Staré pověsti české

Jiří Trnka byl filmařská osobnost světového významu, důkazem budiž i spousta mezinárodních a festivalových ocenění tohoto filmu. Je tu zjevná inspirace dílem Josefa Mánese a Mikoláše Alše, ale přitom zůstal Trnka svůj, plný obrazové fantazie. Tím, že celé to vyprávění pojal velmi poeticky, je možná trošku zkratkovité, ale to mi na zážitku neubralo. Přitom je film oproštěn od přílišného patosu, přestože doba a pojaté téma k tomu svádělo. Obraz je, jak je u Trnky zvykem, velmi dynamický – kamera často mění úhly pohledu, krouží, pluje libovolnými stranami, zoomuje a Trnka se nevyhýbá ani masovým scénám, což muselo být realizačně velmi náročné. Co do imaginace byl Trnka srovnatelný snad jen s Karlem Zemanem, či Břetislavem Pojarem a v této souvislosti mě napadá – kdypak se u nás dočkáme DVD edic jeho díla? Stejně jako donedávna u Zemana, i tady mají naši distributoři velký dluh, či spíše nezájem. Ale co se divím, v zemi, kdy během pár týdnů přijde 600 tisíc lidí na Babovřesky, pravdaže… (07.04.2013)

Brit89 má podľa mňa pravdu. Ľudia tu navyše podľa mňa viac obdivujú formu ako obsah, aj keď tá forma plná piesní a tanca, no málo rozprávania mi ako cudzincovi neznalému tých príbehov veľa nedala, nedozvedel som sa skoro nič a tak by som bol rád, keby sa do toho niekto v súčasnosti pustil opäť, no tak, aby z toho aj divák niečo mal, aj keď nechápem tie zahraničné ceny. Som rád za bábkový film, veľa ich nebýva, no z tohto som bol trocha mimo, sem tam nejaká víla, plno hádzania oštepov, občas akoby nejaké biblické príbehy, striedanie vládcov, ale napriek takej na súčasnosť strednej dĺžke filmu ma to celkom rýchlo unudilo. (17.04.2015)

Predlohu som nikdy nečítal. Ani Jiráskovu, ani Vančurovu. Českú mytológiu poznám len veľmi zbežne. Prevažne na základe odkazov v iných knihách alebo filmoch. Videl som síce film Kňažná Libuša (r. Constantin Werner, USA/ČR 2008), no miestni znalci ho väčšinovo zvozili ako nepoužiteľný historický prameň. Pokusy o Jiráska skončili vždy fiaskom - nudné rozťahance. Ako cudzinec neznalý predlohy (čo sa tu v komentároch hodnotí ako prekážka pochopenia filmu) som si Trnkov bábkový film skvele užil. Málokedy pateticky burácavá hudba a hlasy tak podmanivo sedia s vyobrazením úsvitu národných dejín. Hoci pokladám praotca Čecha najmä za lenivca, ktorý maximálne vedel vyjsť na oblý minikopec Říp (vrchol jeho turisticko osídľovacieho úsilia) a tam si, unavený jak sviňa, zmyslel, že do konca života chce len lízať med a žrať do prasknutia. A už nikam moc neputovať. Preto povedal, že okolo neho to oplýva medom a mäsom. Tak vznikli Čechy. Kombináciou lenivosti a maškrtnosti. Trnka to samozrejme zasadil do správneho rámca, plného strachu z prírodných strašidiel, súperením poľnohospodárov s baníkmi (dnešný boj developerov a bioezoextrémistov). Zakomponoval mocenské hrátky, premenu matriarchátu v patriarchát, poľovníctvo na diviačiu škodnú, predobraz pardubickej prekážky Taxis (Šemíkov skok), boj s vonkajším ohrozením. Veľké bájoslovné dejové línie skvostne a pritom prirodzene prepojil s bežným životom ľudu. Vystihnuté sú všetky podstatné dobové činnosti. Hneď po ukončení túžba vidieť znovu. Splnená. A kedykoľvek v budúcnosti si opäť film rád strihnem. I doplnený i o nevidených 11 minút, pretože recenzia sa vzťahuje k videnej, alternatívnej 80 minútovej verzii. Prihováram sa za jeho uvedenie na verejnoprávnej českej telke každoročne 28. októbra i 1. januára (vznik Českej republiky). (01.01.2021)

V dětství mě Lučan zároveň děsil a přitahoval (že by mysterium tremendum a mysterium fascinans?... no, nejspíš ne :)) . Vysoké hodnocení však dávám proto, že celý film je krásný a působivý. A tentokrát vůbec nevadí, že hrdinové jsou oživlá dřeva. Však to znáte: Jedenkrát sekerou ťali, dřevo promluvilo. (26.10.2010)

Vynikající loutkově filmová adaptace nenáviděné povinné četby. Jiří Trnka přidává coby svůj tvůrčí vklad nejen neuvěřitelně náročnou a precizní animaci, ale akcentuje v Jiráskově mýtické tvorbě hlavně rozměr romantický. A autorskou invencí je v jeho klasickém loutkovém filmu cítit především ohlas děsivosti a krutosti dávných dob. Trnkův film je také dalším důkazem pro literárněvědní teorii, že 50. léta byla další, čtvrtou fází národního obrození, byť řízenou ze sekretariátu ÚV a z pracovny profesora Nejedlého... (25.02.2012)