That's What I Am

Based on a true Story, hmm. Milý filmík, sympatický svojou snahou o pozitívny prístup a o to ukázať tú ľudskú stránku a Dobro. Ed Harris má charizmu, Chase Ellison mi miestami riadne vadil, je to trochu gýčové a patetické, ale za ten pozitívny prístup a ľudskosť dávam pol bodíka navrch, takže 3,5*/5. (30.10.2011)

Inspirativní příběh se zajímavým, docela inteligentním scénářem. Při srovnání s realitou však silně zaostává svým černobílým uchopením postav. Svou jednostranností v morálním hodnocení, které je navíc postaveno často na pouhém resentimentu (silnější mi ubližuje, což je špatné, a proto já jsem ten dobrý), nenechává divákovi příliš prostoru k vlastní revizi a upírá mu svobodný názor. Takovýto moralismus stylem negace negace plodí pořád ty samé vášně, proto se nenechte zmást, když lůza obrátí směr. Pokud se divák při něčem podobném přistihne, znamená to, že podléhá manipulaci a film lze tak identifikovat jako nástroj propagandy. Myslete na to a buďte silní, ďábel číhá na každém rohu. (29.06.2011)

Subžánr dramat ze školního prostředí se silným vnitřním poselstvím má v americké kinematografii své nesporné místo a už v něm také vznikla celá řada silných snímků, film mně dosud utajeného režiséra Michaela Pavoneho aspiruje ovšem zařadit se k těm nejpůsobivějším. Příběh zasazený do 60. let v sobě na malém prostoru kombinuje závažnější momenty (zpravidla obecnějšího charakteru vypovídajících cosi o bolavých místech americké společnosti) a odlehčenější okamžiky spojené s životem školou a dospíváním povinného mladého muže, jehož rastr je mírněn a idealizován blahosklonnou optikou mládí. Ve výsledku jde ale mnohem více o drama, než o komedii. Skvělý herecký výkon podal Ed Harris, který tak překvapivě vybočil ze své obvyklé škatulky drsných mužů různých amerických silových složek. Při jeho sledování jsem si nejednou říkal: Jsem rád divákem, to jsem... ,,Lidská důstojnost + Soucit = Mír" (14.08.2011)

Po zhlédnutí filmu bych se vyjádřila stejně jako maminka Andyho, když řekla: "Mám pocit, že jediné věci co se kdy změnily jsou šaty a hudba". Pomalu, ale jistě jsem se stala taky třináctiletou a prožívala jsem s nimi jejich úsměvné, ale i smutné chvilky. Kouzelné chvilky s Andym a Mary Clear se střídaly s vážným obviněním, které se pomalu začalo vinout kolem tak oblíbeného učitele Simona. Ed Harris nám tady předvedl jakým je úžasným hereckým mistrem ve svém oboru. Dojemný příběh o lidské důstojnosti, toleranci, předsudcích, ale i šikaně a kde jsme mohli sledovat, jak si postupně jednotlivé postavičky vytváří svou vlastní identitu. Téměř od začátku jsem byla zvědavá na Stanleyho zpěv při jeho vystoupení na Talentovém večeru a jak to dopadlo, to už se musíte podívat sami. Věřte mi, že se při některých momentech možná neubráníte ani slzám. Vřele doporučuji. (26.07.2015)

Studovat na amerických školách musí být opravdu zážitek. Ještě jsem neviděl snad jediný pozitivně laděný snímek z tohoto prostředí a provenience. Herecké výkony v tomto filmu potěší, řada scén v sobě má i něco hlubšího, avšak celkově tento počin nemá nic, co by u mě převýšilo, resp. aspoň vyrovnalo jiné žánrově podobné kousky. (17.11.2014)