Macko Pu

Medvěd hnědý se páří od května do července. Se svým druhem zůstává několika dnů, ale i týdnů. Samice dosahuje pohlavní dospělosti v 5. až 7. roce života, zatímco samci se páří o několik let později, až když jsou mohutní a silní, což je důležitý předpoklad při soubojích o samice a území. Samice má utajenou březost, kdy se časné zárodečné stadium nevyvíjí. Mláďata se rodí po 6-8 měsíční březosti při zimním spánku. V případech, kdy nemá matka dostatečné tukové zásoby se často mláďata rodí mrtvá nebo umírají krátce po porodu. V jednom vrhu bývá průměrně jedno až čtyři mláďata. Nejčastěji se rodí dvě, ačkoli byly zaznamenány i případy, kdy měla samice v jednom vrhu pět mláďat. Velikost mláďat závisí na věku matky, lokalitě a množství dostupné potravy. Starší samice rodí zpravidla větší mláďata než samice mladší. (21.02.2014)

Sympaticky natočená hodinová procházka Stokorcovým lesem, ve které se divák setká se starými známými postavičkami snažícími se najít jak Ijáčkův ocas, tak Kryštůfka Robina, který má být ve spárech neznámého "monstra". Velmi se mi líbila interakce mezi postavičkami (zejména Púem) a vypravěčem s knihou, která byla vcelku nápaditá. Nikdy jsem nebyl zrovna fanouškem těchto charakterů, nicméně tohle byla taková nevinná oddychovka, která mimoto obsahovala i pěkné písničky. Zkrátka kreslená pohádka, kterou sice ocení nejvíce nejmladší publikum, ale ani dospělí se u ní nebudou nudit. (03.07.2016)

Ve Stokorcovém lese, ať prší nebo leje, gay zvířátka točí své rozmilé freje. Kryštůfek Robin musí mít v hlavě zajímavý maglajz. Podle mě chodí doma v lodičkách a sám sobě píše rtěnkou vzkazy na zrcadlo. Ale ty zmeškaný potraty to evidentně baví a je od nich alespoň klid, to je hvězdami k nezaplacení. Prachsprostě tu nyní odkazuji na svůj deníček, kam hodlám umístit paralelu mezi postavami z chlapečkovy choré mysli a uživateli volné... (05.05.2012)

No toto. Pamatoval jsem kra´tasy Medvídka Pů jako uhlazené blábolivé verze výtečné Milneho knihy (četli jste Milneho životopis? Podivný chlapík) a taky jsem dětem četl práve jen tu. Tenhle film je ale vyloženě snesitelný, Ijáček je dokonce tak depresivní jak jen v animáči může být. Tygr sice mohl skákat méně a Jirákův dabing bych oželel, ale Prasátko je vyloženě skvělé, esence příběhu vychází z knihy, používá dokonce knižní dialogy a vtipných situací je dostatek (Prasátko dostává ostatní z pasti, P přemýšlí o medu). Jenom, Brzopije, hm, jsem prostě zvyklý na skvrnitého nebo býložravého Hnetubuda. Za pět to není, protože postavy jsou oproti knize přece jen příliš zjednodušené. "Ijáčku, zažil jsi někdy den, kdy se ti nic nedařilo? Jo, skoro každý." (19.11.2011)

Vzorová ukázka toho, že i dnes má 2D animace v kině místo. A jaké! Oproti moderním 3D předělávkám starých klasik s otravnými lidskými herci se dobrodružství hladového, obtloustlého oranžového medvěda může pyšnit nápadem, svižným a velice příjemným humorem, adekvátní stopáží a úžasnou atmosférou. A navíc uslyšíte většinu hlasů, které se podílely na "nefilmové" verzi. Nasmál jsem se opravdu vydatně. Doporučuji všemi deseti. (29.05.2011)