Muž odnikud

Muž. Trauma. Zádumčivost. Děvčátko ze sousedství. Zločin. Mafie. Pomsta. Hodně pomsty. Ještě víc pomsty. Spousta mrtvejch. Komu se líbilo 72 hodin, tomu se bude líbit i tohle. Příběh je jednoduchej, děj samozřejmě nadsazenej, ale akce parádní. Střelba i souboje muž proti muži a nůž proti noži, to není násilí, ale krvavý balet. Love it! (21.01.2019)

I přes drobné nedostatky ve scénáři naprosto úchvatná podívaná. Moje oblíbené téma, kdy je osamělý mstitel "donucen" opustit svůj uzavřený svět, a nekompromisním stylem likviduje všechy, kteří se mu stojí v cestě, okořeněné mojí oblíbenou scénou - bitky na nože, navíc jak jednoho proti jednomu, tak jednoho proti mnoha. 90 %. (03.12.2011)

Nad očekávání dobré drama, které ze sebe chrlí jen to nejlepší. Asiaté jsou známí svými filmovými citovými výlevy v nekonečné stopáži. Toho jsem se obával i zde. Naštěstí, někdo se rozhodl namixovat všechno rovným dílem a vzešel z toho do poslední minuty vystupňovaný krimi thriller s dobrou zápletkou, charismatickými herci, vyváženou akcí a s kapkou slz. 90% (27.02.2011)

Slavný jihokorejský tvůrce Ki-duk Kim na filmařinu, zdá se, zanevřel a Chan-wook Park (OldBoy, Žízeň) s Jun-ho Bongem (Mutant, Matka) zase excelovali loni a tento rok nic nenatočili, ale i tak v národní kinematografii nebyla pro rok 2010 nouze o kvalitní díla. Samotného Parka zastoupil Jeonh-beom Lee s výtečným filmem Viděl jsem ďábla – viz níže v článku – a právě The Man From Nowhere Jeong-beom Leea spolu s ním tvoří duo nejintenzivnějších a nejpůsobivějších jihokorejských filmů tohoto roku. Příběh o tom, jak to dopadne, když podsvětí provozující černý obchod s lidskými orgány proti sobě poštve člověka, který „žije jen pro dnešek“ a čirou náhodou je speciálně vycvičeným strojem na zabíjení, není nijak zvlášť komplikovaný a víceméně opisuje důvěrně známou šablonu, avšak emocionální linie příběhu je natolik silná, že by jakékoliv sofistikovanější hrátky s žánrovými předpoklady byly akorát na obtíž a zbytečně by odváděly divákovu pozornost od samotného jádra filmu. Tím je postupně gradující vyprávění přímočarého děje, který od pomalého úvodu neustále nabírá na intenzitě, aby v závěru doslova explodoval v katarzi formou – světe div se – neskutečně brutální a zároveň i emocionálně vyhrocené akční sekvence. Melancholický hudební podkres v kombinaci s roztřesenou ruční kamerou fungující v naprosté harmonii s precizní choreografií vyústil v jednu z nejlépe natočených a nejintenzivnějších scén tohoto roku, která je jasným důkazem toho, že Korejci dokážou na rozdíl od na pouhý efekt hrajících západních tvůrců obdařit akční sekvenci plnohodnotnou emocionální rovinou a z krvavých soubojů na nože a přestřelek vykřesat něco až dojemného. Bin Won v titulní roli tragického hrdiny si navíc se svým úsporným herectvím v ničem nezadá s léty prověřeným Byeong-heon Leem a já doufám, že si v dohledné době spolu zahrají v jednom filmu…klidně opět pod režijním dohledem Jeong-beom Leea, kterého po zhlédnutí The Man From Nowhere řadím mezi jihokorejskou filmovou smetánku. (28.12.2010)

Také ázijské 96 hodín. No bol som prekvapený, ako ma to vzhľadom na môj vlažný záujem o kórejskú kinematografiu bavilo. Prvá polovica bola síce menej záživná - dejová linka upadla do typického kórejského chaosu a zmätku, pričom sa samozrejme nezabudlo ani na hodnú dávku patetickej, ba priam až smiešne naivnej melodrámy, no na druhú stranu sa mi páčilo, že to malo spád a že smerom ku koncu snímku atmosféra a napätie spolu pekne gradovali, čo sa prejavilo v super lahôdkovom akčnom finále plnom špičkovej bojovej choreografie. Aj Liam Neeson by závidel. Vďaka záveru sa preto prikláňam k lepšiemu hodnoteniu. 70/100 (25.11.2017)