Úlovek

Nerad používám tyto přívlastky u filmu, ale u téhle série musím. Špinavá, tvrdá, bezohledná, cynická. No jako Freddie. Nekompromisní úsečný seriál zachycuje 10 let ústřední čtveřice v prostředí drsného Londýna na přelomu 80. a 90. let. No zkrátka takové ryze italské téma mafie dle britského receptu. A ono to vážně funguje. Tvůrcům jako by bylo naprosto jedno, jak The Take na diváka zapůsobí; bez okolků si natočili krutej život dvou bratranců a zvysoka kašlou na to, že by to někoho mohlo i pohoršit. Paradoxem zůstává, že zde člověk nenarazí na nějaké brutální nebo naturalistický scény, při kterých by se mu mohlo udělat nevolno. Z čeho mu bude špatně, je buď celkový dojem ubohosti života nebo rychlého zakončení. Zvrat ve třetí epizodě je v různých modifikacích vídaný v mnoha seriálech, kde diváka sebere. Důvod? Dokáží si vybudovat úrodnou půdu z desítek předchozích epizod a když překvapení přijde, traktor co tu půdu orá diváka semele a nechá ho otřeseného v blátě za sebou. Ono byť se protagonisti snaží sebevíc, za tři epizody si k nim člověk zkrátka nestihne vypěstovat dostatečný vztah, aby ho jejich utrpení nějak sebralo. Jediné, co bych tedy mohl vytknout je stopáž, ale to je jediná "vada" na kráse. Krása, která je přímo ušitá pro ty, kdo si musí pokaždé měnit spodky po Ritchiem nebo Welshovi (z nejrůznějších důvodů). Nejde nevypíchnout Hardyho, kterej je zkrátka učiněnej magor. V přesně takovéto roli mi chyběl. Psychopatickej gauner, co se kurví po sídlištích, sem tam exne whisky nebo někomu upraví ciferník. Blázen v dobrým slova smyslu. Po čtyřech nabitých epizodách tak zůstává velmi silný dojem s mírným zklamáním z useknuté koncovky. No, ale aspoň se člověk snáze dokope dát opakovačku. Nejlepší soundtrack z filmu: Club foot. 90 % (03.06.2014)

No tak takového magora, kterého tady skvěle ztvárňuje Tom Hardy moc v jiných filméch nebo seriálech nenajdete. Možná tak ještě Bronson, kde...oh, wait..toho taky hraje Hardy :-D, kde vlastně zúročuje svoji spratkovskou minulost. Sice mne v prvních dvou dílech dost zaskočily ty velké časové skoky v letech, ale naštěstí poslední dva díly ze čtyř se už ustálí a dostaneme jednu velkou rodinnou tragédii takové trochu "fucked up family", kdy je překvapivé, že děj je vlastně spíše sledován z pozice manželek hlavních hrdinů. 8/10 (25.06.2012)

Sociopat Tom Hardy niekde na pomedzí Tommyho deVita a Begbieho, britsky geniálny cast, scény, pri kt.bolelo brucho, potrebný nádych&výdych medzi dielmi, ukážková gradácia. A tak akurát škoda línie s malými Jimmym a Freddiem, ktorá je určujúca pre záverečný diel a pre mňa je príliš vykonštruovaná a tým nie uveriteľná. Každopádne spoločnosť, do ktorej sa tak skoro nevrátim (čo nech je kompliment). BETTER NOT BALLS IT UP ! (26.10.2010)

Co dělá z dětí zločinců zase zločince? Narodí se tak, nebo nasáknou tou špínou okolo sebe? A co to, že gangsterů neubývá, když nám všechny tématické snímky ukazují, jakým srabem je jejich existence a s jakými konci? Je to skutečně jen vábení života v přepychu a ovládání druhých bez nutnosti projít obvyklým vzdělávacím procesem a vystoupat schodištěm kariérních postupů? Bože, teď tady píšu jako nějaká zatracená Carrie Bradshawová do pondělního sloupku, ale nejde mi z hlavy, proč nad všemi radostnými událostmi (nejen) v rodině Freddieho Jacksona visí napětí a duní zlověstně temná hudba, jako by všechno to krásné bylo špatně? Je to ten balanc na hraně, co tyhle chlápky láká? Zatímco mně všechny gangsterky připadají stejné, tak, jako osudy jejich aktérů a různí se zpravidla jen osobami a obsazením, rodinně pojatý "The Take" nutí k jinému, hlubšímu pohledu - o podílu Toma Hardyho netřeba pochybovat, k vyjádření Freddieho nevyzpytatelných záměrů stačí kosý pohled, mrazivý úsměv a kouzlo hlasového fondu, z kterého se podlamují kolena... (10.07.2013)

Naprosto strhující britská kriminální miniserie, která těží ze třech základních věcí - důkladné stylovosti, opravdu skvěle vystavěného scénáře a především pak z hereckého projevu Toma Hardyho, jenž se dá lapidárně pojmenovat jako živelný, fascinující, mimořádný. Neskutečně charismatický Tom Hardy jednoduše JE Freddiem, zprvu floutkem, posléze pak psychopatem, bestií, monstrem, člověkem posedlým mocí a ambicemi, což je vůbec motor většiny postav. Hardy se na podobné postavy specializuje, vzpomeňme třeba ulítle autobiografický snímek Bronson, kde hraje podobného psychopata, který ovšem sráží nezvyklá stylizace a přespříliš experimentální forma. Freddie v Hardyho podání je ovšem zajímavě dvojaký, naprostá lidská bestie, které však kvůli Hardyho charismatu musíte coby divák chtě nechtě fandit. Vynikající tvůrčí záměr je cílená rezignace na kriminální složku a akcentování vztahů a především pak propletených vztahů ústředních dvou párů, které doznívají nakonec i transgeneračně. Seriál koncipovaný do pouhých čtyř dílů pokrývá celkem nezvykle dlouhé období, celou jednu dekádu, v níž sledujeme fascinující vzestup dvou kamarádů z ulice, a tak trochu upomíná k legendárním mafiánským ságám, v tomto případě jde ovšem o ,,ságu" hodně ovlivněnou místem svého vzniku, ta Anglie z The Take prostě doslova trčí.... (31.08.2012)