Prci, prci, prcičky: Stretávka

I pro mě, člověka, který viděl všechny díly původní trilogie jen jednou, tohle byla příjemná nostalgická vzpomínka. American Reunion je vtipná komedie s minimem fekálností ale maximem nostalgie. A přiznám se, fungovalo to. Bylo fajn vidět, jak herci dospěli (alespoň někteří) a jak se (alespoň někteří :-)) pohnuli dál. Bylo fajn vidět, jak Jimův táta dostal více prostoru, bylo fajn vidět, jak se všichni herci z původní trilogie vrátili do svých rolí a úplný závěr filmu byl prostě geniální. Pokud jste s původníma Prcičkama prožili daleko více než já, pokud je to pro vás nepřekonatelný kult mládí, tak budete určitě mnohem víc než spokojeni. Parádní (alespoň doufám) uzavření jedné série, která (přiznejme si to) odstartovala vlnu filmů, z nichž většina se ani nepřiblížila označení "koukatelný film". 80 %. (11.07.2012)

Stará známá parta je zase jednou kompletní a až na pár hlušších chvilek je s ní ohromná zábava. Školní sraz - jak se dalo předpokládat - dost hraje na nostalgickou notu, což není vůbec na škodu, protože tak činí efektivně, hezky po "smithovsku" a chvílemi prodává životní moudra téměř stejně zručně jako samotný mistr Kevin Smith. Zatraceně příjemná podívaná nejen pro zasvěcené (ti budou mít z filmu dvojnásobný požitek). Jen škoda toho trapného terminátorského vtipu, který jakoby vypadl z nějaké geekovské parodie. (16.05.2012)

Kdo by si rád nezavzpomínal... Opět se tu našlo spoustu vtipných věcí, ale taky krásně nostalgických. Mám takový zvláštní pocit, který u moc filmů nezažiju, takže jde o hodně dobrý film. S chutí zařazuji školní sraz do top 3 nejlepších prciček, ale neříkám, že musí být zrovna třetí, všechny tři díly 1,3,8 mám rád tak nastejno. Zatím 4,5* (05.10.2012)

S odřenou zadelí, ale ještě pořád druhý nejlepší díl. Do půlky ale velká slabota, trpící mizernou režií, vyšeptalými vtipy typu "pamatuješ na to, jak jsme dělali tohle a tohle?" a vlastně i celkovou nezajímavostí celého osazenstva, u něhož jsem měl neustále pocit, že jsou na place jenom proto, že mají kariéry v řiti a za rohem na ně čeká chlápek z berňáku kvůli neplacení daní. Cca v polovině (oslava narozenin a následně Stiflerova party) se ovšem jakoby lusknutím prstů všechno obrátí o 180 stupňů a Prcičky se vrátí v plné síle. Najednou fungují nostalgické chvíle (geniální soundtrackové odkazy!!!), konečně se dostaví i bránici likvidující gagy (Jimův táta a Stifler opět ve formě + Sherminátor!) a finální přísun životních mouder už dlouho netrefil hřebíček tolik na hlavičku. 7/10, už jen kvůli titulkové kino-scéně, která uzavře kruh snad nejlíp, jak to šlo. (05.04.2012)

Nakonec i sám velký Stifmaister si vyslechl: „Už nikdy to nebude jako dřív.“ Já děkuji režisérům, že nechali hrdiny Prciček důstojně zestárnout a vstoupit do středního věku. Dnešním třicátníkům nabídli velmi autentický pohled na jejich vlastní životy a generaci teenagerů, kteří se možná vzhlédli v prvním díle, ukázali, jací z nich budou za pár let potrhlí strejcové. Člověk občas potřebuje vystoupit ze zajetých kolejí. Opíjet se s kamarády středoškolskou nostalgií není od věci. Zvlášť když je na co vzpomínat. 65% (15.08.2012)