Black Mass: Špinavá dohoda

Zbožňuji mafiánské filmy, nejsem objektivní. Ačkoliv Depp hraje hlavní roli, přišlo mi, že nedostal příliš prostoru pro své kouzlo, jakoby mi chyběl celou dobu, nicméně z toho mála vytěžil maximum. Temné podsvětí Bostonuu s Irskou příchutí drsné whisky tu je servírováno s obratností, kterou podtrhují hlavní postavy. [Conolly (Edgerton) je ale nejvíc věrná duše, nechápu, proč ho takto režisér zpodobnil.] (18.11.2015)

Tak jo. Následující komentář je rozkošný, citlivý, něžný, hravý a romantický, psaný v duchu těch nejlepších tradic nové a lepší filmové publicistiky, přičemž neobsahuje jediné fuj fuj slovíčko, které by neprošlo HOMOcenzurou či přísnou certifikací Svazu hysterických bigotních matek. Vaše ratolesti jej budou dozajista milovat! *** To máte stejné, jako když si na anonymní internetové seznamce nabrnknete zábavnou, voňavou, pružnou a neostýchavou dvacítku, slibující nevšední zážitky, a těšíte se na první společné randevú. Důkladně se pocákáte Pitralonem, negelujete přehazovačku, pečlivě si Žiletem Mach 3 vyholíte obě nosní dírky, aby se vám při upřímně vyhnitém, lascivním úsměvu nedělal nad horním rtem knír, chlupy v uších ležérně zamaskujete otíkovskými sluchátky, vycumláte dva pytlíky mentolek a pro případ, že by náhodou k něčemu došlo, podtrhnete svůj kůl mladistvý vzhled tím, že si upletete na koulích děsně IN dredy. Celý natěšený pak spěcháte v šik šedém baloňáku, nesmírně stylovém černém roláku a nejlepších tesilkách na místo setkání, kde se však k vašemu nemilému překvapení objeví její dvacet let krutě sexuálně zanedbávaná matka, která na první pohled okamžitě promění vaše dříve dokonale mlsné erotické fantasie v hromadu třesoucího se sulcu, v němž ulpívají zbytky chlupatých vepřových kůží. Nepoddajný porost nohou, na kterých byste jen stěží našli kotníky, se dere přes vyšisované silonky, v podpaždí košťata následována obrovskými mastnými kruhy na krepové halence, neidentifikovatelný počet špatně oholených, pórovitých brad se vzrušením chvěje při každém vašem slově za nedočkavého pomrkávání prasečích oček, figura, která by z fleku vyhrála konkurz na nejnovější reklamu Myšelinu a celá ta scéna nejdrsnější barokní dekadence je jemně podkreslena všudypřítomným odérem hovězího pižma, při němž v místnosti hnědnou květiny. Inu, něčemu takovému rozhodně nemáte chuť strkat prsty do Termixu ani ve svářečských rukavicích, aby vás náhodou něco nepohryzalo, a tak se s hlasitým, táhlým zaprděním vymluvíte na náhlou střevní příhodu a zděšeně prcháte zpět do bezpečí domova pustit si po dvacáté Kmotra a vrátit se k tomu vzrušujícímu honění nad anonymními entitami u internetů. *** Ačkoliv je Jeník slizký jak cigánské hračky a hraje tak, až se z toho málem krčí celuloid, pokud se nejdřív podíváte na tohle, smutně zjistíte, jaký byl scénárista babral, režisér manták a dramaturg hovado. (23.10.2015)

Film se tak dlouho tvářil hodně špatným dojmem, až mě přinutil se na ně podívat projistotu znovu. Abych to vysvětlil. Zpočátku se vyprávění řítí rychlostí vpřed a není moc prostoru pro nějakou zapamatováníhodnou scénku, vše se změní na konci 2 třetiny kdy u stolu sedí všechny hlavní postavy a Johnny Depp má zase jednou za 100 let svou geniální chvilku. Tady se mu daří na relativně malém prostoru mě přesvědčit že se skutečně jedná o hodně nebezpečného člověka, se kterým si není radno zahrávat. Podobnou scénku jsem viděl když se Joe Pesci ptal Funny how? Prostě divák netuší co se bude dít a to je přesně ono. Příběhy seřazené chronologicky nejsou nic zajímavého dokud se děj značně nezpomalí... Scott Cooper to se mnou docela umí, že mu to tenkráte ale trvalo. 75% (15.02.2016)

Deppův bostonský upír zosobňuje v příběhu s nápadnými náboženskými podtóny neodolatelně svůdné zlo, které si vás díky svému charismatu získá na svou stranu snáze než nudné dobro. Stejně jako ambiciózního, ale prozatím neúspěšného Connolyho. Nedá se ale říct, že by agent FBI představoval protagonistu příběhu, jehož očima bychom dění sledovali a s kterým bychom se měli sžít. Kamera si od něj drží stejný odstup jako od ostatních postav, do jejichž vnitřního světa také nemáme přístup (například v podobě flashbacků nebo vnitřních monologů) a vnímáme je pouze zpovzdálí, spíše jako pozoruhodné objekty k pozorování než jako aktéry vyprávění. Výjimku, kdy vidíme tváře herců zblízka, představují scény násilí. Zděšené výrazy těch, kdo jsou svědky Burgerova sadismu, svědčí o jejich vědomí, že se sami mohou lehko stát příští obětí. Do tváří vidíme také obětem, které jsou společně s manželkami, vystavovanými psychickému nebo fyzickému násilí, jedinými postavami, s nimiž můžeme soucítit. Příznačně jde o postavy nejbezmocnější, které nemohou nic ovlivnit, a nezbývá jim, než se na příchod zla připravit třeba četbou Vymítače ďábla (jako Connolyho žena). Odměřený vizuální styl filmu, založený na velmi pomalých jízdách kamery, statických širokoúhlých záběrech a slabém nasvícení, odpovídá snaze o odměřenou procedurální rekonstrukci toho, proč bylo výsledkem spojenectví mezi FBI a Bulgerem tolik mrtvých, a přispívá k plíživě pomalému tempu vyprávění. V přístupu k faktům dokumentaristicky věcný, maximálně popisný film, který si od postav drží zdrženlivý odstup, namísto uceleného vyprávění nabízí fragmenty, jež si musíme sami pospojovat, a svět organizovaného zločinu rámuje bez snahy o podmanivou podívanou. Nenabízí očekávané žánrové potěšení a vyžaduje více spoluúčasti než byste od filmu s Johnnym Deppem očekávali, ale tím spíše s vámi zůstane déle než snímky, které jdou divákům vstříc a nekladou na ně velké nároky. 75% (18.11.2015)

Úplne obstojná retro gangsterka, neviem, čo sa sťažujete. Typovo by zrejme do hlavnej role bostonského bossa pasoval Jack Nicholson vo svojej zriedkavej vážnejšej, no nemenej úchylnej, polohe. Čo ale robiť, keď ten už má skoro 80? Niekto s citom pre požadovaný efekt zrazu musel navrhnúť, nech sa nestarnúci Donnie Brasco nechá zmaskovať na starnúceho Jamesa Bulgera a základ úspechu bol na svete. Inak to má všetko, čo film o organizovanom zločine má mať. Dejová kostra sa rozvíja okolo istého počtu postáv, neskôr sa upriami na menšiu skupinu z nich a keď si tí začnú nažívať v určitom pokoji krviprelievania, skomplikujú im to postavy nové, ktoré sa vyskytujú na rozrastajúcom sa teritóriu, prípadne prevezmú žezlo niektorého z aparátov moci, pretože proste panta rhei. Jediné, čo ma tu nejak výraznejšie prekvapilo, je fakt, že brat známeho mafiána mohol byť senátorom. A keďže bol jeho mladším bratom, asi sa nedostal k moci skôr. So skutočným príbehom sa ale nebudem prieť. (07.02.2016)