nebo prázdná nebo tříakordová nebo těhotná. Neměl bych nejmenší problém vyspat se s Miley Cyrus, rozuměl bych jejím problémům, uměl ji poradit s oblečením a vím, co dělá za hudbu. Jenže ona by měla sakra problém rozumět jedinýmu slovu, když bych se bavil s kamarády, udržet koncentraci u hudby, co poslouchám, neusnout u filmů, na který se dívám. Smutným paradoxem pro mládež 21. století je fakt, že čím dostupnější informace jsou a čím více je jich k dispozici, tím méně je jich přijímáno. Na to se dá říct jen LOL. (11.07.2013)

Mílý Cirkus v přechodu. Aneb. Ještě to není ta sympatická štětka a už to není to dítě zneužívané Disneyem. Vzhledově někde mezi koblihou a lívancem...... Film samotný má asi nějaký potenciál, ale nakonec stejně sám sebe dotlačí do pozice ploché moralitky... Přežít se to dá, občas to v jednotlivostech pobaví, ale jako celek je to zbytečnost. (23.07.2017)