Čas na dobrodružství

Všechno, jen ne nonsense, tyjo. Jsem lehce za polovinou (156 dílů za mnou, 123 přede mnou), takže je asi načase něco málo napsat. Ale varuju, že nejde o důkladnou analýzu, spíš pozorování. Poznámky si u toho nepíšu, většinou koukám po večerech, když se mi už nechce nic dělat! // Úplně necítím potřebu Adventure Time chválit jen na základě vizuální kreativity, ačkoliv funguje skvěle, jenže tomu se věnuje kde kdo. Unikání a relativně nepopsaný mi přijde třeba způsob vyprávění, který je flexibilní pomalu jako pes Jake. Možná trochu víc. Systematicky na sebe vrství různý narativní rámce převzaté z populární fikce a uvědoměle si s nimi hraje. Představme si to jako takovou (trans)textuální strukturní pyramidu: (a) základnu tvoří hodně obecné heslo „pohádka“ a na něj navázaná pravidla i očekávání -> (b) do něj je zapuštěný milostný příběh -> (c) pomalu odkrývající nějaký stav fikčního světa -> (d) skrze jednotlivé zápletky mnohdy vycházející z konkrétních žánrových schémat. Každý z těch bodů na jedné straně zaručuje, že Adventure Time funguje na diváky obeznámené s jakýmkoliv z nich, ale zároveň obratně podvrací jejich vývoj. // Vezměme si tu první úroveň – pohádku. Když to maximálně redukuju (a Proppa tím rozhodně nepotěším) tak Rytíř (Finn) se svým věrným ořem (Jake) zachraňuje princeznu (Princess Bubblegum) od zlého čaroděje (Ice King). Primitivní! Jenže těch princezen je stále víc (jen druhý díl představí Lumpy Space Princess a Hot Dog Princess, třetí dokonce Emerald, Ghost, Raggedy, Slime a Wildberry Princess), ne všechny potřebují zachránit, ba co víc, hrdinové čas od času trpí nečekanou existenciální krizí a zlý Ice King se stává uvědomělou hrou se schématem padoucha. Dokonce se transformuje ve víc a víc tragickou figuru. A právě ke všem těmhle nádherným zákrutám dochází čas od času v dlouhodobém horizontu mnoha epizodních světů. Takže třeba až v epizodě 72 (3x20, Holly Jolly Secrets Part II) se odhalí, že Ice King dříve býval jakýsi Simon Petrikov, jeho minulost se prohlubuje v dílech 103 (4x25, I Remember You) a 118 (5x14, Simon & Marcy), což má za následek radikální rekontextualizaci chápání jeho figury ve fikční současnosti. Veškeré jeho konání má najednou melancholický a hořký rozměr. V těchto drobných posunech – k nimž dochází na úrovni každé z postav – se postupně mění celá divácká zkušenost se seriálem. Fantastický! // I ta milostná zápletka se začne poměrně brzo problematizovat a v prvních pěti sériích nedojde vztah Finna s Bubblegum naplnění. Do cesty se jim staví až nečekaně promyšlené překážky – věkový rozdíl, workoholismus, kletby, ale také vlastní ego. // Třetí úroveň je možná nejzajímavější, protože se doplňuje velmi sporadicky. Nejdřív se může zdát, že hrdinové žijí v pohádkové Land of Ooo, která nemá nic společného s fikční reprezentací našeho světa. Jenže i to se začne problematizovat. Skrze drobné náznaky se odhaluje, že Land of Ooo je post-apokalyptická budoucnost vzniknuvší po nukleární válce. // A na pomyslné narativní špičce jsou jednotlivé epizody, ty obratně zužitkovávají populární narativní schémata, aby je zasadila do nečekaného kontextu. Takže dostaneme heist (5x23, One Last Job), dungeon crawler (5x36, Dungeon Train), zombie díly (1x1 a 3x13, Slumber Party Panic a From Bad to Worse), whodunnit (3x12, The Creeps) nebo třeba policejní thriller (4x13, Princess Cookie). // Obecně myslím, že první série je dost pitomá, protože stála primárně na hrátkách s vizualitou a představivostí tvůrců, přičemž až od druhé se začala systematicky obracet notoricky známá schémata. A pak se to už nezastaví! // Seznam mých nejoblíbenějších dílů chronologicky: 2x1 (It Came from the Nightosphere); 2x19 (Mystery Train); 2x25 + 2x26 (Mortal Folly + Mortal Recoil); 3x3 (Memory of a Memory); 3x4 (Hitman); 3x5 (Too Young); 3x10 (What Was Missing); 3x12 (The Creeps); 3x15 (No One Can Hear You); 3x17 (Thank You); 3x22 (Paper Pete); 3x26 + 4x1 (Incendium + Hot to Touch); 4x9 (Princess Monster Wife); 4x13 (Princess Cookie); 4x19 (Lady & Peebles); 4x20 (You Made Me); 4x24 (Reign of Gunters); 4x25 (I Remember You); 4x26 + 5x1 + 5x2 (The Lich; Finn the Human; Jake the Dog); 5x4 (Up a Tree); 5x14 (Simon & Marcy); 5x16 (Puhoy); 5x21 (The Suitor); 5x25 (Candy Streets); 5x28 (Be More); 5x42 (James); 5x43 (Root Beer Guy), 5x46 (Rattleballs). (06.03.2020) (menej) (viac)

10/10 Tenhle seriál se stal mým nejoblíbenějším a pokud je tady někdo kdo váhá o tom tomu dát šanci, tak rozhodně do toho! Tohle je něco, co v člověku něco zanechá a i po dlouhé době bude vzpomínat jak skvělé to bylo. Hned ze začátku začnu s dokonalou animací. Všichni jsou tu vlastně celkem normální, ale mají často nudličkovitě vtipné končetiny i příroda atd... je vlastně běžná normální animace, ale člověk z toho tak příjemně cítí něco víc. Každičký díl má něco málo přes 10 minut, někdo by si mohl stěžovat, že je to málo, ale rozhodně není, je to perfektní. Člověk může skončit kdykoli ho mamka zavolá na večeři atd... a i příběh právě v tom díle je na to skvěle stavěný a zaručí to člověku, že se uprostřed dílu nezačne nudit. Celý seriál je rozdělený na pomyslných pár částí a to 1-4 série, kde je často každý díl rozdílný a nijak zvlášť na sebe nenavazuje a je to o různých blbostech a mini příbězích, které jsou dokonale náhodné a díky tomu divák nikdy nemůže odhadnout co přijde. Třeba banánový muž co sestrojil raketu do vesmíru. Takovéhle náhodnosti, které jsou ale dobře vysvětlené a nakonec dávají smysl jsou vtipné a odráží se právě v druhu humoru který tu je. Někomu může připadat trochu cringe, ale za mě osobně je to přesně trefa do černého a spojováním náhodných blbyn a občasných narážek je tak vtipný, že se člověk se spojením děje bude opravdu smát. Celý seriál obsahuje snad všechny druhy žánrů od detektivky, po menší horor. A když přijde nějaký takový méňě častý žánr, tak si ho člověk opravdu užije a stojí za to. Třeba díl Jake the brick je pouze relaxační povídání, ve kterým se vlastně nic neděje a jen se komentuje zajíc v nepříjemné situaci, ale spojením krátkého času dílu, krásné animace a vtipu v pozadí je to jeden z nejlepších dílů. V celém seriálu už od úplného začátku můžeme vidět všude v krajině různé pozustatky apokalipsy, a právě tyto drobnůstky, kdy se seriál nesoustředí přímo na tajný děj a nechá človéka teorizovat a postupně mu dává větší střípky je tak úžasný, že už jen kvůli tomuto je to jeden z nejlepších seriálů, a když se člověk dostane k dané odpovědi, tak žasne. Bohužel asi jediná věc, kterou tomuto seriálu musím vytknout je fakt, že právě tohle dokanalé apokaliptické drama se po asi 6 sérii moc nerozvádí a působí dost ukončeně, a i když seriál dokáže v pořádku fungovat dál s neskutečným světem plným možností, člověku je líto, že svou nejlepší skrytou zbraň už tolik neuvidí poznávat. Druhá pomyslná část seriálu 5-8 série dostává už trochu větší spojitosti a začíná se tu rodit cesta k nějakému většímu cíly. A tady je to asi část, kterou začnou mít rádi lidi, co potřebují rovnou linku příběhu, která jede. Ale za mě upřímně naprosto doporučuju obě části i s právě předchozími sériemi, které jsou sice více samostatné, ale mnohem víc rozvádí charakter postav a nekonečné množství způsobů divností a světa, který jen tak někde nenajdete. Fakt, že celý svět je naprosto šílený a při pomyšlení, že 95% obyvatel he z cukru a další jsou démoni, upíři, mutanti, obři a spoistu dalších, ALE ve skutečnosti je to pořád ta samá Země s lidmi, kteří tu opravdu byli a seriál dokáže neskutečně zábavně, logicky a dobrodružně vysvětlit všechno, co se děje a divák to opravdu chápe. Poslední 2 série jsou připrava na závěr. Jak už jsem říkal je tu neskutečné množství postav, které jsou každé naprosto, ale naprosto výjimečné jak už vzhledem, tak i charakterem. Každičká psotava i ty menší mají téměř vždy promýslený dramatický příbeh, který je krásně vykresluje a po tom všem není možné, aby divák nemiloval jakoukoli z těchto postav. To ja dokáže tenhle seriál prodat postavu je až zázrak. Kdo by třeba řekl, že si za 10 minut v celým seriálu dokážu oblíbit bublinu vzduchu tak moc, že ji už nedokážu opustit. I ty, vztahy které mezi sebou všechny postavy mají jsou fakt silné a emocionální. Přes to vše je tu ale asi 7 hlavních postav, kolem kterých se to tu hlavně točí a teprve tady jsem viděl masterpiece v příběhu fiktivní postavy v podobě Ice Kinga, který, přes to, že působí jako starý modrý úchyl získal moje srdce. Seriál ví přesně, co divák potřebuje, a proto do všech postav dává něco malého, v čem se každy může najít a pokud to nenajdete u prvních dvou postav, tak u zbylých 50 to najdete. Když budete velmi pozorní nebo si obraz občas zastavíte, tak zjistíte, že detaily jsou tady opravdu všude. Už jen v rychlým proběhnutím v lese se najde hromada neskutečných drobností, jako třeba malá vesnička pidimutantů a mnoho dalšího, díky čemůž to vše působí více propracovaně a plně. Od samého začátku je tu pár postav, věcí, míst, které až neuvěřitelnou náhodou sedí a navazují na věci v vudoucnu takovým spůsobem, že člověk nevěří, že tohle měli promyšlené dopředu. Pokud mám za mě říct mé oblíbené díly, tak krom hromady dalších, na které si nemohu vzpomenout jsou to Ketchup, Jake the brick, Bonnibel Bubllegum a hlavně Simon & Marci. Seriál má sice mnoho označených žánrů a ještě více neoznačených, ale je tu především jeden, který by pod to měli opravdu dát, protože je to něco, na čem seriál z části stojí a proč i mimo sledování dokáže zůstat mnoho týdnů v hlavě diváka a to, že je to MUZIKÁL. Ano je tu takové obrovské množství pišniček všeho druhu, které mohou být i 10 vteřin dlouhé, ale téměř každá z nich je neskutečně krásná, padnoucí do seriálu a hrozně chytlavá. Do toho se tu s hudbou spojují i různé intra a outra, které člověk ani nechce přeskočit, naopak si je rád pustí znova a znova si začne všímat malých detailů a zkrytých eastereggů při skvělé hudbě. Jak už jsem říkal animace je tu božská, ale tenhle seriál se opravdu nebojí riskovat a proto tu je hned několi různých druhů animací, které pokažné vytřou zrak a nepůsobí vůbec divně vůči příběhu, kvůli samostatnosti spousty dílů a jejich dobrodružného šílenství. Některé psotavy tu říkaj často i velmi zajímavé názory a věty, které jsou k zamyšlení. Téměř v každém druhém díle nějaká menší písnička zazní a díky tomuhle se mi tento seriál ještě víc zaryl do srdce. Upřímě mohu říci, že i když to tak vypadá, tak tohle není jen seriál pro děti, ale naprosto pro každého, téměř vším dokazuje, že je spíš pro dospělé, ale že i dítě bude šťastné a i když něco nebude chápat, tak si užije naprosto dokonalé díly plné zábavy a dobrodružství. Za tímhle vším, za tou radostí, dramatem, hudbou, hezkou animací atd... přichází plnohohodné finále, které ačkoli mohlo být pomaleji najeté a více rozvedené bylo naprosto skvělé a u posledních dvou písniček si divák s radostí v srdci pobrečí. (24.04.2022) (menej) (viac)