Úlovek

Klenot, na který jsem narazil čirou náhodou. Myslím si, že další důkaz o skvělé formě britské televize by měli vidět především fanoušci herce Toma Hardyho, protože pokud považují jeho výkony v Lawless nebo Warrior za vrcholné, pak po zhlédnutí čtyřdílného seriálu asi rychle změní názor. Rozhodně doporučuju ke zhlédnutí! Diamant bez jediného kazu. Atmosférická pecka s naprosto animální postavou v hlavní roli, ze které běhá mráz po zádech ;) (28.08.2012)

Tom Hardy je psychopat a východní Londýn džungle. Užívat si s tímhle chlapem a v tomhle prostředí rodinnou idylku prostě nejde. Kor když se blízké příbuzenstvo živí výhradně levárnama, které z kriminálu řídí Brian Cox. The Take sice nemá ten klasický vzhled britských kriminálek z posledních let, ale o to je lepší a syrovější. Postavy jsou nejednoznačné a dalo by se i říct, že tu není žádná veskrze kladná, pokud tedy nepočítám Jimmyho manželku. Ale jinak se jedná o sbírku psychopatů a kriminálníků, ve které je monstrem i dítě školou povinné. Kromě scénáře a režie je obrovskou devízou seriálu i herecké obsazení. Už dlouho jsem neviděl sérii, ve které by všichni do jednoho zahráli na výbornou. Vedle Toma Hardyho jsou to zejména obě hlavní dámy Kierston Wareing a Charlotte Riley. Jedním slovem paráda. 90% (19.05.2014)

Hardy je v 90' kulisách dost přesvědčivý hrůzozmrd, navíc práce na téhle britš pártyhárd, je vskutku zatleskání hodná. Drury se s tím nesere, ale násilý v jeho podání je jen dokreslení koloritu, téhle opravdové rodinky. Tak to je a je to tak. Jen škoda, že u nás netočí takovýhle 90' fantazie, podměty z minulosti na to máme. Hi Five, Mulet boys. (31.03.2015)

Nerad používám tyto přívlastky u filmu, ale u téhle série musím. Špinavá, tvrdá, bezohledná, cynická. No jako Freddie. Nekompromisní úsečný seriál zachycuje 10 let ústřední čtveřice v prostředí drsného Londýna na přelomu 80. a 90. let. No zkrátka takové ryze italské téma mafie dle britského receptu. A ono to vážně funguje. Tvůrcům jako by bylo naprosto jedno, jak The Take na diváka zapůsobí; bez okolků si natočili krutej život dvou bratranců a zvysoka kašlou na to, že by to někoho mohlo i pohoršit. Paradoxem zůstává, že zde člověk nenarazí na nějaké brutální nebo naturalistický scény, při kterých by se mu mohlo udělat nevolno. Z čeho mu bude špatně, je buď celkový dojem ubohosti života nebo rychlého zakončení. Zvrat ve třetí epizodě je v různých modifikacích vídaný v mnoha seriálech, kde diváka sebere. Důvod? Dokáží si vybudovat úrodnou půdu z desítek předchozích epizod a když překvapení přijde, traktor co tu půdu orá diváka semele a nechá ho otřeseného v blátě za sebou. Ono byť se protagonisti snaží sebevíc, za tři epizody si k nim člověk zkrátka nestihne vypěstovat dostatečný vztah, aby ho jejich utrpení nějak sebralo. Jediné, co bych tedy mohl vytknout je stopáž, ale to je jediná "vada" na kráse. Krása, která je přímo ušitá pro ty, kdo si musí pokaždé měnit spodky po Ritchiem nebo Welshovi (z nejrůznějších důvodů). Nejde nevypíchnout Hardyho, kterej je zkrátka učiněnej magor. V přesně takovéto roli mi chyběl. Psychopatickej gauner, co se kurví po sídlištích, sem tam exne whisky nebo někomu upraví ciferník. Blázen v dobrým slova smyslu. Po čtyřech nabitých epizodách tak zůstává velmi silný dojem s mírným zklamáním z useknuté koncovky. No, ale aspoň se člověk snáze dokope dát opakovačku. Nejlepší soundtrack z filmu: Club foot. 90 % (03.06.2014)

Tom Hardy. Křiklavé osmdesátky. Sychravý Londýn. Pouliční nasranost. Nezkrotný chtíč. Tom Hardy. Kožené devadesátky. Síla drog. Špína podsvětí. Nespoutané násilí. Tom Hardy. Tenkrát v Americe je nesmrtelná klasika. "Tenkrát v Anglii" má slušné předpoklady se jí stát také. A sežeňte si kompletní, téměř tříhodinovou filmovou verzi. (21.11.2012)