Oddělen

Veľká pravda ľudského života, príbeh o samote a pocite márnosti, o neschopnosti vytvárať putá, alebo vidieť a udržať si tie vytvorené. Pokus priblížiť učiteľskú profesiu a dovoliť nahliadnuť pod povrch. Vážim si učiteľov čím ďalej viac, som si istá, že toto poslanie vyžaduje celú osobnosť človeka, nejde robiť polovičato, ak má splniť svoj účel. Myslím si, že často krát učitelia zastanú aj funkciu rodičov, pretože im jednoducho nič iné nezostáva. Ako sa dá toto zvládnuť a nezblázniť sa? Netuším a nemyslím si, že to dokáže ktokoľvek. Ako byť osobný, ale udržať si odstup a nadhľad? Adrien Brody zase raz absolútne exceluje. Pohľad do jeho tváre dokáže spojiť city a inteligenciu v neuveriteľný herecký koncert. Nádherný film, ktorý dokáže kultivovať aj vedomie najzarytejšieho cynika. (07.03.2014)

Mierny mišung v scenári, ktorý si dlho ujasňuje, čo chce povedať, sa v druhej polovici začína sprehladňovať a končí dosť nečakane, pointou, ktorá príde odinakadiaľ, ako by som čakal. Animované vsuvky sú trochu zbytočné a rozbíjajú realistickosť snímky. Takže a teraz o výrazných kladoch filmu. Detachment nám bez obalu ukazuje, ako to chodí na stredných amerických školách, resp. aj inde vo svete, aj keď v Európe žiaci nefuckujú učiteľom. Ukazuje, čo deti cítia a ako sa s problémami vysporiadavajú alebo nevysporiadavajú. Adrien hraje ako vždy o život a jeho postava je dostatočne psychologicky prepracovaná. Kedy sme toto videli u nás a za našimi západnými hranicami? Porovnajte trebárs s Gymplom. Česť americkým hviezdam, že si nájdu čas aj na takéto malé filmy. (18.05.2012)

Silný, pravdivý a hodně depresivní film. Jenže strašně debilně natočený. Nemám rád pseudodokumentární roztěkanou kameru se zazoomovanými nájezdy na hlavní postavy. Jenže film v sobě nese takovou depresivní linku, že i přesto zapůsobí. Takže i přes mně nelibou formu, zůstává v pocitech obsah, který je opravdu silný, a který vám s jistotou zkazí hezký večer. 6/10 (13.12.2012)

Jeho srdce je loutna zavěšená, sotva se ho dotkneš, zní.. Překonávající se kantor Brody ví, že my všichni, naše bytí, je domem Usherů. Pravda je krutá, byť jsou tu jiskřičky naděje v podobě zájmu a snahy zachránit; třeba jen jednoho ze sta, i to by dávalo smysl. Proč ale ta forma horečnatého snu a přehnaná vyhrocenost? To sebemrskačské tlení v bažině deprese chvílemi odtrhávalo od reality.. „One of the hardest jobs I have is throwing cold water on young children's dreams. Ralph, you're not a kangaroo.” (Seymour Skinner) (25.10.2018)

Celý film na mě dýchal tak zhmotnělá mlha existencionalismu, jako by to vyprávěl přímo Albert Camus a půjčoval si k tomu ještě tu tísnivou atmosféru E. A. Poea. Hlavní hrdina nevnucuje své emoce, neboť jich není příliš schopen, krom výbuchů vzteku vázaných na tragické události z dětství. Film zobrazí celou mizérii společnosti: od nefungujícího školství, přes pokroucené vztahy v rodině, mezi lidmi, partnery a ulicí. Naberte sílu před sledováním. Nedoporučuji při depresi. (08.03.2015)