Réžia:
Jiří TrnkaHudba:
Václav TrojanHrajú:
Růžena Nasková, Zdeněk Štěpánek, Eduard Kohout, Václav Vydra st., Karel Höger, Otomar Krejča st.Obsahy(1)
Jiří Trnka patří k zakladatelům nejen české, ale světové animované tvorby. Loutkový film Staré pověsti české vychází částečně z Jiráskovy předlohy, ovšem významně rozšířenou o původní historický Kosmův pramen a v moderním výkladu přijal interpretaci Vladislava Vančury s jeho pronikavou básnivostí. Film i dnes uchvacuje scénickou šíří i režijním a výtvarným pojetím, které přes drobnost loutek dokáže představit hrdinské eposy české mytologie v celé její monumentalitě. Zcela nové je výtvarné zpracování loutkových typů, postavy musely přesvědčivě vyjádřit heroického ducha daného tématu. Film Staré pověsti české se těšil velkému mezinárodnímu ohlasu a získal mnohá zahraniční i domácí ocenění. (Studio Trnka)
(viac)Recenzie (93)
Naše minulost byla opravdu hodně hodně temná. Z naprosté psychedelie a chaosu vzešly národové slovanští, zejména pak kmen Čechův. Hudební doprovod vrhá diváka do temných vod beznaděje i mystiky a je to opravdu drsné (i když některým to může přijít i k smíchu). Lucká válka je samozřejmě vrcholem filmu. V každém případě je to velmi odvážné zpracování, rozhodně jen pro dospělé. Zlatý fond české kinematografie. ()
Občas mi na zdejších stránkách příjde, že když člověk nehodnotí jisté takřka netknutelné filmy (látky) nadprůměrně, může se tím v očích většiny snadno dostat do role.. ignoranta. Nicméně. Atmosféra filmu mi přišla vzácně magická. Taky mě často až zarazilo jak skvěle loutky hrají - jejich gestikulace a vzájemná souhra. Ovšem v samotném vyprávění jsem se místy přímo ztrácel... mohl bych možná brečet nad tím, že nemám řádně načteno, a můžu si za to sám. Ale omlouvá to tu do sebe zahleděnou, ve výsledku nudnou akademickou přednášku? ()
Vynikající loutkový historický film, který měl pro mě v dětství a mládí téměř hororový nádech. Podobný pocit jsem měla vždy, když jsem si večer v posteli pročítala Erbenovu Kytici. Umělecké propojení Trnky s Trojanem bylo geniální. Hudba byla dramatická, někdy až psychedelická, a podtrhovala výborně atmosféru filmu. Cítila jsem zde vlastenectví, ale na 50. léta naštěstí zcela přirozené a nenutící. Jiráska jsem nikdy nedokázala moc číst. Hlasy tehdejších hereckých osobností také umocňovaly výjimečný zážitek. Je to asi nejlepší Trnkův film, co jsem viděla, a ráda se k němu vracím. ()
Zatracovat Jiráska znamená povznést Trnku? Nebo je to naopak: Povznášet Trnku znamená docenit Jiráska? Buď jak buď: souhra poutavého námětu, kouzlo tehdy objevovaných nových možností animovaného filmu i jedinečné prolnutí autorské i scénáristické invence s režisérskou a výtvarnickou tvořivostí spolu se špičkovým hereckým obsazením stojí u zdrojů úspěchu, jehož nadčasovost nepopírá nikdo ze zasvěcenějších diváků. Jak je krásné být dospělým dítětem s hravou imaginací, která jen dále rozmnožuje trvání prchavého světa naivní romantiky našeho nejútlejšího dětství! ()
Jiří Trnka patří definitivně k té nejtenčí a nejcennější špičce ledovce talentovaných českých osobností a v tomhle snímku to svou zručnou animací, hrou s postavami, obrazem, loutkami a ostatními figurkami krásně dokazuje. Od jeho vzniku však uplynulo celých šest desítek let a dnes už diváci kromě vizuálních krás očekávají i děj, který v nich něco zanechá. Ten ovšem zrovna Trnkovo zpracování naší rádobyslavné historie nenabízí, historky jsou roztahané, upjaté a pokus o leitmotiv Čížka a jiných lidovek jen drásá nervy. Určitě stojí za zhlédnutí, ale kromě jedné z dalších výborných ručních animací nic moc nečekejte. ()
Galéria (20)
Fotka © Splendor Films
Reklama