Oddělen

Celý film na mě dýchal tak zhmotnělá mlha existencionalismu, jako by to vyprávěl přímo Albert Camus a půjčoval si k tomu ještě tu tísnivou atmosféru E. A. Poea. Hlavní hrdina nevnucuje své emoce, neboť jich není příliš schopen, krom výbuchů vzteku vázaných na tragické události z dětství. Film zobrazí celou mizérii společnosti: od nefungujícího školství, přes pokroucené vztahy v rodině, mezi lidmi, partnery a ulicí. Naberte sílu před sledováním. Nedoporučuji při depresi. (08.03.2015)

Prekvapivo výborný film pod radarom od režiséra (pre mňa obludne preceňovaného) Kultu hákového kríža. Nesústredené rozprávanie, až príliš mnoho dejových línií a technicky hnusný vizuál ( to točili na mobil?) to ťaháju trochu dole. Ale aj napriek tomu veľmi slušný nezávislák so zopár vynikajúcimi scénami, hromadou režijných nápadov, zaujímavou atmosférou a hlavne výborným castingom, ktorému vládne fantastický Brody ( už by to chcelo comeback do Áčkovej ligy). Miestami som bol unesený, miestami zmätený bordelóznosťou o čom/kom ten film má byť. Menej je niekedy viac a strašná škoda, že Kaye netočí častejšie pretože potenciál na geniálny film v ňom drieme. Veľmi silných 7/10 (24.07.2015)

Tento film budete buď obdivovať a velebiť alebo ho zatratíte. Nie preto lebo by bol zlý, ale zo strachu čo ste jeho prostredníctvom uvideli. Jednej aj druhej skupine pootvorí oči a vy zrazu zistíte v akom marazme to žijeme. Buď to prijmete a filmu preto zložíte poklonu, alebo opäť oči zatvoríte a film radšej odsuniete do úzadia aby ste naň čo najskôr zabudli. Tie pravé hodnoty, ktoré pred stáročiami platili sa časom vytrácajú a ostáva po nich iba prázdnota. Pretože viete, že koniec nebude dobrý ich miesto nahradí smútok a duševná bolesť. Jedinec to nezmení a spoločnosť ako celok nad tým zavrela oči. Ide o film s obrovskou výpovednou hodnotou a zároveň je aj obrovským varovaním, prestaňme už konečne tie oči zatvárať! (14.12.2013)

Zoufalá zpráva o stavu světa aneb život za časů marketingového holocaustu. Úvahy v obrazech, načmáraných na školní tabuli, pro všechny oběti ztracených hodnot. Smutná přehlídka duševních sešlostí v těkavých etudách, hlubokých jako deprese. A inspirativní výzva pro všechny, kteří si ještě touží zachovat rysy své tváře... (15.12.2013)

Tony Kaye je i po letech v parádní formě a prostřednictvím Detachment přivedl do filmového světa svůj další depresivní kousek poctivé a strhující filmařiny. Fenomenální scénář, výborné obsazení, od "leading man", Adriena Brodyho, přes úchvatnou neznámou Sami Gayle až po dcerku pana Kaye, Betty Kaye. Velmi silná a emotivní sonda do duše a života (ne)jednoho člověka. Oddělen vypráví o melancholii a smutku jedince. O tom, jaké to je žít v dnešním, materialisticky a konzumně založeném světě, kde se osobnost a duše jedince velmi lehce ztrácí a zaniká. O společnosti, v níž každá nastupující mladá generace vyrůstá v prostředí, kde záleží jen na věcech a skutečné hodnoty zanikají. Mladiství si jen užívají, aniž by si byli vědomi následků. Jsou znudění, agresivní, bezcitní, neznají, co to je respekt vůči druhému člověku. O křehkosti lidské bytosti a o tom, co je schopna vydržet. O poutech, která se mezi lidmi vytváří a proč je někdy sami zničíme, anož bychom vlastně chtěli. O osamělosti člověka a jeho vlastních bolestech a útrapách, které se snad ani nedají vyslovit. Několik scén na mě velmi silně zapůsobilo, mrazilo mě při nich a měla jsem slzy v očích. Detachment byl snad ve všem lepší a mnohem silnější, než jsem čekala. Podmanivá hudba vytváří v, už tak dost depresivním snímku ještě větší propast, do které divák spadne spolu s postavami. (12.10.2013)