Réžia:
Lee TamahoriScenár:
Michael ThomasKamera:
Sam McCurdyHudba:
Christian HensonHrajú:
Dominic Cooper, Ludivine Sagnier, Philip Quast, Mimoun Oaïssa, Dar Salim, Mem Ferda, Amrita Acharia, Amber Rose Revah, Jamie Harding, Mark Mifsud (viac)Obsahy(2)
Píše se rok 1987. Bagdád se stal rájem nechvalně proslulých boháčů. Místem, kde se dá koupit cokoliv, pokud na to máte. Je to město plné intrik a korupce – rejdiště iráckého Černého prince Udaje Husajna. Se svou zvrácenou zálibou v hýření a oplzlostech si bere vše, po čem zatouží. Vaše Ferrari, vaši ženu, vaši dceru, vaši krev – nikdo si Udajovi nedovolí říct ne. Jednoho dne je armádní poručík Latif Yahia (Dominic Cooper) povolán z frontové linie do Saddámova paláce, kde je postaven před přetěžkou volbu. Buď se stane Udajovým dvojníkem, nebo odsoudí celou svou rodinu k smrti. Jeho život je v sázce, osud zpečetěn. Latif začíná hrát roli Udaje Husajna, jednoho z nejmocnějších a zároveň nejnenáviděnějších mužů v celém Iráku. Učí se chodit, mluvit a vypadat jako on. Stává se nedílnou součástí Udajova extravagantního světa plného rychlých aut, neomezeného množství peněz a lehkých žen. Latif se však se svým osudem nehodlá smířit a za každou cenu se snaží uniknout. Otázka komu důvěřovat se pro něj stává otázkou života a smrti. Nečekaného spojence nakonec nalezne v Udajově konkubíně Sarrab (Ludivine Sagnier)... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (275)
Z původem maorského režiséra Lee Tamahori (jehož zdaleka nejlepším filmem je právě strhující sondáž do upadajícího světa dnešních potomků Maorů Kdysi byli bojovníky) se stal nejen vlivem jeho umělecké cesty vedoucí přes Hollywood naprostý kosmopolita, není tedy tak úplně divu, že hledaje nějakou hlubší vrstvu umělecké výpovědi zakotvil v Evropě. A aby nevynechal Asii, natočil velmi sugestivní thriller o iráckém totalitním režimu Saddama Husseina, konkrétně pak o jeho nechvalně proslulém synovi Uday Husseinovi. Tamahoriho film je skutečně nemile naturalistický a chvílemi se nelze ubránit pocitu, že je natáčen účelově, jako svého druhu propagandistické obhájení spojenecké invaze, té trpké pachuti jsme se ale nakonec zbavil, neboť ji překryla ta neskutečná jízda. Uday Hussein byl totiž nanejvýš skutečný, stejně jako motiv dvojnictví a celá ta plejáda zvrhlostí vyplývajících z pocitu absolutní moci. I přes některé faktické nepřesnosti (Saddam třeba nechal svého syna arestovat za vraždu svého soukmenovce, což se ve filmu nezmíní, jeho působení ve funkci předsedy iráckého olympijského výboru a osobně prováděné mučení neúspěšných iráckých olympioniků je zase odbito jen VHS kazetou přehrávanou Latifovi...) je popis vládnutí Saddama a jeho rodiny sugestivně mrazivý. Mozaika vztahů členů diktátorova rodinného kruhu a jeho nejbližšího okolí (zvláště osobních strážců, tajné policie a lehkých žen) se soustřeďuje především na zvláštní (až osudovou) bipolaritu mezi Udayem a jeho dvojníkem, což je ústřední a (alespoň ve filmu) fatální vztah celého tak bizarního příběhu. Udayův pocit naprosto absolutní moci podpořený bezčasím nekonečné epochy (Saddam ovládal Írák více než 20 let) je i pro evropského diváka (zvláště toho východního) hořce známou zkušeností (podobný film by se dal natočit třeba v reáliích Sovětského Ruska 30. let, Rumunska 70. let a většiny východního bloku 50. let...) a má silně univerzální platnost (co třeba takový Muammar Kaddáfí, Kim Ir-sen a ostatní tyrani, že?), proto je celý snímek vlastně silné politikum (a jistě ne náhodou vznikl právě v koprodukci Holandska a Belgie). Co se týče formy, vyzdvihnout lze kameru, podařenou hudební složku a především mizanscénu, neboť ta byla skutečně grandiózní. Zcela mimořádný herecký výkon pak podal Angličan Dominic Cooper v dvojroli (!) Udaye Husseina i jeho dvojníka Latifa, jeho herecké rozštěpení do Jekylla a Hydea bylo elektrizující... ()
Snímek, na který jsem se hodně těšil. Teď vím, že těšení bylo naprosto pochopitelné, protože příběh, který jsem sledoval, byl neskutečně silný, navíc doplněný geniálním výkonem Dominica Coopera v hlavní roli. Saddám Husajn měl syny, které střežil jako oko v hlavě. Tomu nejstaršímu zajistil i dvojníka, bodyguarda, který měl případně schytat kulku, kdyby na Udaje měl být spáchán atentát. Dvojník byl posílán na místa, kde by to bylo pro Udaje moc nebezpečné. Nebylo by na tom až nic tak divného, kdyby se vše neodehrávalo v totalitním Iráku, kde byla Husajnova rodina diktátorskou a její moc byla skutečně neomezené, a kdyby Udaj nebyl šílenec, který to neměl v hlavě v pořádku. Domonic Cooper dostal možnost zahrát si jak maniakálního šílence, tak i jeho naprostý opak. Dvojník je člověk z lidu, který neměl jinou možnost a musel se dvojníkem stát. Nakonec ale svoji příležitost přece jen využil. Film je nejsilnější v momentech, kdy je Udaj puštěný ze řetězu a skutečně si dělá, co chce. Scéna na svatbě, se školačkami nebo chvíli, kdy prostě zabije člověka, který se mu nelíbí, tohle jenom ukazuje zrůdnosti, které režim dovoloval. Lee Tamahori ("Next", "Dnes neumírej") je ve svém filmu naturalistický, což osobně uznávám a v tomhle případě se to i hodí. Z filmu jsem byl skutečně nadšený, protože se nebál zobrazit režim v jeho nelidské podobě, ale s tím, že trpí obyčejní lidé, ale to nejen pod diktátorem, ale i válkou, která je vyvolána jinými národy. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/09/jeden-den-jak-porodit-oliver-twist-wall.html ()
Dozvěděla jsem se něco málo o nedávné historii Iráku a příbuzných Saddáma Husajna, Cooper sehrál svoji dvojroli tak perfektně, že jsem chvílemi netušila, na kterého z „princů“ se zrovna dívám. Je to ale místy tak nepříjemná podívaná (vulgarismy v každé druhé větě, brutalita a sexuální násilí vůči ženám), že už si tenhle film asi znovu nepustím. ()
Velice povedený film o starém známém pravidle, že v každé diktatuře se nakonec vždycky najde někdo jako Caligula, Hitler, nebo rozmazlený synek vládce, zkrátka sadistický arogantní psychopat bez morálky a zábran, kterého někdo nutně musí zabít, protože jinak se ho zbavit nelze, a který s sebou začasté strhne i samotný režim, protože člověk takovou vládu zkrátka dlouhodobě není ochoten snášet. ()
Musím vzít vpotaz, Odkud film vůbec Pochází..Celý film vypráví o životě Sadáma Husajna a jeho Dvojníkovi.. Husajn byl Pěkná Svině! V Polovině filmu mu začne hezky Hrabat.. Netouží po ničem jiném než Sladkým Nadrženým Kočičkám.. Pořád má Chut Píchat!.. Akce je ve filmu Minimum.. Takže pro Fajnšmejkry akčních Filmů nedoporučuji.. Překvapivě jsem se Nenudil, Protože celý film je Reálný možná i natočen podle Pravdy... Film zapůsobil!:) Lepší trojka:) ()
Galéria (46)
Zaujímavosti (17)
- Uday (Dominic Cooper) zabije vo filme svojho osobného strážcu Kamel Hanu (Mem Ferda) na oslave invázie do Kuvajtu v roku 1990. V skutočnosti bol tento zabitý dva roky predtým v októbri 1988 na podujatí, ktoré usporiadal egyptský prezident Husní Mubarak na počesť svojej manželky Suzanne. (Arsenal83)
- Latif si jako dvojník Udaje odbyl premiéru na fotbalovém zápase. Utkání sledoval s lidmi, kteří Udaje dobře znali. Nikdo si ničeho nevšiml. (Dr Lizal)
- Jednou Udaj poslal Latifu na tři týdny do vězení, protože mu jeho milenka tvrdila, že se ji Latíf pokusil svést. Když se vše vysvětlilo, daroval mu jako odškodnění další mercedes. (Dr Lizal)
Reklama