Žena, ktorá spieva

Sourozenci jsou po matčině smrti konfrontováni s jejím odkazem na bratra a otce a začnou oba hledat. To vše se odehrává ve dvou liniích. Jednak je zde vykreslen příběh matky a to, jak se dostala za hranice muslimské země kdesi na Blízkém východe a druhak můžeme sledovat oba sourozence, kteří pátrají po svých příbuzných. A mě to prostě nebavilo. Pokud se jednalo o samotné sekvence matčina příběhu, tak se bylo jakž takž na co koukat, ale fundamentalistické prostředí islámské společnosti znám dávno i z jiných filmů. A samotné hledání bylo nezáživné. Navíc herci byli všechno, jen ne sympatičtí. Asi na tohle nemám ty správné buňky. 30% (09.11.2013)

Mírně nesmělý rozjezd se pomalu ale jistě přetaví v drama, které vás svou intenzitou zatluče do židle. Denis Villeneuve se pro mě tímto definitivně stává jedním z nejoblíbenějších filmových vypravěčů posledních let. Ten člověk jednoduše neumí šlápnout vedle. Co zářez, to perla. Snad mu to vydrží… (25.01.2017)

Kanadsko-francouzský festivalový objev mohl v mých očích zůstat obyčejným průměrem, neboť režisér svého diváka neskutečně podceňuje, vadí mi zbytečná doslovnost (dcera se dozví o zpěvu a znásilnění, a co čert nechce, v dalším záběru se zpívá a znásilňuje > už tak dlouhá stopáž mohla být kratší). Navíc estetizace válečného utrpení a vraždy je nepřijatelná. Nicméně již úvodní sekvence za doprovodu You And Whose Army od Radiohead dávají tušit netuctový filmový zážitek. ~ Artový příběh říznutý detektivním žánrem nabízí postupné rozkrývání šokujícího rodinného tajemství, a to díky pátrání kanadských dvojčat Simona a Jeanne. Matčina závěť je zavede do blíže nespecifikované (údajně záměrně fiktivní) země Blízkého východu, oblasti zmítané náboženskými konflikty a občanskou válkou. Trochu jsem se ztrácel v repetitivním střídání časových rovin, navíc /spoiler/ pravděpodobnost sledu událostí konče nalezením hledaných (přičemž 1+1 nemusí být vždycky 2!!) není nejvyšší. ~ Z vod šedého průměru Incendies na čtyři hvězdy vytáhly obzvláště posouzení technických parametrů (vynikající kamera!), herecké výkony a v neposlední řadě mrazivá pointa. Nicméně přiznávám, že takto vystavěný příběh smrdí na hony daleko kalkulem a již zmíněnou sníženou mírou pravděpodobnosti. Možná se nechávám trochu unést, každopádně snímek agilního kanadského režiséra v každém případě stojí za zhlédnutí a vytvoření si vlastního názoru. Přese všechnu kritiku precizní záležitost. (06.02.2012)

1+1=1, to bolo pre mňa šokujúce zistenie, chvíľu som zostal sedieť ohromený. Keď to zjednoduším Incendies (výstižnejší by bol preklad Zhorenisko) je film o tom ako minulosť človeka v určitej chvíli dostihne. Tento spletitý príbeh je vystavaný s ľahkosťou, prechody z jedného časového pásma do druhého sú plynulé, zmenu signalizujú tváre matky a dcéry. Rekonštrukcia minulosti funguje ako desivý prejav a súčasne vytvára vnútornú dynamiku príbehu, ktorý nás zavedie do čias občianskej vojny v nemenovanej krajine Blízkeho východu (fakty poukazujú na Libanon). Film je tak trochu postmoderne ladený, pôsobí ako mozaika, ktorá nedáva zmysel, keď je neúplná. V ľudskom živote jednoduchá matematika často neplatí, kto si to včas neuvedomí, zostane prekvapený, ako ja v závere tohto filmu. (04.11.2012)

V retrospektivách velmi silný a emocionální příběh, kterému nohy podkopává nedotažená současná linie v podobě suchého sběru faktů a scestné snahy prohloubit postavy a složité vztahy dvou sourozenců skrze artistní bezmoc, jež vzhledem k zbytku filmu navíc působí jako pěst na oko (symbolické scény z bazénu). (08.07.2011)