Neriadené strely

Mine vaganti neboli neřízená střela: babička, která viděla i zažila hodně a uvede poněkud netradičním způsobem všechno do pořádku. Jediné, co mi vadilo, byla určitá žánrová nevyhraněnost, film má zpočátku nakročeno k dramatu, aby se pak zvrhnul v komedii, ale ani to mu nevydrží: konec je spíš romantika, i když zaplaťpánbů za evropskou romantiku, dokážete si představit, co by z toho udělali Američani? Ti, kdo mají výhrady proti množství gayů v jedné rodině, ať si vzpomenou na Petra a Modesta Čajkovských. (17.02.2011)

4,5* Pečlivě vyvážený mix dramatu a komedie, který je tématicky velmi lehce dešifrovatelný, aniž by mu to bylo ke škodě. Pan Ozpetek je na podobné filmy machr a nebýt pro mne o fous lepšího snímku Le Fate Ignoranti, dal bych snad i pět. K úplné dokonalosti mi tentokrát scházela snad jen vhodněji zvolená hudba a nepatrné prostříhání první třetiny snímku. Pravdou zůstává, že Ozpetek je stále jeden z nejpovolanějších režisérů, který může točit filmy o comming outu, aniž by sklouzával ke klišé nebo k rozmělňování sebe sama. (07.12.2010)

Italské, rodinné, pohodové, evropské, nové. Prostě zase trochu kinematografická změna v podobě evropského filmu. Typická italská mnohočlená rodina, kde každý něco tají nebo má nějaký problém. Nechce se mi rozepisovat, prostě pohoda film, který je sice trochu smutnější nebo vážnější, každopádně parta "gay kámošů" ve filmu exceluje. ..tak snad nám ta Itálie vyjde příští léto.. (24.08.2013)

Film v sebe veľmi príjemným spôsobom spája dva filmové žánre – drámu a komédiu. Smiech cez slzy v správnom pomere. Dramatický príbeh v správnej chvíli odľahčený úsmevnou časťou. Veľmi umne prepracovaný dej a plynulosť príbehu sú skvelou devízou. Režisér Ferzan Ozpetek okrem typického zamerania viackrát vo svojich filmoch využil prelínanie súčasného deja s minulosťou. Vo filme Mine vaganti je práve táto minulosť zaujímavým vkladom do súčasnosti a nie je barličkou príbehu ako vo Fenestra di fronte alebo v Magnifica presenza, kde sa na úkor minulosti úplne stráca prítomnosť. Tentoraz všetky ingrediencie zmiešal v správnom pomere a preto ho považujem za jeho zatiaľ najlepšie dielo. (02.01.2013)

Film jsem si představovala úplně jinak, pro mě velké zklamání, očekávala jsem něco jiného, drama, a už vůbec ne, jakýsi patos, do toho hrozná hudba, chápu, že možná Italové mají rádi takovou hudbu, ale pro mě to bylo utrpení, budiž, dějově to ještě nějak šlo, je horší přiznat před svou rodinou své skutečné já, než před sebou, asi nejsem tak náročný divák, a klidně se spokojím s průměrnými filmy (30.10.2013)