Réžia:
Feo AladagScenár:
Feo AladagKamera:
Judith KaufmannHrajú:
Sibel Kekilli, Derya Alabora, Nizam Schiller, Settar Tanrıöğen, Florian Lukas, Alwara Höfels, Ufuk Bayraktar, Edin Hasanović, Serhad Can, Demir Gökgöl (viac)Obsahy(2)
„Přestaň snít!“, nabádá matka pětadvacetiletou dceru Umay (Sibel Kekilli), když ji vidí stát i s malým synkem Cemem přede dveřmi rodičovského bytu v Berlíně. Umay utekla z nešťastného manželství v Istanbulu, chce se natrvalo vrátit do Berlína a vést nezávislý život, jaký si sama určí. Doufá, že bezpečí, jež tak postrádala v cizí, vnucené vlasti, najde zde - u matky, otce, dvou bratrů a sestřičky. Záhy však pozná, že její rodina prostě nedokáže hodit přes palubu tradiční konvence.
Film se zabývá choulostivým tématem – jen za rok 2009 bylo na internetové stránce ehrenmord.de zaznamenáno dvacet osm případů žen žijících v Německu zavražděných pravděpodobně z důvodů cti, respektive její ztráty z pohledu mužů – mužů, kteří se dosud často nenaučili řešit problémy verbálně.
Cizinka ve své upřímné výpovědi přináší strhující, velmi silný filmový zážitek.
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (79)
Takmer dokonale ukázaná islamská pliaga, ktorá robí zo žien dobytok, nikoho netoleruje, svojím vyznaním popiera akékoľvek slobody zaručené v európskej civilizácii, no na počudovanie ich teplí slniečkári vítajú s otvoreným kakáčom, hoci ich hlavy raz padnú ako prvé. Tak už som sa vygrcal a teraz už len to, že film by si mala poyźrieť každá žena, ktorá čo i len uvažuje o vzťahu s moslimom. Dokonca sú niektoré tak hlúpe, že konvertujú na toto pedofilné náboženstvo a ochotne lietajú na koberci s ďalšími tromi podložkami, ktorých dôstojnosť a začína a končí päťminútovým stykom v spálni. Ale každá má slobodu voľby. Zatiaľ. ()
Cizinka je natočena, ne jako nějaká protiturecká agitka, ale dává nám nahlédnout do dvou zcela odlišných světů, mezi kterými je příkop, který je možná až příliš hluboký a je jen na divákovi, se kterou stranou se ztotožní a na kterou se nakonec přidá. Když k ní připočtu výborné herecké výkony, plus hudbu a konec, který snad ani nejde popsat, tak se za dnešní pětku nemusím stydět ani náhodou. ()
Tak z toho mi bylo hodně smutno. Celý film je jedna velká tragédie, všechny kopance a facky vedou k neodvratitelnému konci. A to všechno kvůli pochybné cti a tradicím, které by v dnešní moderní Evropě místo mít opravdu neměly. Sibel Kekilli přesvědčila svým úžasně civilním a přirozeným výkonem, líbila se mi tu ještě víc než v Proti zdi. ()
Trampoty turecké menšiny v Němcích jsou mi tak trochu cizí, takže žádná extra prožívačka se nekoná, jen jsem se poněkolikáté ujistila, že se chlapům z muslimských komunit nechce přestat ovládat své ženy, proto tolik lpí na starých pořádcích a jejich macho přežitky semelou i nejmladší generaci, která v nich vyrůstá... Vše závisí na mínění komunity, které se zdá být zásadní hodnotou, rodina je pokryteckou institucí, u níž můžete nalézt oporu jen, pokud hrajete podle nastavených pravidel a já nenazývám rodičovskou láskou jinou, než tu bezvýhradnou, jinak - otec, který prokleje svou dceru jen pro to, že nechce být nešťastná, by se nadále neměl nazývat otcem, tím spíš, pokud našel pro rodinu nový domov v tolerantní společnosti, jestli chce přijmout za svou pouze její životní úroveň, pak měl zůstat sedět v Turecku u kebabu a dál metat kameny po nevěrnicích... a vůbec, co ten starý kozel Mehmet ještě trčel u rodičů, toho bych vypráskala z domu jako prvního, temperamentu měl dost na to, aby si byl schopen vydělat na nájem - asi ho nemohli v komunitě udat, taky šťastná, která ho dostane... Každopádně muslimské ženy čeká ještě dlouhá cesta za hledáním hrdosti, vlastní vůle a vyhlídek na štěstí, ale nemůžu soudit, snad jedině film a ten je za dvě. Beru zpět a v rámci osvěty zvedám na tři, i proto je psaní komentářů veskrze prospěšnou aktivitou, lze při ní změnit náhled na věc. ()
Takto to vyzerá ak sa muslimka rozhodne, že má právo na šťastný život. Nemyslím si, že môj komentár vystihne to čo sa vo filme a v muslimskom svete deje na dennom poriadku. Preto sa nebudem zo široka rozpisovať. Je vôbec možné, že sa tieto veci považujú v niektorých krajinách za normálne ešte teraz v 21 storočí? ()
Galéria (38)
Zaujímavosti (1)
- Režisérku Feo Aladag inspirovalo k napsání scénáře její působení v kampani Amnesty International, kde se zaměřovala na nasílí páchané na ženách. (Rugero)
Reklama