K zázraku

Malick natočil vlastně téměř totožný film jako předchozí Strom života, s tím rozdílem, že v To the Wonder chybí skvělá scéna stvoření. Jinak pouze sled náladových obrázků doprovázený nejkýčovitějšími proklamacemi o lásce a Bohu. Kdyby to fungovalo, nebudu mít nic proti - vysoce umělecké filmy s vyprázdněnou narací a minimem dialogů mám moc rád. Musím v nich ale doslova cítit ten jedinečný autorský vklad a dokonalou promyšlenost. V souvislosti s Malickem se sice mluví o "intuitivní filmařině", ovšem tento argument z podstaty věci nemůžu brát jako relevantní (to by byl potom intuitivní filmař každý špatný filmař, čímž neříkám že Malick jím je). Kdyby se 3/4 jakýchkoliv náhodně vybraných scén a záběrů vystřihly a byly nahrazeny opět náhodně vybranými, například vystřiženými v postprodukci a byly opět zcela bez souvislosti pospojovány, byl by to opět ten samý film. Takhle jsem se pořád nemohl zbavit přesvědčení, že Lubezki si hraje s kamerou, Affleck a Kurylenko kolem sebe poskakují a do toho slyšíme variace slovních spojení "shall love" a "searching Krist" společně s hromadou klasické hudby. Kde je režisér? Searching director. Navíc mě doslova vytáčela neupřímnost filmu - 80% záběrů bylo natočených v podvečerním čase jenom proto, aby bylo slunce v rovině s kamerou a dělalo do ní hezké obrazové efekty. Skutečnost nikde. Tohle pro mě není umění, milý Terrenci. (18.07.2013)

Další Terrence Malick, který mě neoslovil. Je sice hezké, že věhlasný režisér zase jednou otevřel své nitro a podělil se s námi o svoje rádoby hluboké myšlenky. Jenže natočit o tom film, v němž se pro mluvené slovo musíte modlit a ve kterém se většina záběrů skládá z toho, že někdo někam jde a čumí kamsi do prázdna? To vážně není můj šálek kávy. Herci navíc nejsou tak dobří, aby to uhráli pouhými gesty či očima. Snad jen ta Rachel McAdams zde ve svých 10 minutách zaujala. Pár světlých momentů se zde ale přeci jen najde a některé záběry jsou opravdu úchvatné. Jinak se ale obávám, že k Malickovým filmům už cestu nikdy nenajdu. 50% (12.05.2013)

Jsem velká obdivovatelka Terrence Malicka, tohle je ale jeho první film, který mě nedostal a emočně nevyždímal. Jeho filmy řadím do úplně samostatného žánru, v jeho filmech je nejdůležitější vyjádření pocitů a silných emocí pomocí obrazů, dokazuje, že pohledy a doteky mají větší sílu než tisíc slov. Na jeho filmech dále zbožňuji ty vnitřní monology postav, zatím jsem u každého jeho filmu zažila vždy jakési prozření, pokaždé jiným způsobem, tentokrát ale jakoby mezi filmem a mnou stála zeď a film ji ne a ne překonat, zkrátka se Malick tentokrát ke mně nedokázal dostat a já tak moc chtěla. Jsou tam moc pěkné momenty, kamera je opět úchvatná, ale během závěrečných titulků jsem se musela ptát, proč vlastně tento film vznikl, nepochopila jsem, co chtěl Malick říct, možná jsem se na film prostě jen špatně dívala a třeba ho docením někdy později, zatím ale bohužel pro mě obrovské zklamání. (15.04.2013)

"Láska v tomto filmu není čímsi jasně ohraničeným, co by bylo možné pronásledovat, pevně uchopit a přivlastnit si, nýbrž permanentním stavem nejistoty a marným hledáním rovnováhy. Ani vztahy tu proto nepředstavují kategorickou veličinu s jasně vymezeným začátkem a koncem, ale zároveň jsou a nejsou – rezonují v samotě postav, jejichž nezaměnitelné vlastnosti zase dávají tvar společnému střetávání." Kritika pro 25fps. (23.04.2013)

Tiež mám miernu averziu oprostiť sa od takéhoto až prehnane fantazijného rozmaznávania, kde sa ignorujú akékoľvek zaužívané stereotypy, ktoré doľahnú na každého a bez výnimky. Ale príbeh je štruktúrovaný poetickou rozkošou, zameraný na vášeň a pocity, s čím sú previazané všetky neduhy ignorácie okolitého a reálneho sveta. Týmto pádom sa ďaleko umnejšie nahliada divákovi k selektívnejšiemu vnímaniu života na tie úplne najzákladnejšie podstaty potrieb jednotlivca. Je dobré, že Affleck moc nenahovorí, obrazové vnímanie a paralely s prírodným svetom vegetácie a kontinuity sú dôležitejšie pre samotný kontrast pre prírodu málohovoriace ľudské stroje, ktoré si môžu navzájom veľa dať, ale aj ublížiť. Výborné Malickovo remeslo to vytiahlo vyššie, než som napokon očakával. (17.09.2015)