Black Mass: Špinavá dohoda

Deppův bostonský upír zosobňuje v příběhu s nápadnými náboženskými podtóny neodolatelně svůdné zlo, které si vás díky svému charismatu získá na svou stranu snáze než nudné dobro. Stejně jako ambiciózního, ale prozatím neúspěšného Connolyho. Nedá se ale říct, že by agent FBI představoval protagonistu příběhu, jehož očima bychom dění sledovali a s kterým bychom se měli sžít. Kamera si od něj drží stejný odstup jako od ostatních postav, do jejichž vnitřního světa také nemáme přístup (například v podobě flashbacků nebo vnitřních monologů) a vnímáme je pouze zpovzdálí, spíše jako pozoruhodné objekty k pozorování než jako aktéry vyprávění. Výjimku, kdy vidíme tváře herců zblízka, představují scény násilí. Zděšené výrazy těch, kdo jsou svědky Burgerova sadismu, svědčí o jejich vědomí, že se sami mohou lehko stát příští obětí. Do tváří vidíme také obětem, které jsou společně s manželkami, vystavovanými psychickému nebo fyzickému násilí, jedinými postavami, s nimiž můžeme soucítit. Příznačně jde o postavy nejbezmocnější, které nemohou nic ovlivnit, a nezbývá jim, než se na příchod zla připravit třeba četbou Vymítače ďábla (jako Connolyho žena). Odměřený vizuální styl filmu, založený na velmi pomalých jízdách kamery, statických širokoúhlých záběrech a slabém nasvícení, odpovídá snaze o odměřenou procedurální rekonstrukci toho, proč bylo výsledkem spojenectví mezi FBI a Bulgerem tolik mrtvých, a přispívá k plíživě pomalému tempu vyprávění. V přístupu k faktům dokumentaristicky věcný, maximálně popisný film, který si od postav drží zdrženlivý odstup, namísto uceleného vyprávění nabízí fragmenty, jež si musíme sami pospojovat, a svět organizovaného zločinu rámuje bez snahy o podmanivou podívanou. Nenabízí očekávané žánrové potěšení a vyžaduje více spoluúčasti než byste od filmu s Johnnym Deppem očekávali, ale tím spíše s vámi zůstane déle než snímky, které jdou divákům vstříc a nekladou na ně velké nároky. 75% (18.11.2015)

Tak tomuhle říkám "reálný" ponor do jižního Bostonu, místa, kde bylo v osmdesátých letech minulého století poměrně rušno. Proč? Protože nic nebylo přepálené na úkor skutečného příběhu o jednom z nejhledanějších gangsterů Jamese Bulgera. Johnny Depp sice nebyl skromný, co se týká honoráře, ale dobře udělal, že to nakonec vzal, protože hrál Jimmyho naprosto bezchybně a já jsem ho dokonce při počátečních záběrech vůbec nepoznala. Faktem je, že byl alfou a omegou celého hereckého týmu. Pozorovat jeho tvář při různých nepříjemných úkonech a rozhodnutí, byl skutečný zážitek i když ne zrovna oku lahodící. Plus styl vyprávěnou formou byl taky vítanou změnou v podobně laděných filmech, takže u mě velká spokojenost. (22.10.2015)

Tak jo. Následující komentář je rozkošný, citlivý, něžný, hravý a romantický, psaný v duchu těch nejlepších tradic nové a lepší filmové publicistiky, přičemž neobsahuje jediné fuj fuj slovíčko, které by neprošlo HOMOcenzurou či přísnou certifikací Svazu hysterických bigotních matek. Vaše ratolesti jej budou dozajista milovat! *** To máte stejné, jako když si na anonymní internetové seznamce nabrnknete zábavnou, voňavou, pružnou a neostýchavou dvacítku, slibující nevšední zážitky, a těšíte se na první společné randevú. Důkladně se pocákáte Pitralonem, negelujete přehazovačku, pečlivě si Žiletem Mach 3 vyholíte obě nosní dírky, aby se vám při upřímně vyhnitém, lascivním úsměvu nedělal nad horním rtem knír, chlupy v uších ležérně zamaskujete otíkovskými sluchátky, vycumláte dva pytlíky mentolek a pro případ, že by náhodou k něčemu došlo, podtrhnete svůj kůl mladistvý vzhled tím, že si upletete na koulích děsně IN dredy. Celý natěšený pak spěcháte v šik šedém baloňáku, nesmírně stylovém černém roláku a nejlepších tesilkách na místo setkání, kde se však k vašemu nemilému překvapení objeví její dvacet let krutě sexuálně zanedbávaná matka, která na první pohled okamžitě promění vaše dříve dokonale mlsné erotické fantasie v hromadu třesoucího se sulcu, v němž ulpívají zbytky chlupatých vepřových kůží. Nepoddajný porost nohou, na kterých byste jen stěží našli kotníky, se dere přes vyšisované silonky, v podpaždí košťata následována obrovskými mastnými kruhy na krepové halence, neidentifikovatelný počet špatně oholených, pórovitých brad se vzrušením chvěje při každém vašem slově za nedočkavého pomrkávání prasečích oček, figura, která by z fleku vyhrála konkurz na nejnovější reklamu Myšelinu a celá ta scéna nejdrsnější barokní dekadence je jemně podkreslena všudypřítomným odérem hovězího pižma, při němž v místnosti hnědnou květiny. Inu, něčemu takovému rozhodně nemáte chuť strkat prsty do Termixu ani ve svářečských rukavicích, aby vás náhodou něco nepohryzalo, a tak se s hlasitým, táhlým zaprděním vymluvíte na náhlou střevní příhodu a zděšeně prcháte zpět do bezpečí domova pustit si po dvacáté Kmotra a vrátit se k tomu vzrušujícímu honění nad anonymními entitami u internetů. *** Ačkoliv je Jeník slizký jak cigánské hračky a hraje tak, až se z toho málem krčí celuloid, pokud se nejdřív podíváte na tohle, smutně zjistíte, jaký byl scénárista babral, režisér manták a dramaturg hovado. (23.10.2015)

„TO NENÍ PRÁSKÁNÍ, JIMMY. JE TO SPOJENECTVÍ…“ /// Film o kriminální kariéře Jamese "Whitey" Bulgera, zaujme faktama a výkonem Johnnyho Deppa, kterej je po letech zase ke koukání. Navíc se na něm vyřádili i maskéři, takže jeho vizáž může někoho zaujmout víc než příběh. Všem, co nejsou chodící (ležící) gangsterský encyklopedie, bych doporučil mrknout, kdo je kdo. Vyprávění o tom, co a jak se dělo při spojenectví mezi gangsterem a FBI, nemá čím překvapit. Milovníci faktů uvítají zmínku o Alcatrazu, testech LSD i setkání s Johnem Cahillem z IRA. To vostatní, včetně mafiánskejch kousků zavání gangsterským klišé. Závěrečný utahování smyčky je zajímavý, ale nijak strhující či snad nervydrásající. To jako fakt mělo smysl vybírat pro scénář plnej faktů převedených do děje, takhle skvělý obsazení? Stejnou úlohu by sehrál i dokument, kterej by si našel svý publikum a nelákal davy na něco, co nabídnout nemůže. James Bulger prostě není Jacques Mesrine, kterýho eskapády vydají na dva filmy. Tady je i těch 123 minut moc a potvrzuje se, že ani notoricky známý zločinec nemusí mít dobrý film. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Black Mass: The True Story of an Unholy Alliance Between the FBI and the Irish Mob“, kterou napsali Dick Lehr, Gerard O'Neill, číst nebudu. 2.) Baví mě kurva Juno Temple. 3.) Thx za titule „mantarey“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (18.11.2015)