Victor Frankenstein

To, že je film natočen místy trošičku béčkově, nic nemění na tom, že jsem se docela příjemně bavil. Škoda jen tak cirka prostředka, za kterým se táhla nuda dlouhá jak smrad z vopičárny. Závěr to ale naštěstí zachránil a celý dojem z tohoto novodobého příběhu o Frankensteinovi o dost pozvedl. U Jamese McAvoye je hrozně vidět, jak dobrý herec je. Ze začátku Vás to nenapadne, ale ke konci to jeho šílenství bylo vysloveně živelné. Škoda jen, že to šílenství bylo tak znatelné, že postrádalo jakoukoliv logiku. Akorát ukazovalo hereckou preciznost, ale psycholog by s rozebíráním takové postavy měl trošku problém. No, ale tohle rozebírání radši přenechám nějakým rádoby odborníkům. Ve výsledku jsem opravdu byl více spokojený, než nespokojený. Sláva to není, ale solidní tři hvězdy si tento film určitě zaslouží. (17.05.2017)

19.století umějí v Hollywoodu udělat parádně - dekadentní, šílené, vizuálně opojné. Jen škoda, že ty scénáře se jim už tolik nedaří. Obrazovou složkou filmu jsem byl dlouho natolik uchvácený, že jsem ho sledoval s rozkoší a nekriticky. Ale postupně jsem si uvědomoval, že jen hezký obal mi nestačí a začal si všímat i nějakých těch mínusů. Třeba že příjemně zvrhlou a morbidní zábavu pomalu ale jistě přehluší a zadusí nudné moralizování, fůra patetických keců, a přitroublá lovestory, která příběh rozežere spolehlivě a důkladně jako rakovina. A hrozně mi vadil ufňukaný Radcliffe s věčně uslzenýma psíma očima, který neustále vypadá, jako by se měl každou chvíli rozbrečet. Zprvu jsem Frankensteina viděl na pět, v rozmrzelém rozčarování po jeho skončení už nevidím důvod ani pro čtvrtou. (07.03.2016)

Zatímco se něžně sál absces, přiopilí hoši rozverně dováděli na podlaze a z asistenta se stával partner (až to vypadalo, že za předponou „hom“ nebude jen unkulus), o mizanscénu tradičně pečující McGuigan oděl známou historku Mary Shelley do kabátu z krejčovství na Baker Street. Bez znepokojivé atmosféry, neuceleně a s monstrem, které vypadalo jako Kryton po zkratu tříselné zásuvky. McAvoy se snažil situaci zachránit ceněním zubů a uslzenými pohledy z rejstříku Lea DiCapria, ale kde nic není, ani výboj blesku nepomůže.. (07.10.2020)

Old McAhoy farmu měl, hýja hýja gay. Opičky si pěstovat chtěl, hýja hýja gay. Pottera z cirku zachránil, hýja hýja gay. A záda mu napravil, hýja hýja gay. Za dva dny to rozchodil, hýja hýja gay. Málem sem se unudil, hýja hýja gay. Konec to však opravil, hýja hýja gay. Bratříčka si pak sešil, hýja hýja gay. A blesk do něj uhodil, hýja hýja gay. Blondˇák tam pak zakalil, hýja hýja gay. Jednou kouk´ sem, nemusím víc, hýja hýja gay. Radši půjdu do prčic, hýja hýja gay. 50% P.s.: půjdu si vysát vodu z kolene, návod sem dostal (07.03.2016)

Obvykle se nijak nebráním filmovým inovacím klasických příběhů, ale v tomto případě bych upřednostnila hlubší charakteristiku hlavní postavy a celkově větší ponor do filozofie Shelleynyho díla, před tou zbytečnou dějovou linkou s neoriginálním záporákem. Victor je sice v podání Jamese McAvoye nepřekvapivě okouzlující i maniakální zároveň, ale většinu doby je jeho konání ovlivněno spíš jen povrchní pýchou zneuznaného génia, než skutečnou vnitřní touhou po překonání hranice nenáviděné smrti. Tyto pravé pohnutky sice nakonec přeci jen na přetřes přijdou, ale v tak k uzoufání plačtivé verzi hollywoodského klišé, až je to skoro k smíchu. Tím pádem přijde vniveč i podařený nápad postavit proti Frankensteinovi jeho ideologickou nemesis v podobě nábožensky založeného, stíhajícího policejního inspektora, protože jejich názorové střety nemají zkrátka tu pravou sílu. A tak zbývají jen trikové a akční scény, které jsou vůči danému žánru sice celkem velkorysé, ale ke strhující filmové energii staršího Branaghova Frankensteina se nepřibližují ani náhodou. (05.03.2016)