Konkurenti

Vynikajúce herecké obsadenie sa nestalo zárukou výborného filmu. Je to divadelná hra a tam to malo asi aj ostať. Vo filme pár ukecaných mužov dokola hovoriacich o nejakých realitných záležitostiach, to môže chytiť asi len realiťáka. Je to taká dialógová nuda, kde sa páni v oblekoch naťahujú, kto je ako dobrý v získavaní zákazníkov a podpisovaní zmlúv. To má veľmi blízko k finačníkom a k tomu mám prirodzený odpor. (14.06.2016)

Spočiatku človek nevie, čo od toho očakávať. Či bláznivú komédiu plnú nervóznych realitných maklérov, zámien, omylov a nejakého toho deadlineu, pri ktorom sa urobí viacero chýb, ale nakoniec všetko dobre dopadne. Osobne by som toto "čierne" dielko nenazýval ani komédiou, skôr mi naskakovala husia koža pri predstave, že by som niekedy toto zamestnanie musel prevádzkovať. Nakoniec sa z toho vyvŕbi parádna detektívka, kde sú všetci podozriví a kde každý z hereckého olympu tu zúčastneného dostáva tú svoju parádnu chvíľku. Keď už nominácia na Oscara, tak za kolektívny výkon, nie len pre Pacina. (05.07.2019)

Z toho divadelnost přímo čiší a to není pochvala. Glengarry Glen Ross má jen minimum lokací a skoro žádný děj. Všechno podstatné se odehrává v jedné místnosti během nekonečných dialogů mezi sedmi muži pod tlakem. Jednotvárných dialogů, nutno podotknout a navíc vzájemně zaměnitelných. Každá postava vše co řekne, dřív nebo později zopakuje skoro stejnými slovy. A když ne ona, tak se recyklace frází chopí někdo další. Jediné pozitivum je, že se u toho všichni zúčastnění trumfují v brilantním herectví. Kdyby to nebylo mrhání hvězdnými jmény, tak bych řekl, že by ze scénáře šlo natočit výborný středometrážní film s ukázkovou psychologickou rozborkou. Na hodinu a čtyřicet minut se toho ale stane příliš málo. (15.11.2013)

Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. David Mamet si všiml dramatického potenciálu profese marketéra, které jsem se sám svého času věnoval (šlo o jiné zboží, ale stejný princip) a tato zkušenost mi trochu znesnadňuje snahu dívat se na film jako na metaforu něčeho většího za zdmi call centra, kde se převážně odehrává. Umění přesvědčit klienta o něčem, co nepotřebuje, že bez toho nemůže žít, je převážně konverzační a takový je logicky i film. Často opakované pochybnosti, nakolik mohla či nemohla režie zdynamizovat Mametovu hru, velkoryse nechám stranou, protože ta hra je zkrátka dobrá. Každý z konkurentů má vlastní metodu přesvědčování. Někdo vsadí na stylizaci "řeknu vám to narovinu", někdo na roli spikleneckého přítele rodiny; někdy se vyplatí uplatnit nesmlouvavou autoritu a jindy citové vydírání, to už podle nátury prodejce i vytipovaného klienta. Al Pacino a Jack Lemmon tohle vystihli, jako by jakživi nedělali nic jiného, a z obsazení proto trochu vyčnívají. Pouze je totiž vidíme i "v terénu". Alan Arkin, Ed Harris a Kevin Spacey řeší převážně interní trable , přičemž na sobě navzájem uplatňují profesní přesvědčovací návyky. Vzásadě filmu zazlívám jen dvě věci - 1.) kdyby vynechal alespoň polovinu fuckování ve všech pádech, byl by o pěkný kus kratší a stravitelnější, 2.) čekal jsem nějakou fatálnější pointu. 80% (15.02.2011)

Jak já mám rád ty kluky, jejichž ruce se nikdy v životě nepřiblížily na dohled manuální práci a jejichž výdělečná činnost spočívá v nápaditém obelhávání lidí. Takže jsem chvíli pobojoval s tím, zda mám fandit tomu nejméně pokřivenému nebo si spíše vybrat toho nejkřivějšího z křivých, ale pak jsem sám sebe vychytrale přesvědčil o tom, že je to jedno. Herecké výkony mimořádné soupisky kvalitních herců totiž byly vynikající a na narýsování Baldwinova charakteru by nestačilo ani to nejzaoblenější křivítko schovávající se na dně mého šuplíku pro mimořádné příležitosti. (03.10.2012)