Koža, v ktorej žijem

Po Almodovarovskej dávke filmového španielskeho temperamentu musím vysloviť mierne sklamanie. La Piel que habito je po umeleckej stránke vycipkaný film do posledného detailu - príbeh je predkladaný zaujímavým spôsobom tak, že informácie z minulosti a súčasnosti sa k divákovi dostávajú postupne, čím sa vytvára príjemné napätie. Záujem o postavy a dej sa však nedostaví od úvodu (po pravde mi prišiel dosť nudný), ale až v momente, keď sa začína niečo diať (po 30 minútach). Najsilnejšia je vo filme stránka estetická. Keďže je film hlavne o potrebe fyzickej spokojnosti v neprospech psychickej, chlad, fetiš a abnormná obsesia v telesnú dokonalosť vládla celého filmu. Normálne city sú bokom a netreba ich ani hľadať. Aj keď ide o Almodovara, je to dosť kontroverzný a dráždivý filmový kúsok - za to estetický a umelecky vypiplaný. (30.12.2011)

Antonia Bandersa som už ako herca začal pomaly odpisovať. V novom miléniu sa objavoval vo filmoch, ktoré ma vôbec nezaujali. Teraz som však natrafil na snímok "La piel que habito", ktorý v roku 2011 natočil režisér Pedro Almodóvar. Hlavnú úlohu v ňom stvárnil práve Antonio Banderas. Perfektným výkonom ma opäť presvedčil o svojich hereckých kvalitách. Zhliadol som nevšedný, výborne natočený film. Štedrá španielska produkcia, kreatívny španielsky režisér, krásna španielska herečka a charizmatický španielsky herec. Viva la Espaňa! **** (16.02.2018)

Ten, kto od Pedra Almodóvara nikdy nič nevidel, môže byť dosť šokovaný. My ostatní vieme, že Pedro sa rád hraje so sexualitou svojich postáv. Potešilo ma, že Banderasa vidím konečne v niečom poriadnom. Fakt mu asi neostávalo nič iné, len sa na chvíľu vrátiť do Španielska. Film dokáže zaujať i šokovať, preto nie je dôvod nedať štyri hviezdy. 80%. (22.06.2012)

Strašná blbost plná samoúčelného sexu, nahoty a podobných "ptákovin". Film naprosto o ničem, poslepované částečky nesmyslných scén a nesmyslného děje. Samoúčelné, trapné, do poloviny nesmyslně vtipné, od poloviny nesmyslně se beroucí vážně. I tak ale na tento film nikdy nezapomenu, protože jsem na něm byl v kině s nejhezčí holkou, jakou jsem v životě poznal ... :-)) (15.09.2011)

Pro mne druhý nejlepší Almodóvar. Emocionálně to na mě nezapůsobilo tak silně jako Mluv s ní. Kůže, kterou nosím je naopak tak neskutečně stylově vybroušená, až působí trochu chladně a vykonstruovaně. Režie je skvělá, originální způsob postupného odhalování příběhu se mi moc líbil, stejně jako nádherná kamera a její dokonale hladké přechody mezi jednotlivými záběry. Opět je zde typicky almodovarovská smršt´ vedlejších minipříběhů, které však nejsou rušivé a do celku krásně zapadají. To samé platí o jako vždy krásné hudbě Alberta Iglesiase. Nedá mi to, abych nezmínil jednu scénu, která mě svou dokonalostí uvedla téměř do vytržení...ano, je to ta v posteli, zejména přechod z Banderasova ucha do ústí hrajícího saxofonu. Kvůli takovým momentům miluji film. (12.10.2011)