Kód Enigmy

,,Někdy jsou to lidé, které nikdo nezná, kteří dokážou věci, které si ostatní nedokážou ani představit. '' Ano, jsou to stovky, možná tisíce osudů vyjímečných lidí, o jejichž přínosu k vyhrání války nikdo ani neví a kteří za svojí práci dokonce ani neberou žádnou zaslouženou rentu, zkrátka jen a jen proto aby tajemství jejich válečného života bylo uchováno. To co znají, nebo lépe řečeno dnes už povětšinou znali mělo takovou zpravodajskou hodnotu, která vysoce převyšovala cenu jejich života a někdy i tisíců dalších. Zemřeli bez zásluh, bez medailí, bez velkých poct a přitom jejich přínos válečnému úsilí často nahradil několik armádních divizí... To byl osud i Alan Mathisona Turinga, génia , který rozluštil kód Enigmy. Závěrečné odsouzení Turinga v padesátých létech je jen smutnou tečkou potvrzující toto pravidlo...Naštěstí i pro všechny ty tajné služby a vlády (dokonce i v ultratajném Rusku) už lecos z Druhé světové přestává být tajné a tak se můžeme těšit třeba i na další bonbónky co archívy doposud ukrývají v obálkách s nápisem Top Seret a Cоверше́нно секретно . Ačkoliv by se mohlo zdát, že film nebude díky šifrám a matematikům pro každého, hned od první minuty se slibně rozjíždí. Ve filmu mi mírně vadilo prolínání tří dějových linií, které sice byly pro film a informovanost diváka důležité, ale byly k sobě sesazovány dosti těžkopádně a mně osobně to rušilo. Aby film byl lehce akční, máme tu i nepravděpodobnou zápletku s rozluštěním čísla konvoje včetně názvů britských plavidel s bratrem jednoho z šifrantů na palubě... Scénka sice vysvětlila, že by byla blbost chytrým Němcům prakticky vyzradit, proč a na základě čeho se jim nezdařil útok na konvoj, ale bylo to znázorněno moc jednoduše... Jinak bych filmu neměl moc co vytknout, snad jen že mohl být kraspet kratší. Ten konec se už mírně táhl. Je velmi dobře, že film vznikl. Alan Turing si ho právem zaslouží a o jeho zatraceně velkém příspěvku k vyhrání války se alespoň s velkým zpožděním dozví široká veřejnost. Bohužel, jemu je to už k ničemu a raději si ani nedomýšlím s jakou hořkostí v srdci nejspíš umíral. Dávám 4 rotory řazené na jedné ose. * * * * (01.03.2015)

Nadprůměrný životopisný film o jednom výjimečném životním osudu. Osobně jsem tedy překvapen, že ho režíroval právě Morten Tyldum, po tak rozdílném filmu jako byli Lovci hlav, v tom dobrém slova smyslu surovém, syrovém a naprosto černý humorem ozvláštněném snímku, tak ryze skandinávském, když nyní se v Kódu Enigmy občas nešťastně zapletl s klišovitými scénami hollywoodského ražení a místy trochu moc schematickou linií vyprávění, přesto jeho snímek ale ozřejmuje to, co má - krapet pozapomenuté osudy výjimečného génia, kterého zadupala a o život připravila prudérnost doby a kontext faktu, že všechny tyhle úděsné staletí trvající nonsensy neemancipace smetla až vlna levicového tání 60. let 20. století, tedy tlak ,,květinových dětí" v Americe a studentské bouře ve velkoměstech západní Evropy, což je tedy jen slabé půlstoletí zpět. Neuvěřitelné, že do roku 1967 byla v Británii homosexualita trestným činem (třeba v takovém Rakousku až do roku 1971 a v Norsku 1972, mnoho států ještě mnohem později), ve Švýcarsku ženy neměly do roku 1971 volební právo (v Lichtenštejnsku dokonce až do roku 1984!), v USA až do roku 1964 fungoval apartheid etc. etc. Co všechno ještě mohl Alan Turing vymyslet, kdyby ho prudérní společnost nedohnala k sebevraždě?! O kolik se mohla urychlit počítačová revoluce?! A kolika dalším géniům prudérnost společnosti a extrémní křesťanská konzervativnost neumožnila rozvinout jejich osobnost a talent? A to samozřejmě píši s plným vědomím faktu, že film trochu manipuluje s historickými fakty a historickou věrností, ostatně jako každý film... (01.02.2015)

Hrozně se mě líbily ty časový prology. Vždy pár minut a pár vět v padesátých let a pak hajdy do válečných časů, vyprávět příběh. Bylo to udělaný velmi poutavě, nechyběl ani britský humor, který nejednou dal znamení mé bránci, aby zapojila do akce smíchárnu. Benedict skvělej, zvládl poměrně náročnou roli s naprostou lehkostí a přirozeností a přitom zahrát mišuge a současně homíka, určitě nebylo snadný. Další osln mé osobnosti dodal Mark Strong. Ten může ty šéfy tajných služeb jít vyučovat do Královské akademie dramatických umění v Bloomsbury jak je dobrej. Anglie a její zákony v padesátých letech, to byl taky slušnej hnůj a díky tomu si konec filmu si užili hlavně moje emoce. (27.01.2015)

Skoro celý život používám počítač, vlastně se tím, že o nich něco vím, i živím a až nyní se dozvídám, že nebýt Alana Turinga, geniálního matematika a logika, tak všechno mohlo být jinak a já bych si své poznámky k tomuhle filmu škrábal někam na papír do šuplíčku. No dobře, Alan nebyl zrovna tím, kdo počítač, jak ho známe dnes, přímo vymyslel, ale spoustu lidí k jeho vytvoření alespoň inspiroval. A jeho život je pozoruhodný i tím, že kromě počítačů by tu nebyla ani spousta z nás, protože rozluštění kódu Enigmy zachránilo nespočet životů. A do třetice: Alan Turing byl obětí své doby, která šla nemilosrdně homosexuálům po krku. Spousta silných témat, která se filmovým tvůrcům povedlo převést na stříbrné plátno. Nebojte se přívalu slz, to se spíš občas Benedictovu sucharství od srdce zasmějete. PS: Víte, čím se inspirovala firma Apple při vymýšlení svého loga? (28.01.2015)

Vykalkulovaná relatívne chladná oscarovka. Každý odtieň Turingovej osobnosti, každý posun príbehu má jednu vlastnú scénu, aby to pochopil aj ten najväčší tupec. Nie, na to, aby som chápal, že Turning je asociál, nepotrebujem scénu s tým, že sa dohadujú, či idú alebo neidú na obed. A na to, aby som pochopil, že "odteraz majú byť tím", nepotrebujem vidieť, ako Turning každému rozdáva jablká. Imitation Game nie je film, ktorý patrí do tejto doby. Zasekol sa totižto niekde v 90tych rokoch. (16.02.2015)