Trabantem napříč Afrikou

Do kopce to nejede, z kopce to nebrzdí, občas se to spontánně rozsype a kdyby to v Etiopii zahnulo doleva, tak bych se konečně dozvěděl, zda je pravda, že se do trabanta vejdou všichni Somálci. Já se tedy hodně pobavil při sarkastických hláškách bláznů, kteří se svým šíleným pokusem vzepřeli tomu, že něco nejde a udělali to. Klobouček dolů a kdyby se při filmu víc věnovali splašeným koním pod bakelitovou kapotou, či boji s domorodou byrokracií, na úkor dokumentárně okoukané africké reality, tak bych s pátou hvězdou neváhal. Ale kdo by dokázal odolat pokušení, když se vedle něj promenáduje lev, když ho okrádá opice, když se koupe hroch nebo když ho očumuje velbloud? Já asi taky ne, ale ta skutečná síla je prostě v trabantech. (26.06.2014)

Smekám před odvahou vydat se v těchto duroplastových ,,rozzuřených vysavačích'' napříč Afrikou. To je cesta spíše pro Defíka nabo Landcruisera... Občas to bylo zajímavé, udivilo mne, že jsou oblasti, kde prostě benzín neseženete, protože se tam jezdí jen na naftu. Chvilkama mi to ale celé přišlo jako reklama na Člověka v tísni a bohužel (a můžou si za to právem samy) mám poslední dva roky na ziskovky alergii. Jinak neškodí vidět v jakém stavu Afrika je i desitky let po poválečných dekolonizacích a leckde se toho fakt moc nezměnilo snad je trochu ubylo lidožroutů... Jinak k tomu Člověku v tísni. Nic proti ať tam pomáhá. Tam to má smysl. Jen mi to trochu kontrastuje s takovou tou předstíranou nezávislostí Afričanů a touze oprostit se od vazeb na bílého muže. Oni prostě na nás závislí budou pořád, protože se sami o sebe neumí postarat. Tak to prostě je. Tři spálené brzdové destičky. * * * (10.09.2020)

Překrásně kolorované bakelitové dobrodružství, které určitě stálo za všechny ty prachy a nervy. Po pouhé desetidenní zkušenosti s Afrikou mám aspoň nějakou tu představu jak vysilující a zároveň osvobozující je soustavně reagovat na nové situace v neznámém prostředí. Fungovat tímto způsobem čtvrt roku, navíc za volantem náladového skládacího autíčka .. to zní jako über-výzva. Tiše závidím. (13.11.2012)

Výborný cestopis, který našince potěší svojí proveniencí. Záživnost pak spočívá nejen v samotné cestě po Africe, ale také ve skvělém komentáři hlavních protagonistů. Velikým lákadlem ovšem je vozidlo Trabant, od kterého by asi málokdo čekal obdobnou cestu. Nezbývá než před hrdiny tohoto dokumentu smeknout pro jejich odvahu, dobrodružnou povahu a jejich počin. (03.08.2014)

Další, respektive první a neméně skvělá expedice Dana Přibáně, mě sice neazujala tolik, jako ta jihoamerická, ale jak říkám, bylo to neméně skvělé a dobrodružství tam bylo možná ještě mnohem víc, určitě tam bylo několik zajímavějších momentů, než v předchozím filmu, řešilo se více poruch, bylo to vtipné a zábavné, bylo tam více rozhovorů s domorodci a celkově hezčí záběry, jen ta parta lidí, byla trochu sehranější až v Jižní Americe. Pro mě byla nádhera to sledovat, navíc jsem se dozvěděl i spoustu pro mě zajímavých informací, prostě cestopis jak Brno s nejlepšíma průvodcema a skvělým komentářem Davida Novotného. Objektivně je to sice spíše za čtyři, ale za to neskutečné vzrušení, odvahu a prostě za to, že to dokázali, a hlavně že miluju přesně tyhle typy dokumentů, tomu prostě musím dát plný počet. 90%. (12.01.2016)