Žena v čiernom

Filmový lidový strašidelný román, který dokonale vytěžuje konvence gotického hororu a viktoriánské estetiky duchařských příběhů (autorka předlohy Susan Hill je na ně odbornice). Watkins zvolil celkem ultimátní digitální look, který je někdy nádherný (barevné kontrasty a jemná práce se světlem v úhledných interiérech), někde velmi umělý a nevěrohodný (hlavně upravené exteriéry). Atmosféra je fajn, vytýkat tomu předvídatelnost je nesmyslné, ten film je de facto stylistické cvičení s jasnými pravidly, které je třeba dodržet. Trochu mi překáží inklinace k levným lekačkám, ale zase ty dlouhé špacíry se svíčkou setmělým domem jsou hutné. Radcliffovi se to ztracené vylekané štěně navíc dá uvěřit bez obtíží. Příjemně staromilské, od závoje až po kotníkové botky. (03.02.2013)

Nad minuloročným Insidious to síce máličko zaostáva, ale tohtoročný Innkeepers to prevalcuje ľavou zadnou! Proste vynikajúca duchárina, parádne nakrútená, atmosferická, svižná, desivá. Konečne som sa aspoň trošku bál :) Ľakačky fungujú, hlavný hrdina mi tam celkom zapasoval (aj keď spočiatku mi ten Potter dosť rezonoval v hlave, postupom času som si naňho zvykol), hudba výborná, stopáž akurátna, záver takisto potešil. Samozrejme príbeh ťaží najviac z atmosféry starého baráku obklopeného hmlou a bažín, jednoducho radosť pozerať. A to som sa obával, že ma horor s ratingom PG-13 nebude baviť, našťastie som sa mýlil. (20.02.2012)

Jizva na čele zhojená, brýle rozšlapány, hůlka za nelevný peníz vydražena v aukci a ejhle - máme tu obstojně hrajícího Jakea Gyllenhaala z Albionu, co brzy přijde na to, že proti pomstychtivé dámě v černém je Lord Voldemort docela hodný strejda.. Už po Eden Lake jsem si říkal, že ve Watkinsovi něco je a on teď přišel s touto čistokrevnou anglosaskou duchařinou z dob, kdy ještě tužkové baterie do dětských chůviček nebyly k sehnání a Bellův vynález tolik nefrčel. Mlha, blata, svíce, pavučiny, hořící děti, Ciarán Hinds a pár opravdu audiovizuálně hutných lekacích scén (vrána z krbu, odraz v okenní tabuli, mamka si jde pro synka), při kterých mé jinak za každých okolností poslušné svěrače div nevypověděly službu! Akorát mě příliš nepřesvědčil samotný závěr, mimochodem dosti odlišný od adaptované novely Susan Hill. Otec, který po takovém prodělaném zážitku nedrží své dítě pevně za ruku (obzvláště na tak rizikovém místě) si totiž o něco podobného hlasitě koleduje. Nu co, asi už chtěli vidět maminku, nedočkavci.. (26.03.2012)

Atmosféra silně připomínající Utažení šroubu od Henryho Jamese, jenom čtyři stupidní zbytečné lekačky (prskající voda, holčička v kukátku, bába za oknem a havran v ložnici), klasický vyblitý hnědomodrozelený filtr použit pouze ve třech několikavteřinových záběrech a nasazení hutné mlhy omezeno na naprosté minimum. Ten film je tak disciplinovaný, že ačkoli by se za normálních okolností nejednalo o víc než o řemeslně moc hezky provedený průměr, vzhledem k omamující sračkoidnosti současného hororu mi nezbývá než malinko nadhodnotit. (09.03.2014)

Mlha houstne, voda stoupá, mrtvé tváře vykukují zpoza keřů a zvuk houpacího křesla mi ve vzpomínkách přivádí husí kůži i na místa, o kterých se nemluví. Daniel Radcliffe hraje velmi strhujícím způsobem a vstříc všem jeho odpůrcům jsem se musel od začátku usmívat, že Arthura ztvárňuje pojetím, které na Harryho nedává snad ani vzpomenout. S jízdami vlakem na místa plná duchů si sice pokoj nedal, ale Skoro Bezhlavého Nicka nečekejte. Dokud se v pozadí otáčí neznámá silueta, je všechno příjemně mrazivé, ale když se v okně objeví tvář nebo na skle otisk, stahoval se mi žaludek do nepříjemně malých rozměrů. Ženu v černém tak nejvíce svazuje relativně okoukaná dějová premisa, která v závěru stojí před těžkou volbou. Zda přinést happyend, který může být považován za klišé nebo přitvrdit varhanní muziku a čelit riziku přepáleného konce. Jak to dopadlo, se musí divák přesvědčit sám, ale film jako celek i díky opravdu nečekaně působivým momentům a pocitu "jestli se do toho baráku vrátíš, tak to hned vypnu" s přehledem obstál. (15.03.2012)