That's What I Am

Skolni prostredi nabizi celou radu nametu pro filmy. Pocinaje hororem Fakulta a konce filmem That's what I am. Tenhle film je o hledani sebe sama. Bez kompromisu. A to je asi neco, co mi nedovoluje dat filmu patou hvezdicku. Svet je tu vykresleny jako idealni misto, kde se sice najde nejaky ten lump, ktery se vzepre, dostane par na zadek, pokusi se nekomu ublizit. Ale - nic se nedeje. Tak to prece chodi. A nakonec je spravne, ze film konci, jak konci. Ne podle me. Myslim, ze by filmu neuskodilo trochu vic syrovosti ve smyslu opravdovosti. Uz jen proto, ze i na nasich skolach je sikana problem, ktery vetsina ucitelu radsi neresi. Nicmene i tak me That's what I am oslovilo vic, nez jsem cekala. (25.07.2011)

Harris je sympaťák snad všude, kde se ojeví, některé pasáže jsou citlivě napsané a osobně jsem rád, že takové filmy vznikají. Jsem rád, ale už jim to nežeru. Předpisové postavičky na předpisové šachovnici jedou podle předpisových pravidel pohádek o toleranci a dospívání. Ve výsledku může být takový film poučný, ale reálný je jen pramálo. (01.09.2013)

A SVÝM PEREM MOHU VYTVOŘIT SVĚT,KDE STATEČNÍ LIDÉ, JAKO STANLEY MINOR...TVOŘÍ STANDART, PODLE KTERÉHO SE VŠICHNI MĚŘÍ. SVĚT, VE KTERÉM SE LIDSKÁ DŮSTOJNOST PLUS SOUCIT...ROVNÁ MÍRU. "SBOHEM PANE SIMONE, NEJLEPŠÍ UČITELI NA ZEMI!"..... /// Kdo očekával nějakou ,,taškařici“ musí bejt zklamanej. Tady jde totiž o víc než v těch groteskách s Lupino Lanem nebo Charlie Chaplinem…. Tohle je totiž o lidský důstojnosti. Příběh ze života osmý třídy, z let, kdy hippies protestovali proti válce ve Vietnamu (ale vono to je furt stejný, mění se jen šaty a hudba) o klukovi, kterej není jako ostatní, první lásce, (navzdory školnímu tyranovi a na kterou zůstává sladká vzpomínka), přátelství (navzdory ,,davu“), nejlepším učiteli na světě (výbornej Ed Harris), příležitostech a volbách. Je toho tady dost pro všechny. Hezkej film ze života 13tiletých, jenž hodně vypovídá i o nás dospělých a během kterýho se mi párkrát radostí zaleskli oči. A radost přináší svobodu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že řešení otázky světovýho míru je ve čtyřech slovech. 2.) Vlastním baseballovou kartičku (ještě voní po žvejce). Nějakej začátečník - Mickey Mantle. 3.) Nesnáším potupu, jsem vysoký, silný, hrdý a statečný. (a teď tu o Jasněnce…) 4.) Thx za titule ,,EvaShakii“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ * (09.07.2011)

Po zhlédnutí filmu bych se vyjádřila stejně jako maminka Andyho, když řekla: "Mám pocit, že jediné věci co se kdy změnily jsou šaty a hudba". Pomalu, ale jistě jsem se stala taky třináctiletou a prožívala jsem s nimi jejich úsměvné, ale i smutné chvilky. Kouzelné chvilky s Andym a Mary Clear se střídaly s vážným obviněním, které se pomalu začalo vinout kolem tak oblíbeného učitele Simona. Ed Harris nám tady předvedl jakým je úžasným hereckým mistrem ve svém oboru. Dojemný příběh o lidské důstojnosti, toleranci, předsudcích, ale i šikaně a kde jsme mohli sledovat, jak si postupně jednotlivé postavičky vytváří svou vlastní identitu. Téměř od začátku jsem byla zvědavá na Stanleyho zpěv při jeho vystoupení na Talentovém večeru a jak to dopadlo, to už se musíte podívat sami. Věřte mi, že se při některých momentech možná neubráníte ani slzám. Vřele doporučuji. (26.07.2015)

Subžánr dramat ze školního prostředí se silným vnitřním poselstvím má v americké kinematografii své nesporné místo a už v něm také vznikla celá řada silných snímků, film mně dosud utajeného režiséra Michaela Pavoneho aspiruje ovšem zařadit se k těm nejpůsobivějším. Příběh zasazený do 60. let v sobě na malém prostoru kombinuje závažnější momenty (zpravidla obecnějšího charakteru vypovídajících cosi o bolavých místech americké společnosti) a odlehčenější okamžiky spojené s životem školou a dospíváním povinného mladého muže, jehož rastr je mírněn a idealizován blahosklonnou optikou mládí. Ve výsledku jde ale mnohem více o drama, než o komedii. Skvělý herecký výkon podal Ed Harris, který tak překvapivě vybočil ze své obvyklé škatulky drsných mužů různých amerických silových složek. Při jeho sledování jsem si nejednou říkal: Jsem rád divákem, to jsem... ,,Lidská důstojnost + Soucit = Mír" (14.08.2011)